Pětice opozičních stran ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 a STAN uvažují nad hledáním společného kandidáta pro příští prezidentské volby. Už se kvůli tomu konaly schůzky a podle účastníků se „neformálně baví o svých představách“. Nepadlo zatím žádné pevné jméno, politici také váhají nad zadáním průzkumu veřejného mínění, který by napověděl, kdo má jako prezidentský kandidát šanci. Prezidentské volby se v řádném termínu mají konat v roce 2023, prezident Miloš Zeman už potřetí kandidovat nebude moci.

Otevřeně o možnosti společného kandidáta mluví za Piráty poslanec Mikuláš Ferjenčík, předseda STAN Vít Rakušan i první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ta před časem oznámila kandidaturu na předsedkyni strany a byla jedna z prvních, která o potřebě společného kandidáta mluvila.

„Jak jsme viděli v minulých volbách, nevzešel z nich prezidentský kladeč věnců, ale osobnost, která může významně měnit atmosféru v celé společnosti, zasahovat do politického dění a překračovat své pravomoci. Je naší povinností zamezit tomu, aby dalším prezidentem byl někdo, kdo by pokračoval v Zemanově tradici. Jsem ráda, že to takto začínají vnímat i ostatní strany na politické scéně. Neformálně jsme se o svých představách už bavili, víc bych nyní neprozrazovala,“ řekla Pekarová Adamová deníku Echo24.

Že se politici o příštích prezidentských volbách baví, potvrdil i předseda STAN Vít Rakušan. „Diskuze probíhá. Pravidelně se se zástupci jiných opozičních stran setkáváme nad různými tématy. Ta otázka je ve vzduchu, zda se bavit o prezidentském kandidátovi, ale nikdo zatím neslíbí, že bude jeden společný. Z našeho pohledu STAN by společný kandidát přijatelný pro větší skupinu smysl měl,“ řekl Rakušan. „Shodli jsme se, že by bylo dobré nejdřív se bavit o jménech, abychom vyloučili, zda je někdo pro někoho nepřijatelný. Z důvodu, že i nálepka podpory politických stran může být pro začátek nevýhodou, bych se nyní do konkrétních jmen nepouštěl,“ dodal Rakušan.

Podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, který má debaty s dalšími stranami na toto téma za Piráty na starosti, se dokonce hovoří o možnosti nechat si vypracovat průzkum veřejného mínění, z něhož by vzešlo jméno společného kandidáta. Podobně byla prý na Slovensku před časem objevena dnešní prezidentka Zuzana Čaputová.

„Probíhá základní komunikace s dalšími stranami, zda mají podobnou představu, co se požadavků na kandidáta týče. Proběhly dvě debaty, jedna v létě a jedna v poslední době,“ řekl Ferjenčík. „Řeší se dvě linky. První je bavit se, kdo je reálný. Žádné jméno se nerýsuje. Druhá věc je, jestli je zájem o společný výzkum veřejného mínění, který by napověděl, kdo má a nemá šanci. Nikdo na to ale ještě neschválil peníze,“ dodal Ferjenčík.

Opoziční strany ale také zvažují, zda je podpora politických stran jednomu kandidátovi prospěšná a ve vzduchu může být i varianta, že se strany dohodnou nepostavit žádného kandidáta a nechat prostor občanským kandidátům.

V minulých prezidentských volbách politické strany na stranického kandidáta zcela rezignovaly. Z devíti kandidátů nereprezentoval ani jeden žádnou parlamentní stranu. Oproti tomu první přímé prezidentské volby v roce 2013 se stranickými kandidáty jen hemžily, svého kandidáta měla ČSSD (Jiří Dienstbier), ODS (Přemysl Sobotka), KDU-ČSL (Zuzana Roithová) i TOP 09 (Karel Schwarzenberg).

Kandidaturu pro příští prezidentské volby zatím nikdo neoznámil. Prezident Miloš Zeman nedávno řekl, koho by rád viděl ve druhém kole prezidentských voleb, které se budou konat za čtyři roky. Zajímavé by podle něj bylo utkání odborového předáka Josefa Středuly a šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, který již neúspěšně kandidoval.

Dále čtěte: Prodavači v centru Prahy poměrně často okrádají turisty, ukázal experiment