Tož zahraj tu naši, ať vylezou všichni čerti
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Lidové tradice a symbolické rituály se z našeho života postupem věků většinou zúžily na Vánoce a Velikonoce, ale není překvapení, že návraty mnoha lidí z měst do přírody a k vesnickému klidnějšímu způsobu života vedou často k jejich znovuvzkříšení. Farmáři si mísí staré zrno s novým, vracejí se k různým pověrčivým návykům a nalézají tak ztracené kořeny. Obyvatelé měst už zapomínají, proč na slavnostním stole dříve nesměly chybět obětiny bohům, aby se očistili od zla, aby byla dobrá úroda, pevné zdraví dobytka a rodiny nebo aby nepřišla válka.
Jedním z umělců, kteří dávné symboly a jejich mystiku bez příkras dlouhodobě studují a od dětství se jí vzhledem ke svému původu věnují, je Jan Vytiska. Malíř, který část svého života spojil s Valašskem, fascinací místní dřevěnou architekturou a původním životem v ní, na svých obrazech spojuje příběhy jakéhosi magického realismu popkulturní současnosti a vsazuje je do neobvyklých scenerií beskydských roubenek, za přítomnosti mytických bytostí a významových odkazů. Obrazy, které sám s oblibou nazývá mazanice, pojmenovává netradičně humorným až poetickým způsobem, například Čert ukázal a už to hoří!, Mrtvý, ale plný života, Mlčení jehňátek, Šla prosit smrt o naše životy, Žije jenom jednou jako tvoje bába, Matka země se opaluje z posledního plamene lidské rasy, Tohle není dýmka, tak to teda valím bulvy atp. Mezi další velké inspirační zdroje mu slouží literatura (kromě poezie a beat generation i oblíbená Frazerova bible antropologie Zlatá ratolest), punková hudba a nezávislý film se všemi jeho slepými cestami (zombie a apokalyptické snímky nevyjímaje).
Ederlezi je zobrazením původně pohanského tureckého, následně převzatého romského svátku jara s obětováním jehněte, který se slaví v květnu. Název vychází z lidové písně, kterou proslavil mimo jiné zpěvák Goran Bregović a která se opakovaně objevila v několika filmech. Rituálně ozdobený stůl, podél něhož sedí na obraze smrtka, živý mrtvý a dívky ze dvou paralelních světů – a všichni společně pláčou nad obětovaným bohem nebo stavem dneška v očekávání pesimistické budoucnosti, kterou si patrně vyvěštili z křišťálové koule na stole, je dalším z autorových tragikomických pláten, jež sama o sobě mohou sloužit jako talisman proti zlu.
Jan Vytiska: Ederlezi, 2021, akryl na plátně, 165 x 200 cm.