Pomoc firmám v době pandemie a vynucených uzavírek by se měla radikálně změnit z kompenzací na záruky, protože docházejí peníze v rozpočtu. Tvrdí to shodně ministryně financí Alena Schillerová spolu s ministrem dopravy a průmyslu Karlem Havlíčkem (oba za ANO). Říkají to navíc nezávisle na sobě po svých schůzkách s prezidentem Milošem Zemanem. Pokud by ke změně pomoci došlo, zlikvidovalo by to v krátkém čase celé sektory služeb. Peníze přitom ve schodkovém rozpočtu 500 miliard stále jsou a pomoc z nich rozhodně není vyplácená v takové výši, v jaké bylo ze strany státu slibováno.

V minulém týdnu se s hlavou státu sešel nejprve ministr průmyslu Karel Havlíček, který po setkání hlásil, že v blízké době skončí podpora v podobě dotací, které drží podniky před krachem. „Řešili jsme, zda rozpočet bude mít dostatek zdrojů na to, abychom na ty částky, které činí zhruba jednu miliardu korun denně, měli. Pan prezident má názor, že bychom měli přecházet z dotačního charakteru na záruční charakter, což stejně bude s ohledem na kapacity rozpočtu někdy v květnu v červnu nutné,“ řekl Havlíček po sobotní schůzce v minulém týdnu.

Na jednání dorazila ve čtvrtek také ministryně financí Alena Schillerová, která po jednání hlásila stejné výsledky. Podle ní jsou v rozpočtu peníze ve výši 87 miliard, které půjdou na podporu firem a podniků. „Jsou to peníze, které vystačí zhruba do poloviny roku, pokud restrikce nebudou pokračovat dále. Ale věřím, že postupně díky vakcinaci budeme moci začít ekonomiku otevírat,“ řekla Schillerová, která zároveň odmítla možné uzavírání průmyslu.

Současný schodek státního rozpočtu dosahuje 500 miliard korun z původních 320 miliard. Počty ale oběma ministrům značně nesouhlasí. Stát totiž do své pomoci započítává i garance, které ale reálnou pomocí do ekonomiky nejsou. Projevit se mohou jedině v budoucnu, pokud by půjčky nebyly splaceny.

Podle hlavního analytika Natlandu Petra Bartoně stát rozhodně nedává zhruba miliardu korun na jeden den. Podle dat ministerstva financí totiž zatím stát vydal 67 miliard korun záruk a 235 miliard korun přímé pomoci, kde jsou však započítány i položky jako zrušení daně z nabytí nemovitosti nebo bonusu pro důchodce. A to za cca 340 dní od začátku pandemie. To není miliarda denně ani zhruba, to je 690 milionů denně,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

• Dnes prý zase 235 / 340 = 1
  • Divná matematika rozpočtových miliard pokračuje.
  • Zárukami stát nic neplatil, a ta částka taky nesouhlasí.
  • Snižovat státní výdaje je potřeba. Ale ne tvrzením, že ani v gigantickém deficitu na to není. https://t.co/O8jojMnFlH pic.twitter.com/PFQ4z695lv

— Petr Barton (@petr_barton) February 22, 2021

Podle Bartoně tak může stát tímto tempem pokračovat celý rok, protože by to vyšlo na 252 miliard korun. „Deficit chce mít stát 500 miliard. Z toho jdou 103 miliardy za daňovými změnami z prosince, zbývá tedy 397 miliard na pokrytí 252 miliard přímé podpory za rok 2021. To by mělo stačit, a ještě zbýt 145 miliard na další ad hoc výdaje, pandemické či volební,“ dodal Bartoň.

Pokud by přesto ke změnám ve vyplácení pomoci došlo, tak by první na ráně byly podniky z oblasti gastronomie, cestovního ruchu nebo kultury. Podle hlavního ekonoma banky Credias Dominika Stroukala mají banky dostatek prostředků na poskytování úvěrů. „Bohužel je ale potřeba mít alespoň nějakou vidinu možnosti splácení anebo vysoké zajištění. Některé hotely na úvěr ještě můžou dosáhnout zajištěním nemovitostí, ale restaurace v pronájmu je tímto krokem prakticky odsouzena k zániku,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

Ten také nepovažuje změnu pomoci za rozumný krok, protože vláda utrácí peníze v jiných oblastech. „Zadruhé vláda stejně přijde o peníze tím, že bude muset pomáhat většímu počtu nezaměstnaných, které tímto krokem vytvoří. Zatřetí vláda opět přidává do nejistoty současné situace, což je přesný opak toho, co dělá. I kdyby nastavila některé své kroky špatně, zásadní je v současnosti předvídatelnost, a v tom vláda naprosto selhává. A začtvrté to ani není ve slušné společnosti fér. Ty podniky nejsou zavřeny dobrovolně, vláda je nemůže odkázat na banky a tvrdit, že by stejně zkrachovaly, když nedostanou úvěr. Ten úvěr nedostanou kvůli krokům vlády,“ dodal Stroukal.