Piráti otáčejí? Chtějí stopnout projednání církevních restitucí
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zdanění peněžitých náhrad církvím je nyní na půdě sněmovny velmi diskutované. Jedno z hlavních témat komunistů má podporu mezi poslanci z hnutí ANO, sociální demokracie a SPD. Do debaty přispěl i šéf poslaneckékho klubu Pirátů Jakub Michálek, který zdanění restitucí podpořil na ústavně-právním výboru. Po velké kritice však strana rozhodla, že se postarají o přerušení jednání ve sněmovně.
Pirát Jakub Michálek vyvolal kontroverzi svým hlasováním před týdnem na ústavně-právním výboru ve sněmovně. Poslanci probírali, zda návrh projde s podporou či nikoliv. Kromě Michálka je členem výboru i jeho spolustraník Mikuláš Ferjenčík, který se však hlasování zdržel. Podobně postupovala i bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková z ANO. Všichni ostatní poslanci z Babišova hnutí však zdanění podpořili.
Po velké kritice, která se na samotného Michálka snesla, však strana jednala na poslaneckém klubu. Tam se členové Pirátů dohodli, že požádají vládu o předložení analýzy týkající se vyplácení finančních náhrad za restituce. Do té doby, dokud analýza nebude hotová, tak by sněmovna neměla celou záležitost probírat. Ministryně financí Alena Schillerová se k tomuto nápadu postavila kladně. Neuvedla však, kdy by byl možný termín předložení analýzy.
Piráti mezitím začali hlasování Michálka zlehčovat. „Média se dnes obšírně zabývají tématem církevních restitucí. Fakticky poměrně malou úpravou zákona, který mimochodem stávající předseda našeho Ústavního soudu označil za protiústavní. Novela má nějaký dopad na financování církví, ale v zásadě je spíše symbolická, než likvidační. Pro úplnost podotýkám, že jsem ji nepodpořil. Média naopak zcela ignorují druhý bod jednání totožného výboru poslanecké sněmovny – náš návrh na zrušení výjimky ze zveřejňování smluv pro ČEZ,“ uvedl poslanec Mikláš Ferjenčík.
„Náš klub má v této věci volné hlasování. Podpora ve straně je tak cca 70:30 ve prospěch zachování plné výše náhrady. Na jednu stranu je důležité respektovat právní jistotu. Na druhé straně si myslím, že nelze vyloučit právo budoucích generací, aby aspoň částečně revidovaly rozhodnutí těch předchozích. V tomto případě se bavíme o opakovaných splátkách v celkové výši 50 miliard korun zejména jednomu vlivnému církevnímu subjektu v rámci vyrovnání se státem, čímž se stát zadlužil,“ uvedl poté na svou obranu Jakub Michálek.
Zdanění církevních restitucí
Zdanění cíkevních náhrad jde ve sněmovně do druhého čtení a má dostatek hlasů pro to schválení. Kromě hnutí vládní menšiny se připojili i komunisté a SPD. Právě komunisté jsou iniciátoři zákona. Téma bylo klíčové pro podporu vlády, proto pro návrh hlasují i sociální demokraté, kteří byli v minulosti proti.
Piráti se tak před komunálními a senátními volbami distancovali od velmi diskutovaného návrhu. Michálkovo hlasování je tak vnímáno jako podpora komunistů. „Když si uvědomíte, že před sedmdesáti lety náš stát ve jménu zrůdné ideologie v té církvi vraždil, mučil a loupil a to, že trvalo do listopadu 89 třiadvacet let, než se církve dočkaly alespoň částečných kompenzací a teď je komunisti se svými asistenty z řad ANO, ČSSD a Pirátů, chtějí okrást ještě jednou, tak to je prostě hanebnost a nemám pro to jiné slovo,“ řekl předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
Bývalý předseda strany také uvedl, že zákon nejspíše skončí u Ústavního soudu. K tomu se přiklání i předseda ústavně-právního výboru Marek Benda a předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „I autoři tuší, že to narazí u Ústavního soudu,“ řekl Stanjura.
Občanská demokratická strana zatím ústavní stížnost neplánuje. Zástupci strany očekávají, že s ní přijdou církve. Zbyněk Stanjura také upozornil, že v souvislosti s vyplácením náhrad se také snižují úhrady, které stát posílá církvím na platy duchovních.
„Vrácený majetek nepatří Vatikánu, ale jednotlivým subjektům jako jsou farnosti, kapituly, kláštery. V příapdě katolické církve to jsou tři tisíce nezávislých jednotek, které nejsou jakkoli majetkově navázány na Vatikán,“ řekl k tomu lidovecký poslanec Marek Výborný. Odmítá také častý argument, že pro církevní restituce hlasovalo v minulosti 101 poslanců, navíc jeden hlas patřil odsouzenému poslanci Radku Pekárkovi. Podle Výborného hlasovalo 102 poslanců. „Náhrady činí 59 miliard. Pokud Andrej Babiš tvrdí, že jsou předražené o 54 miliard, tak každý soudný člověk vidí, že to je cifra vycucaná z prstu pana premiéra,“ řekl Marek Výborný.