Podle dosavadního průběhu jednání se zdá, že by nová vláda Petra Fialy (ODS) mohla vzniknout v rekordním čase. Strany obou koalic (Spolu a PirSTAN) už dokonce stihly podepsat v pondělí koaliční smlouvu. Stále ale není jasno o personálním obsazení několika resortů, které budou v následujících letech sice klíčové, ale tím spíš budí u koaličních stran obavy. Jde především o ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí, na které se za současné situace nikdo příliš nehrne.

Na ministerstvo zdravotnictví i ministerstvo práce a sociálních věcí už před volbami aspirovaly stranické špičky. Zdravotnictví, které mělo připadnout TOP 09, měl vést lékař a radiolog Vlastimil Válek. Jako zkušený odborník měl dokonce širokou podporu i napříč ostatními stranami. Podle posledních informací deníku Echo24 se ovšem v rámci koalice nakonec jedná i o tom, že by Válek v nové vládě vůbec nemusel být. Jeho jméno je znovu zvažováno především kvůli jeho rozporuplným mediálním výrokům týkajícím se epidemie koronaviru. Podle informací redakce už TOP 09 dokonce rozhodila sítě u partnerských lidovců.

Ti by na resort teoreticky mohli nabídnout svého kandidáta, trojku pražské kandidátky Toma Philippa, který už na ministerstvu zdravotnictví působil jako náměstek mezi lety 2014 a 2018. Tím by však byl narušen poměr sil v koalici. Mluvilo se tedy i o možné výměně křesla ministra zdravotnictví za ministerstvo práce a sociálních věcí. Není ovšem jasné, jestli budou mít lidovci o horké a velice exponované křeslo ministra zdravotnictví zájem. Ještě před volbami se v této souvislosti vážně uvažovalo o jiném lidoveckém kandidátovi, poslanci a lékaři Vítu Kaňkovském, a také o pirátském právníkovi specializujícím se na zdravotnictví Ondřeji Dostálovi.

Situaci ohledně možné výměny komplikuje i fakt, že na ministerstvo práce a sociálních věcí má navíc zamířit poté, co post odmítl již několikátý adept, lidovecký předseda Marian Jurečka. Sám Jurečka měl původně stanout v čele ministerstva zemědělství, k němuž má jako zemědělec nejblíž a ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) ho už vedl. Situace se ale změnila. Spekuluje se i tom, že by Jurečka mohl být jako ministr zemědělství ve střetu zájmů, protože je v odvětví sám podnikatelsky zainteresovaný.

Na ministerstvo práce rezignovalo v posledních týdnech už několik kandidátů. Jako nejpravděpodobnější kandidátka se jevila ještě před volbami pirátská poslankyně Olga Richterová. Ta však své angažmá brzy po volbách vzdala s odkazem na „volební výsledek a osobní důvody“.

O resort práce a sociálních věcí po volbách neusilovala ani předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která se tímto směrem ještě před volbami profilovala a zároveň stejně jako Richterová patřila k nejhlasitějším opozičním kritičkám končící ministryně za ČSSD Jany Maláčové. Jak Pekarová, tak Richterová mají nakonec zastávat post ve vedení sněmovny, první jmenovaná jako předsedkyně, druhá jako místopředsedkyně.

Jako další kandidátka přišla na řadu poté, co bylo jasné, že ani Richterová ani Pekarová post zastávat nebudou, lidovecká senátorka Šárka Jelínková. Ta ovšem v úterý sdělila, že o post neusilovala za každou cenu a kvůli rodině se funkci zhostil nemůže. „Mám rodinu, od které by mě při každodenní práci v Praze dělilo téměř 300 kilometrů. Moje rodina je pro mě důležitá,“ napsal na svůj twitter.

Obsazení ministerstva práce a ministerstva zdravotnictví tak stále není stoprocentně jasné. Jisté ovšem je, že půjde v nadcházejícím období o ministerstva klíčové. Resort práce bude důležitý ve vztahu k současné energetické a ekonomické krizi, protože nový ministr, nebo ministryně bude navrhovat klíčové kompenzace postiženým domácnostem v době neustálého zdražování, kdy se premiér a ministr financí budou pokoušet co nejvíce šetřit státní rozpočet.

Role ministra zdravotnictví pak bude zásadní zejména kvůli už více než rok a půl probíhající covidové krizi, ze které se nám zatím nepodařilo vymanit. Člověk, který bude zastávat tento post bude zároveň kvůli různým opatřením a omezení běžného života vystaven nemilosti rozzlobené veřejnosti.