Německé volby podle odhadů vyhráli těsně sociální demokraté před CDU/CSU

Německé volby podle odhadů vyhráli těsně sociální demokraté před CDU/CSU

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Německé parlamentní volby podle prvních odhadů vyhrála těsně sociální demokracie (SPD) před druhou konzervativní unií CDU/CSU. Rozdíl v procentním zisku obou stran je nicméně velmi malý, a není tak vyloučené, že se pořadí ještě změní. Vliv na to může mít i velké množství hlasů odevzdaných korespondenčně. Nárok na funkci kancléře už vznesli lídři obou formací: Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU). Záležet tak bude do značné míry na tom, s kým budou chtít do koalice vstoupit třetí Zelení a čtvrtí svobodní demokraté (FDP).

Podle odhadu veřejnoprávní stanice ZDF získali sociální demokraté 25,7 procenta hlasů, konzervativní unie CDU/CSU dosáhla na 24,6 procenta. Odhad stanice ARD uvádí výsledek obdobný: 25,2 procenta pro SPD a 24,6 procenta pro CDU/CSU. Už nyní je jasné, že CDU/CSU dosáhla nejhoršího volebního výsledku v poválečných dějinách Německa.

Do parlamentu se podle odhadů dostaly s SPD a CDU/CSU ještě další čtyři strany. Na třetím místě skončili podle ZDF Zelení se 14,4 procenta, na čtvrtém liberální svobodní demokraté (FDP) s 11,7 procenta a na pátém protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s 10,7 procenta hlasů. Do Spolkového sněmu se podle odhadů dostala ještě postkomunistická strana Levice s pěti procenty hlasů. Odhad ARD se liší jen nepatrně.

Volební účast se podle prognóz pohybuje mezi 76 a 78 procenty. Při posledních volbách v roce 2017 činila 76,2 procenta. Více než 80 procent oprávněných voličů přišlo k volebním urnám naposledy v roce 1998.

Kancléřský kandidát CDU/CSU Armin Laschet po zveřejnění odhadů řekl, že s výsledky voleb není spokojen. "Uděláme vše pro to, aby spolková vláda vznikla pod vedením unie," řekl z pódia, na kterém stála i dosluhující konzervativní kancléřka Angela Merkelová. Podle Lascheta bude nutné sestavit koalici tří stran, což je pro ostatní politické subjekty velká výzva. "Potřebujeme koalici, která bude pro budoucnost Evropy," dodal.

Výrazně spokojenější byl Laschetův sociálnědemokratický sok Olaf Scholz, který prohlásil, že učiní vše, aby příštím německým kancléřem byl právě on. "Z volebního výsledku mám radost," řekl. V projevu slíbil, že chce společnosti vrátit důstojnost, věnovat se modernizaci a bojovat proti klimatickým změnám přechodem na bezuhlíkové energetické zdroje.

Spokojená nebyla kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková, která se přihlásila k vlastním chybám na počátku kampaně. "Chtěli jsme více," řekla. "Nedosáhli jsme toho kvůli vlastním chybám, kvůli mým vlastním chybám," řekla. Baerbockovou doprovázelo několik skandálů týkajících se zkrášlení životopisu či obvinění z plagiátorství při psaní knihy.

Ať už budou konečné výsledky jakékoli, už nyní je jasné, že bude sestavování příští vlády velmi komplikované a zřejmě i dlouhé. Podle prvních odhadů se zdá, že jedna z možných povolebních konstelací - koalice SPD, Zelených a Levice - nebude možná. Další koaliční možnosti jsou ale stále ve hře. Scholz by jako kancléř mohl vést vládu spolu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Vládu se stejnými dvěma koaličními partnery by mohl vést místo Scholze i Laschet z CDU/CSU. Možné by podle ZDF i ARD bylo pokračování stávající velké koalice CDU/CSU a SPD, ačkoli se taková možnost nyní jeví jako nepravděpodobná. S protiimigrační AfD ostatní parlamentní strany spolupracovat nechtějí.

Dlouhá povolební jednání mohou znamenat, že dosluhující konzervativní kancléřka Merkelová, která ve volbách již nekandidovala a která odchází z politiky, bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl, který stál v čele spolkové vlády v letech 1982 až 1998.

26. září 2021