nový arcišpion

Vláda schválila jmenování Šimandla do čela civilní rozvědky

nový arcišpion
Vláda schválila jmenování Šimandla do čela civilní rozvědky

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Novým ředitelem civilní rozvědky se stane kybernetický expert Marek Šimandl. Náměstek Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost nahradí v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Jiřího Šaška, kterého postavil na jaře mimo službu tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO), sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který vládě návrh předložil. Uvedl, že Šimandla jmenuje a v pátek ho uvede oficiálně do úřadu.

Šaška, který stál v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace od léta 2014, Metnar postavil mimo službu v souvislosti s vyšetřováním hospodaření této tajné služby.

Podle zákona jmenuje a odvolává ředitele ÚZSI ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel civilní rozvědky odpovědný ministru vnitra. S vedením rozvědky se Hamáček setkal počátkem srpna, uvedl tehdy, že na základě získaných informací rozhodne o dalším postupu. Blíže schůzku komentovat odmítl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům po jednání řekl, že Šimandla navrhl Hamáček. „Členové vlády měli možnost s panem Šimandlem diskutovat o jeho roli,“ uvedl. Nový šéf ÚZSI by se měl zúčastnit už jako plnohodnotný ředitel příštího jednání Bezpečnostní rady státu, které se uskuteční 18. září, dodal Babiš.

Metnar dříve řekl, že „z prověřování hospodaření úřadu vyplynuly skutečnosti, které nasvědčují opakovanému porušování vnitřních předpisů při provádění, evidování, účtování zpravodajské činnosti a nedostatky při řízení zpravodajské činnosti“. Někteří příslušníci rozvědky jsou podle něho v podezření, že se dopustili „jednání, která mají znaky trestných činů“. Vznikla údajně škoda velkého rozsahu. Znaky protiprávního jednání mělo podle Metnara schválení nákupu majetku za nepřiměřenou cenu. Panují také podle něj pochybnosti, zda byl zaplacený majetek vůbec nakupován.

Civilní rozvědka podle informací deníku Právo koupila osm až devět zařízení Agáta pro odposlouchávání a lokalizaci mobilních telefonů a zaplatila za ně zhruba 90 milionů korun. Přesný osud této techniky není podle listu k dohledání; objevily se například nepotvrzené informace, že dvě třetiny z nich skončily jako dar Egyptu.

ÚZSI podle dřívějšího vyjádření předsedy sněmovní komise pro kontrolu její činnosti Pavla Blažka (ODS) také prověřuje, zda její agenti stáli za útoky na premiéra Babiše přes twitterový účet Julius Šuman. Účet zveřejnil několik dokumentů či nahrávek souvisejících s Babišovými kauzami. Na jedné z nahrávek například Babiš údajně domlouval s redaktorem deníku Mladá fronta Dnes zveřejnění článků, které by poškodily ČSSD a ODS. Babiš záznamy označil za zmanipulované a podal kvůli nim trestní oznámení.

Česká republika má tři tajné služby. Vedle ÚZSI to jsou civilní kontrarozvědka Bezpečnostní informační služba a armádní tajná služba Vojenské zpravodajství.

,

12. září 2018