Odmítnout vakcínu proti koronaviru se může brzy značně prodražit. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) oznámil, že kdo se nenechá naočkovat, bude si muset za testy „pro zábavu“ platit sám. Tlak na očkování, které je stále oficiálně dobrovolné, se tak stupňuje. Řada států včetně Česka se totiž potýká s úbytkem zájmu, často mezi mladšími ročníky, pro které nákaza představuje podle dosavadních zjištění menší riziko. V některých zemích už začíná odmítání očkování zasahovat do pracovních vztahů či omezovat normální fungování ve společnosti. Debata se pak vede i o očkování dětí.

Země ve snaze dosáhnout rychle co nejvyšší proočkovanosti sahají k rozličným způsobům motivace, které často se zdravotními riziky nijak nesouvisí. Například česká kampaň chce mladým lidem dále zdůrazňovat, že jim očkování ulehčí cestování či prokazování se na akcích a v hospodách. Silnější motivací však možná nakonec bude stránka finanční.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) stát přestane proplácet preventivní testy ve chvíli, kdy v Česku bude očkování proti koronaviru rychle dostupné. S tím, jak poroste proočkovanost obyvatel, by měla klesat potřeba preventivních testů, řekl Vojtěch v rozhovoru pro Seznam Zprávy. ,,To, co hradíme, jsou vlastně testy pro běžný život, aby člověk šel do restaurace, za kulturou, sportoval. To není standard. To je dočasná věc,“ řekl Vojtěch serveru. Kdo se tedy bude chtít otestovat, musí si test zaplatit sám. Ministr otevřeně přiznal, že jde o nátlak na lidi. Podle něj lze tento postup popsat i jako formu motivace k tomu, aby se lidé nechali naočkovat. ,,Já si myslím, že je to legitimní,“ prohlásil ministr.

Zájem o očkování upadá s mladšími ročníky, stále zůstává také značné procento nenaočkovaných mezi těmi staršími, kteří patří mezi ohrožené skupiny. Podle dat ministerstva zdravotnictví je již očkováno nebo na očkování čeká přes polovinu populace, vláda však chce v dohledné době dosáhnout alespoň 70% proočkovanosti ve snaze vytvořit kolektivní imunitu proti šíření covidu-19.

Má tak jednat o dalším financování očkovací kampaně, která zatím vyšla na 55 milionů korun. Ta by se nyní měla zaměřit na komunikaci zejména s mladými, ale i s rodiči dětí od 12 let, pro které se otevřelo očkování od 1. července. Pro mladé ročníky mezi 18 a 25 lety pak chce kampaň zdůrazňovat výhodnější podmínky cestování nebo prokazování bezinfekčnosti, které je stále povinné nejen při návštěvě či využívání řady služeb. Upozorňovat chce také na možné zdravotní následky po prodělání covidu.

V otázce očkování dětí přitom není všeobecná shoda. Například Německá Stálá očkovací komise (Stiko) kvůli nedostatku vědeckých dat v červnu nedoporučila plošnou vakcinaci dětí a mládeže proti nemoci covid-19, podpořila ale očkování dětí se zdravotními problémy. Stiko je součástí Institutu Roberta Kocha, který je německým úřadem pro potírání a prevenci chorob.

V některých zemích je však možné vidět radikálnější přístupy úřadů či některých společností už nyní. Jižní Tyrolsko, malá italská provincie na hranicích s Rakouskem, od čtvrtka odvolalo z práce přes 100 zdravotníků, kteří se odmítli nechat očkovat. Další desítky podobných případů hlásí i jiné italské regiony. V dubnu italská vláda schválila zákon, který zdravotníkům přikazuje nechat se naočkovat proti covidu-19, v červnu pak vstoupil v platnost. Zákon nařizuje, aby zdravotníkům, kteří se nenechali naočkovat, byla přidělena práce, ve které nepřichází ve styk s veřejností a nemohou šířit nákazu. Hrozí jim ale také nařízené neplacené volno, pokud pro ně zdravotnická zařízení nenaleznou vhodné pracovní místo.

K tvrdému přístupu sahají úřady také v Rusku. I tam je očkování stále oficiálně dobrovolné, zhoršující se situace a pomalé tempo očkování však vede k zavádění tvrdých pravidel. Například vedení Moskvy tak dovolilo firmám pozastavit pracovní poměr se zaměstnanci, kteří odmítají očkování, jak informovala agentura TASS. Zaměstnavatel přitom nebude muset v takovém případě vyplácet zaměstnanci mzdu. Tři ruské regiony nařídily lidem ve službách, aby se nechali očkovat. Následovaly tak Moskvu, která tuto povinnost zavedla jako první. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova přitom očkování zůstává dobrovolné. „Pokud se Moskvan pracující ve službách odmítne očkovat, musí prostě přestat pracovat v sektoru služeb. Pokud to tak chce, musí hledat práci na jiném místě,“ cituje Peskova americká CNN.

Podobně například všichni piloti a veškerý palubní personál v hongkongské letecké společnosti Cathay Pacific Airways musí do 31. srpna absolvovat očkování proti covidu-19, jinak mohou přijít o práci, jak informovala agentura Reuters. Americká letecká společnost United Airlines v minulém týdnu uvedla, že od začátku srpna budou moci do pandemicky rizikových zemí létat jen plně očkovaní zaměstnanci. Delta Air Lines minulý měsíc oznámila, že při nabírání nových zaměstnanců bude volit pouze mezi očkovanými. Australské aerolinky Qantas Airways pak informovaly, že budou požadovat očkování od zaměstnanců, ale i cestujících.

Už dříve pak například vláda v Saúdské Arábii oznámila, že v soukromém i veřejném sektoru budou moci pracovat jenom naočkovaní lidé. Ti budou mít od 20. srpna také jako jediní přístup na celou řadu míst i v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Týkat se to bude mimo jiné škol a univerzit, ale také obchodních center, restaurací, posiloven či muzeí a hotelů. Naopak se zákaz nebude týkat obchodů s potravinami a léky. Opatření se podle sdělení úřadů nebude vztahovat na lidi, kteří nejsou naočkování, protože mají výjimku, ani na děti, kterým je 15 let a méně.

Motivace k očkování může mít i řadu dalších podob. Například vláda v Řecku se rozhodla mladým lidem mezi 18 a 25 lety za očkování platit téměř 4 000 Kč. Peníze dostanou mladí na speciální kartu, kterou bude možné využívat k cestování či navštěvování akcí. Parlament na Slovensku pak v pátek rozhodl, že může země na podporu očkování uspořádat loterii o finanční ceny a také vyplácet peníze těm, kteří přesvědčí jiné k očkování. Získat něco za očkování pak mohou lidé i v řadě amerických států, například Washington umožnil nabízet ve specializovaných prodejnách zdarma marihuanové cigarety všem lidem starším 21 let, kteří si právě nechali dát injekci s vakcínou, řada států se snaží nalákat občany k vakcinaci například soutěžemi o brokovnice, lovecké pušky, či vstupenky do zábavních parků.

Podle údajů agentury AFP byly ve světě aplikovány už více než tři miliardy dávek vakcín proti covidu-19 a tempo vakcinace zrychluje. Aplikovat první miliardu dávek trvalo po začátku očkování vloni v prosinci 20 týdnů, druhé miliardy bylo dosaženo za dalších šest týdnů a třetí miliarda dávek byla podána už jen za necelé čtyři týdny. Asi 40 procent dávek z celkového množství bylo podle AFP aplikováno v Číně (1,2 miliardy). Druhá je v této tabulce Indie (329 milionů) a třetí USA (324 milionů).