Chování vlády Andreje Babiše (ANO) před koronavirovu krizí se projevuje i v současném razantním růstu cen. V době ekonomické prosperity totiž vytvářela desetimiliardové schodky a rozdávala peníze okolo sebe. Kritika zaznívá z opoziční ODS od ekonomického experta strany Jana Skopečka, podle kterého by vládě doporučoval výdaje krotit. Kandidát na ministra financí z hnutí STAN Věslav Michalik si ale naopak myslí, že inflace okolo dvou až tří procent má v ekonomice pozitivní dopad.

Vysoké zdražování překvapilo i analytiky, kdy červencová inflace vystoupla na 3,4 procenta. Jednalo se o nejvyšší hodnotu od loňského léta. V porovnání s červnem zrychlilo zdražování o 0,6 procentního bodu. Ceny táhly zejména draží automobily, pohonné hmoty nebo služby. Došlo také ke zdražení alkoholických nápojů nebo bydlení.

Měnovou politiku vede Česká národní banka, která na inflaci reagovala v srpnu zvýšením úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Centrální banka tím chce zdražit úvěry, aby zastavila tok peněz a srazit inflaci na hranici okolo 2 procent.

Podle poslance ODS Jana Skopečka jsou důsledky současného zdražování dva. Tedy uvolněnou měnovou politikou České národní banky v minulosti podpořenou koronavirovou krizí a také chováním vlády Andreje Babiše. „K vyšším cenám nepochybně přispěly lockdowny, zpřetrhané odběratelsko – dodavatelské řetězce nebo problém v dodávkách součástek a materiálů. Ty následně zdražují a promítají se do konečné ceny produktů,“ řekl pro Echo24 Skopeček.

Vláda tak podle něj může reagovat tím, že ceny zatíží regulací. „Obecně bych ale vládě doporučil, aby nepřispívala inflačnímu tlaku tím, že bude dělat příliš expanzivní fiskální politiku. V minulosti jsme to od vlády mohli vidět, kdy inflaci rozhodně nebrzdila. Vytvářely se stamiliardové deficity a i před koronavirovou krizí jsme viděli deficity v desítkách miliard. Navíc v době, kdy ekonomika poměrně slušně rostla,“ řekl Skopeček.

Hlavní zodpovědnost ale leží podle něj na České národní bance, která rozhoduje o dalším postupu. S tím souhlasí i Věslav Michalik (STAN), který je náměstkem hejtmanky Středočeského kraje a působil ve finančních institucích jako analytik nebo výkonný ředitel. „Inflační cíl si hlídá centrální banka, která k tomu má nástroje. Na druhou stranu se domnívám, že mírná inflace je v ekonomice pozitivnější než záporné úrokové sazby nebo forma stagflace. Z inflace na úrovni dvou až tří procent bych se ve vládě neděsil,“ řekl pro Echo24 Michalik.

Ten také uvedl, že ho vysoká inflace 3,4 procent nepřekvapila, protože signálů o zdražování byla celá řada. „Ať už narušené dodavatelsko – odběratelské řetězce nebo chybějící výrobky. Nerovnováha zde je a objevuje se právě ve vyšší ceně. Samozřejmě i kvantitativní uvolňování spolu s velkým množstvím peněz se podle mého názoru logicky projevuje v tom, že když je více peněz, tak si můžeme dovolit více zaplatit,“ dodal Michalik.