Kam mohou lidé utéct v případě, že dojde z nějakého důvodu k zániku civilizace? Na to odpovídají vědci v odborné studii, která ukazuje, že nejlepším místem je Nový Zéland, následuje Island, Spojené Království, Tasmánie a Irsko. Experti namodelovali situace vyvolané například klimatickou nebo finanční krizí.

Kolaps společnosti by podle modelu, který vědci vytvořili, mohl přijít například z šoku vyvolaného finanční krizí, zničením přírody člověkem, dopadem klimatické krize nebo ještě horší pandemií, než byla ta koronavirová.

Hodnocení jednotlivých míst vycházelo mimo jiné ze schopnosti vypěstovat vlastní jídlo, respektive potravinová soběstačnost, možnost uchránit své hranice před nechtěnou migrací a také schopnost udržet si fungující elektřinu nezávisle na okolí. Z hodnocení vychází nejlépe právě ostrovní země, která proslula mimo jiné tím, že se tam natáčel Pán prstenů.

Autoři studie uvádí, že státy bojují především na ekonomické rovině, zapomněly si ale vytvořit určitě rezervy, které jsou pro přežití každého národa v případě extrémní krize nutné.

Nový Zéland již jako bezpečné útočiště objevili světoví miliardáři, kteří si zde nakupují půdu a stavějí bunkry. „Vůbec nás nepřekvapilo, když se na našem seznamu objevil právě Nový Zéland,“ uvedl pro The Guardian jeden z autorů studie, profesor Aled Jones, který se věnuje udržitelnému rozvoji světa. „Místa, která jsme vybírali, musela být samozřejmě teplotně vyrovnaná a úrodná, s možností chránit vlastní hranice. Velké ostrovy s rozvinutou společností mají výhodu,“ uvedl Jones.

„Velmi nás ale překvapilo, že se tak vysoko umístila Velká Británie. Je hustě osídlená, továren má na svém území méně, než by bylo třeba a nezvolila nejrychlejší strategii při přechodu na obnovitelné zdroje energií. Navíc produkuje jen asi 50 procent jídla, které Britové spotřebují,“ uvedl Jones. „Ale má nadprůměrný potenciál přizpůsobit se šoku, který by krize přinesla,“ dodal.

Studie vyšla v magazínu Sustainability (Udržitelnost – pozn. red.). „Moderní éru charakterizuje prudký rozvoj industriální civilizace, který vyčerpává lidi i planetu. Nacházíme se v období nesrovnatelném s žádným jiným v lidské historii,“ uvádí studie. „Kvůli omezeným zdrojům, destrukci přírody a růstu populace se Země nachází neustále v nebezpečném stavu a spolu s ní i lidská civilizace,“ tvrdí.

Místa, která jsou schopna v případě potřeby zachovat lidský život, která jsou v současnosti nejméně zničená a nejvíce samostatná, vědci označili za takzvané záchranné čluny v případě kolapsu. Nový Zéland by dokonce pole odhadů dokázal podobnou krizi přežít v podstatě bez větší úhony i díky svým hydroelektrárnám, rozsáhlému podílu zemědělské půdy a nízké hustotě obyvatelstva. Podle autorů studie je pak otázka, jaká by byla politika pomoci dalším zemím.

Jones upozornil, že několik krizí lidstvo zaznamenalo jen od přelomu tisíciletí. Patří k nim především finanční krize a globální pandemie koronaviru, v neposlední řadě ale také nedostatek jídla v různých oblastech. „Máme štěstí, že se to nestalo všechno najednou,“ řekl Jones.

Jones je ale optimistou s ohledem na jednání vlád v případě zmíněné a stále probíhající pandemie koronaviru. „Je zajímavé, jak rychle jsme schopni zavřít hranice, jak rychle dokázaly vlády dělat rozhodnutí a měnit život,“ uvedl Jones, ale rychle dodal, že státy už musí začít myslet spíš na udržitelnost než na další ekonomickou expanzi.