Američané si v úterý vyberou nové zástupce, kteří je budou reprezentovat v americkém Kongresu. Ve hře je všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a třetina mandátů v Senátu. Většina výsledků by mohla být známa do středečního rána SEČ. Průzkumy naznačují, že dosavadně menšinoví republikáni ovládnou obě komory a demokraté tak přijdou o svoji převahu. To by mělo zásadní dopad na schopnost prezidenta Joe Bidena prosazovat své zákony. Převaha republikánů by rovněž mohla ovlivnit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.

Vítězství republikánu by také mělo přímý vliv na to, zda se Bidenův sok Donald Trump rozhodne za dva roky opět ucházet o prezidentské křeslo. Demokraté nyní sice drží ve Sněmovně reprezentantů většinu, ale pouze o několik křesel, tedy 222 ze 435 mandátů. Podle analytického webu FiveThirtyEight je nyní zhruba 80procentní pravděpodobnost, že většinu ve Sněmovně reprezentantů získají republikáni.

Naopak ve stočlenném Senátu, kde má každý stát dva zástupce, jsou nyní síly mezi demokraty a republikány vyrovnané. Demokraté sice mají jen 48 zástupců, spolupracují s nimi však dva nezávislí senátoři. Spoléhají tak na rozhodující hlas viceprezidentky Kamaly Harrisové. Viceprezident Spojených států je podle ústavy předsedou Senátu, nemá však hlasovací právo s výjimkou případu, kdy dojde k rovností hlasů.

Pozornost se upírá při volbách do Senátu na hrstku klíčových států, zejména Arizonu, Nevadu, Georgii a Pensylvánii, kde se předpokládá těsný výsledek. Demokrati přitom potřebují zvítězit nejméně ve třech z těchto čtyř hlasování, aby si zachovali kontrolu nad Senátem. Republikáni to mají o něco jednodušší, jelikož potřebují vyhrát ve dvou z těchto čtyř hlasování do Senátu, uvádí web televize CNN.

List Financial Times píše, že ačkoliv většina průzkumů předpovídá vítězství republikánů v obou komorách, je možné, že američtí tvůrci průzkumů se ve svých modelech snaží kompenzovat skutečnost, že v minulosti podcenili účast republikánských voličů.

Pokud demokraté ztratí většinu v jedné či obou komorách Kongresu Spojených států, bude pro prezidenta Joea Bidena ve druhé polovině jeho mandátu velmi složité protlačit jakékoli návrhy zákonů. Republikáni se totiž stále drží své dlouholeté strategie, podle níž blokují téměř všechny prezidentské legislativní návrhy, sedí-li v Bílém domě demokratický prezident.

Američtí konzervativci svou kampaň před podzimními volbami do Kongresu do určité míry stavějí na kritičnosti k aktuálnímu nastavení americké vojenské pomoci Ukrajině a jestliže získají většinu v Kongresu, reálně hrozí, že budou tlačit na omezení dodávek amerických zbraňových systémů a vojenské pomoci na Ukrajinu. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února již Spojené státy poskytly napadené straně finanční injekci na obranu ve výši 17 miliard dolarů, tedy v přepočtu přes 400 miliard korun.

Kromě celé nového složení Sněmovny reprezentantů a 35 senátorů budou voliči rozhodovat také o guvernérech 36 států a tří teritorií. Volby navíc přicházejí v době, kdy jsou Spojené státy nejvíce politicky polarizované za poslední desítky let. Demokraty vedený zvláštní výbor Sněmovny reprezentantů již déle než rok vyšetřuje okolnosti násilného vpádu Trumpových stoupenců do sídla Kongresu 6. ledna 2021. Říjnový pokus o útok na demokratickou šéfku Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou, při kterém se do jejího domu v San Francisku vloupal muž vyzbrojený kladivem a napadl jejího 82letého manžela, prohloubil obavy z politického násilí před volbami.

Průběžné volby jsou především označovány za referendum o prezidentovi. Biden dosud prosazoval nové zákony o ochraně klimatu, kontrole zbraní nebo o infrastruktuře a investicích, což se mu dařilo díky těsné demokratické většině v Kongresu. V závěrečné fázi kampaně se však na popularitě prezidenta projevuje vysoká inflace a obavy Američanů o stav ekonomiky. Pokud by jednu z komor Kongresu ovládli republikáni, mohli by blokovat schvalování demokraty předkládaných zákonů, což by vytvořilo patovou politickou situaci. Volební neúspěch demokratů by zároveň mohl být interpretován jako Bidenova slabost a mohl by obnovit výzvy, aby v příštích prezidentských volbách v roce 2024 stávající šéf Bílého domu přenechal demokratickou kandidaturu někomu jinému, píše zpravodajský web BBC.

Jak fungují americké midterms?

Název midterm election, tedy průběžné volby, odkazuje na čas jejich konání. Dělí totiž napůl prezidentský mandát a zároveň jsou často považovány za jakési vysvědčení či indikátor popularity prezidenta v úřadu, v tomto případě Josepha Bidena.

Ve Sněmovně reprezentantů, se všech 50 amerických států rozdělí do celkem 435 jednomandátových okrsků, přičemž v každém z nich žije přibližně 530 tisíc obyvatel. Lidnatější státy tak mají ve Sněmovně reprezentantů podstatně větší zastoupení. Zatímco Kalifornie s téměř čtyřicetimilionovou populací pošle do Sněmovny reprezentantů 53 reprezentantů, půlmilionový stát Wyoming jen jediného.

Poměr křesel v Senátu naopak nezohledňuje počet obyvatel a každý stát si volí dva zástupce. Jelikož je mandát senátora stejně jako v České republice šestiletý, každé dva roky konají volby do zhruba třetiny Senátu. Tento rok je v sázce 35 mandátů.

Pojmy horní a dolní komora se v USA nepoužívají, poněvadž podle Ústavy Spojených států je postavení obou komor kongresu rovnocenné.

Přestože volby proběhnou ve všech 50 státech, specifikem USA je, že jen několik z nich určí, která ze dvou velkých stran bude nakonec úspěšnější v boji o Sněmovnu reprezentantů a Senát. Je téměř jisté, že například v oblastech liberálního západního pobřeží zvítězí Demokratická strana, konzervativní středozápad ovládnou červení republikáni. O hlavní slovo se tak přihlásí tzv. swing states, neboli kolísavé státy, kde je podpora obou politických subjektů historicky vyrovnaná. Mezi swing states tradičně patří např. Florida, Pensylvánie nebo Ohio.

Šestatřicet států si rovněž zvolí své guvernéry. I když guvernér přímo neovlivňuje federální politiku Washingtonu, mají značný politický vliv ve svém státě, případně i na reprezentanty daného státu v kongresu.

Jaká jsou hlavní politická témata?

Podobně jako zbytek světa, i Spojené státy se potýkají s rostoucí inflací a ekonomickými důsledky pandemie covidu-19. Velkým tématem je také válka na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko. Podle nedávného průzkumu si téměř tři čtvrtiny obyvatel myslí, že by USA měly pokračovat v podpoře Ukrajiny. Někteří republikáni ale naznačili, že by se pomoc Ukrajině v případě republikánského volebního vítězství zkomplikovala.

Konzervativní politici se také v kampani soustředí na společenské otázky jako potraty, rovnost pohlaví a práva LGBT. Poté, co americký nejvyšší soud v červnu zrušil ústavní právo na potrat zvrácením téměř 50 let starého precedenčního verdiktu z kauzy Roeová vs. Wade, průzkumy předpovídaly, že by si demokraté mohli zachovat většinu ve sněmovně. V následujících měsících ale republikáni podle průzkumů začali náskok stahovat.

Pro mnohé demokraty je naopak hlavním tématem budoucnost americké demokracie jako taková, jelikož vnímají její ohrožení. Vadí jim především fanatizace některých skupin voličů a prohlášení republikánů, že prezidentské volby byly zmanipulované. Demokratická strana se ale také soustředí na téma potratů. Reagují tak na rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států, který zvrátil rozhodnutí o legalizaci potratů.

Kdy se dozvíme výsledky?

Podle webu FiveThirtyEight, jenž se specializuje na analýzu volebních výsledků, bude většina výsledků zveřejněná do středečního rána SEČ. Z některých kolísavých států s těsnými výsledky mohou ale konečná data přicházet i později. Zda většinu získají demokrati nebo republikáni, možná ale nebude hned jasné. Agentura AP připomněla, že výsledky zveřejněné o volební noci jsou neoficiální a téměř vždy neúplné. V desítkách klání se očekává těsný souboj a klíčové státy jako Pensylvánie již uvedly, že sečtení všech hlasů může trvat řadu dní. Proto je možné, že Američané půjdou o volební noci spát, aniž by znali vítěze, napsala agentura Reuters.

Ve státě Georgia, jednom z klíčových států, se volební místnosti uzavřou hodinu po půlnoci v noci SEČ, v Pensylvánii pak ve dvě hodiny v noci. V Arizoně bude hlasování ukončeno ve tři hodiny SEČ, v Nevadě pak ještě o hodinu později.

V mnohých státech USA je běžné volit v rámci tzv. early voting, tedy brzkého hlasování, případně také korespondenčně. Sčítání hlasů je tak poměrně náročné. U některých voleb bývá proces sčítání kratší, jindy může trvat i několik dnů či týdnů. V některých případech je rovněž nutný přepočet hlasů, což vše dále prodlužuje.

První součty budou zkresleny sčítáním korespondenčních hlasů. Demokraté volí korespondenčně častěji než republikáni. Státy, kde sčítání korespondenčních hlasů začne dříve, by tak mohly zpočátku hlásit velký náskok demokratů, který by se po sečtení hlasů odevzdaných během volebního dne mohl otočit ve prospěch republikánů. K takzvanému modrému přeludu by mohlo dojít například na Floridě či v Severní Karolíně, kde mohou volební úředníci vyjmout poštou zaslané hlasovací lístky z obálek před dnem voleb a vložit je do strojů na sčítání hlasů. Naopak v Pensylvánii či ve Wisconsinu se obálky s korespondenčními hlasy otevírat před volebním dnem nesmí. To může způsobit „červený přelud“, tedy nejprve hlášené náskoky republikánů.