Od ledna by se měly zvýšit přídavky na dítě o 200 korun, návrh ministerstva práce a sociálních věcí dnes podpořila vláda. O schválení návrhu informoval novináře premiér Petr Fiala (ODS). Přídavky by se tak měly pohybovat nově od 830 do 1580 korun měsíčně. Spolu s návrhem na zvýšení přídavků posílá vláda Sněmovně v novele o státní sociální podpoře návrh na srovnání podmínek příspěvku na bydlení.

Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte pobírají nyní 630, 770 či 880 korun měsíčně. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, studuje, je na rodičovské či má důchod, je dávka o 500 korun vyšší. Činí nyní tedy 1130 korun, 1270 korun či 1380 korun měsíčně.

Ministerstvo chystá také nařízení, kterým plánuje zvýšit od ledna o 5,2 procenta životní a existenční minimum, čímž vznikne nárok na přídavky na dítě či další dávky většímu okruhu příjemců. Změny by se podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) měly projevit už začátkem příštího roku. Podle tiskové zprávy ministerstva práce a sociálních věcí by životní minimum mělo od ledna činit 4860 korun namísto dosavadních 4620 korun měsíčně u jednotlivce. Existenční minimum by mělo od ledna dostáhnout 3130 korun, nyní to je 2980 korun. Nařízení prochází připomínkovým řízením a vláda o něm rozhodne v příštích týdnech.

V případě příspěvku na bydlení chce vláda sjednotit podmínky nároku na příspěvek na bydlení pro obyvatele hlavního města Prahy a pro obyvatele ostatních obcí. Dosud tvoří v Praze 35 procent a v ostatních obcích 30 procent rozhodných příjmů osoby či rodiny, nově by to mělo být 30 procent pro všechny obce. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi skutečnými výdaji - ale nejvýš do státem stanoveného stropu neboli normativů - nově 30 procentům příjmu.

V novele plánuje vláda také stanovit výši nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení pro příští rok. U nájmů a podnájmů má změnit rozdělení normativů podle velikosti obce. Nově mají platit pouze tři typy. V první kategorii bude Praha a Brno, ve druhé města nad 70.000 obyvatel a ve třetí ostatní obce. Prodloužit chce kabinet na příští rok letošní mimořádné navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení a také dosavadní úpravu nároku na příspěvek na bydlení pro ty, kteří používají k trvalému bydlení vlastní chaty či chalupy. V tabulkách chce sjednotit výši částek pro jednočlenné a dvoučlenné domácnosti. Nově navrhovaná pravidla se mají poprvé použít pro stanovení příspěvku za leden 2023.

Novela zákona o životním a existenčním minimu, podaná souběžně, navrhuje provést některé úpravy započitatelných příjmů obdobně, jako jsou upraveny v systému státní sociální podpory. Do započitatelných příjmů domácností se nově nemají zahrnovat příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a přípravy, příjmy ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti dětí v průběhu prázdnin, tedy brigád. "Dosud platilo, že pokud si děti přivydělávaly, v určitých případech rodina ztratila nárok na některé dávky. Z výzkumů navíc vyplývá, že někteří rodiče uvádějí jako důvod nepokračování ve vzdělávání svých dětí na střední škole to, že je pro ně ekonomicky výhodnější, aby děti zůstaly doma a třeba pomohly s péčí o další členy domácnosti. To je něco, co chceme změnit,“ uvedl k plánované změně v tiskové zprávě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Měsíční náklady na příspěvek na bydlení odhaduje ministerstvo práce pro příští rok na 1,11 miliardy korun, z toho 923 milionů korun představují náklady pro stávající příjemce a na 189 milionů korun jsou odhadovány náklady pro nové příjemce příspěvku na bydlení. Roční náklady odhaduje resort zhruba na 13,3 miliardy korun. Dopady navýšení přídavku na dítě vyčíslilo ministerstvo asi na 666 milionů korun navíc za rok.

Protože změny mají platit už od ledna, Sněmovna by podle vlády měla projednat návrh novely zákona o sociální podpoře a novely zákona o existenčním minimu ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze.