Slovenský prezident

Kiska překvapil, o nový prezidentský mandát se ucházet nebude

Slovenský prezident
Kiska překvapil, o nový prezidentský mandát se ucházet nebude

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Slovenský prezident Andrej Kiska příští rok nebude usilovat o znovuzvolení hlavou státu. Dlouhodobě nejdůvěryhodnější slovenský politik, který je hlavou státu od roku 2014, to řekl novinářům. Své rozhodnutí zdůvodnil kromě jiného tím, že se chce více věnovat rodině. Z veřejného života se Kiska patrně nestáhne. Uvedl totiž, že zváží, jak využije důvěry veřejnosti k zahájení nové politické éry na Slovensku a ke spojení těch, kdo chtějí vládnout slušně a odpovědně.

Na Kiskovo rozhodnutí o případné kandidatuře čekaly parlamentní politické strany, které své prezidentské kandidáty dosud nepředstavily. Oznámení Kisky není překvapením, již dříve média i někteří politici spekulovali, že nynější prezident se v další přímé volbě hlavy státu o přízeň voličů ucházet nebude.

„Nikdy jsem se netajil tím, že rodinný život je pro mě velmi důležitý. V uplynulém roce jsme v rodině zažili šťastné i tragické události. Obě mi připomenuly, že čas strávený s nejbližšími je nenahraditelný. Pokud má mít náš život smysl, nemůžeme ho odsouvat na vedlejší kolej,“ řekl Kiska.

Po zvolení Kisky se jeho choť nepřestěhovala z Popradu do Bratislavy a až na výjimky se neúčastnila oficiálního programu hlavy státu. Loni se prezidentskému páru narodil syn a Kiskově choti náhle zemřel bratr.

Kiska z pozice podnikatele a filantropa v rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu před čtyřmi lety porazil tehdejšího premiéra Roberta Fica, který letos v březnu rezignoval na funkci šéfa vlády v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Předseda nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie Fico již opakovaně řekl, že o post hlavy státu se v roce 2019 ucházet nebude.

Krátce po Kiskově vyjádření svou kandidaturu na úřad prezidenta oznámil vědec a zakládající člen nyní nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita Robert Mistrík, který se v roce 2012 z politiky stáhl. Již dříve uvedl také politický analytik a pedagog Eduard Chmelár, že zvažuje kandidaturu. Podle médií by se o funkci mohl ucházet i soudce slovenského nejvyššího soudu a exministr spravedlnosti Štefan Harabin.

Kiska opět upozornil na neřešení palčivých problémů společnosti. „Žel, až vražda dvou mladých lidí odhalila, jaké důsledky může mít selhávající stát a zkorumpovaná vládní moc. Na začátek nové, lepší éry nestačí jen změna vlády,“ řekl k vývoji na Slovensku po vraždě Kuciaka a jeho partnerky. Hlava státu Ficovu demisi nepřímo označila za konec jedné politické éry, která přinesla množství politických zápasů a emoce. Podle Kisky bude lepší, pokud úřad prezidenta v budoucnu nebude vystaven sporům.

Ačkoli Kiska nebude znovu kandidovat, z veřejného života se stáhnout nehodlá. „Politický zápas, který jsem zahájil v roce 2014, nepovažuji za skončený. Budu přemýšlet, jak nejlépe využit autority a důvěry velké části veřejnosti, abych i po skončení působení v prezidentském úřadu přispěl k začátku nové politické éry na Slovensku,“ řekl. Dodal, že své rozhodnutí v této záležitosti oznámí do konce letošního roku.

Jako prezident obhajuje Kiska proevropskou a proatlantickou orientaci své země a také sankce Evropské unie proti Rusku. Opakovaně rovněž upozorňoval na neřešení problémů ve slovenském zdravotnictví či školství, či na chabý boj proti korupci i klientelismu. I kvůli tomu měl Kiska dlouhodobě napjaté vztahy s Ficem, který hlavu státu kritizoval kromě jiného za využívání vládní letky k cestám za rodinou do rodného Popradu.

Loni unikly do médií dokumenty ohledně vyšetřování firmy, jejímž spolumajitelem je Kiska. Firmě KTAG daňový úřad neuznal náklady vynaložené na propagaci Kisky v souvislosti s jeho kampaní před prezidentskými volbami a společnosti doměřil daň z přidané hodnoty a později také daň z příjmů.

,

15. května 2018