Školní obědy podraží a část domácností už si je nebude moci dovolit. Ve školních jídelnách se nyní stravuje skoro 77 procent dětí v Česku. Nejméně dětí, zhruba 48 procent, do jídelen chodí v Praze. Vyplývá to z průzkumu mezi rodiči, který představili zástupci společnosti Scolarest zaměřené na školní stravování. Část domácností si podle průzkumu nemůže obědy dovolit, ceny obědů navíc od září v některých jídelnách podraží zhruba o deset procent. Kvůli rostoucím cenám potravin a energií jejich ceny někde vzrostly už v předešlých měsících. Jiný průzkum ukázal, že téměř tři čtvrtiny rodičů musí omezit výdaje spojené se školou dětí.

Nejvíce dětí se ve školních jídelnách stravuje na Vysočině, kde je to přes 93 procent, nejméně dětí, zhruba 48 procent, do jídelen chodí v Praze. Nejčastějším důvodem proč dítě nechodí do jídelny, je podle průzkumu to, že se stravuje doma. Uvedlo to 40 procent dotázaných, především v menších městech Jihočeského, Olomouckého a Karlovarského kraje. V 17 procentech případů dítěti v jídelně nechutná, u téměř 13 procent jsou důvody finančního rázu. Z toho přes devět procent lidí uvedlo, že cena pokrmů je nepřiměřená, u 3,5 procenta jsou školní obědy nad možnostmi rozpočtu. Zhruba sedm procent lidí míní, že jídla nemají správnou výživovou hodnotu, šesti procentům vadí malé porce.

Školní obědy od září v některých jídelnách podraží zhruba o deset procent. Kvůli rostoucím cenám potravin a energií jejich ceny někde vzrostly už v předešlých měsících. Nyní se pohybují většinou mezi 30 a 40 korunami. Vyplývá to z informací na webech školních jídelen. Šetřit není pro jídelny snadné, protože musí splňovat požadavky pro výživu podle předpisů. Omezit mohou biopotraviny či dražší druhy masa. Informoval o tom Pavel Ludvík z redakce portálu Jídelny.cz.

„Ceny od září 2022 jsou zatím nejasné, protože většina školních jídelen má v létě zavřeno a některé se teprve nyní rozhodují, jaké ceny nasadí,“ uvedl Ludvík. Už nyní je podle něj ale jasné, že školní stravování kvůli rostoucím cenám potravin a energií podraží. „Šetřit je pro jídelny velmi obtížné, protože nutriční požadavky na stravu jsou dány legislativou, na ceny se nelze vymlouvat. Snad jen lze omezit biopotraviny, luxusnější druhy masa a podobně,“ vysvětlil. Meziroční inflace činila letos v červenci 17,5 procenta.

Finanční limity na nákup potravin se ve vyhlášce o školním stravování zvýšily loni o 20 procent. Předtím platily od ledna 2012. Podle Českého statistického úřadu se od té doby do loňska zvedla cena potravin o pětinu a původní limity školního stravování tomu již neodpovídaly. Nové limity stanovily strop na oběd pro strávníka od 15 let na 45 korun. Maximální cena oběda pro žáky od sedmi do deseti let má být 39 korun, od 11 do 14 let 41 korun a pro děti do šesti let 30 korun.

O školní jídelníček a to jak dítěti chutná se pravidelně zajímá 86 procent lidí. Pro téměř 65 procent rodičů je prioritou, aby dítěti chutnalo, 62 procent uvedlo i potřebu, aby dítě jedlo zdravě a vyváženě. Pro zhruba 60 procent rodičů je prioritou to, aby dítě nemělo hlad, 36 procent chce, aby dítě nemuselo jíst, co nemá rádo. Zhruba 14 procent rodičů žádá přípravu školního jídelníčku od odborníka a 11 procent požaduje, aby se dítě u oběda vzdělávalo o zdravém životním stylu.

Vyváženost obědů a jejich zdravé složení za nejdůležitější parametr podle průzkumu považují především rodiče – vysokoškoláci. Chutnost a vydatnost jsou naopak výrazně důležitější pro rodiče se základním a středoškolským vzděláním.

Kolem 34 procent respondentů také požaduje, aby obědy v jídelnách byly pestřejší a děti měly výběr z více variant, stejný podíl chce i lepší nabídku čerstvého ovoce a zeleniny. Zhruba 25 procent lidí není spokojeno s kvalitou pokrmů. Podle průzkumu jsou kritičtější mladí rodiče a lidé s vyšším vzděláním.

Průzkum letos pro Scolarest provedla agentura IPSOS metodou on-line dotazníků od 22. července do 26. července. Zúčastnilo se ho 1047 lidí ve věku od 18 do 65 let. Scolarest provozuje stravovací zařízení ve 236 mateřských, základních a středních školách v Česku.

Tři čtvrtiny rodičů musí omezit výdaje

Téměř tři čtvrtiny rodičů musí omezit výdaje spojené se školou dětí. Volnočasové aktivity a kroužky, do jejichž cen se zřejmě promítnou drahé energie, plánuje dopřát dětem méně než polovina rodičů. Každý desátý rodič je nucen omezit stravování dětí ve škole. Vyplývá to z červencového průzkumu agentury Ipsos pro poskytovatele krátkodobých půjček Provident Financial mezi 800 respondenty.

Rodiče odhadují, že v průměru za pomůcky letos zaplatí okolo 3000 korun. Zhruba tři z deseti rodičů chtějí na tyto účely využít peníze, které dostanou z dávek v hmotné nouzi nebo mimořádného státního příspěvku 5000 korun na dítě. Dohromady Češi za školní pomůcky letos utratí přes tři miliardy korun. V celkových výdajích spojených se školou představuje tato položka méně než polovinu.

Září je obdobím, kdy je třeba uhradit dopředu většinu výdajů na celé pololetí. Jde například o kroužky, družinu, příspěvky pro sdružení rodičů a přátel školy nebo mimoškolní výuku jazyků. Téměř čtvrtina rodičů uvedla, že budou muset zaplatit přes 4000 korun za školáka. Asi 29 procent rodičů utratí mezi 2000 až 4000 korun za dítě.

Před začátkem prvního pololetí minulého školního roku plánovalo dopřát svým dětem nějakou volnočasovou aktivitu více než 70 procent rodičů, na začátku druhého pololetí to bylo 60 procent rodičů. „Budoucnost pro provozovatele volnočasových aktivit je nyní velmi nejistá. Zdražení energií budou muset promítnout do svých cen téměř všichni organizátoři. Sportovní kluby už avizují, že nemají na provoz a zřejmě se k nim přidají další organizace. Může se to dotknout i těch, které tradičně dětem poskytují finančně nenáročné trávení volného času, jako je Skaut nebo Sokol,“ uvedla mluvčí Providentu Kateřina Jarošová.

Jiný průzkum společnosti Ipsos, pro společnost Sodexo, který má Echo24 k dispozici, ukázal, že 12 procent rodičů bude muset kvůli výdajům na školu sáhnout do svých finančních rezerv.

„Statistiky říkají, že školní výbava zdražila o 5 až 10 %. Daleko výrazněji, téměř o 20 %, pak rostou ceny v oddíle odívání a obuv,“ říká Martina Machová ze společnosti Sodexo a připomíná, že „školní“ náklady mohou ulehčit benefity od zaměstnavatelů, „S jejich pomocí lze třeba uhradit jazykový kurz, v kamenných i on-line knihkupectvích, jako jsou Kosmas, Grada či Luxor, koupit učebnice či knihy. Lze za ně dítěti pořídit nové brýle či kontaktní čočky,“ uvádí příklady Machová.