Mezinárodní politika během koronaviru

„Státy EU si vzájemně pomáhají,“ odmítá Petříček kritiku, že Unie během šíření viru zaspala

Mezinárodní politika během koronaviru
„Státy EU si vzájemně pomáhají,“ odmítá Petříček kritiku, že Unie během šíření viru zaspala

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Při uvolňování restriktivních opatření zavedených kvůli šíření epidemie covid-19 by podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) měly státy Evropské unie (EU) spolupracovat. V rozhovoru pro deník Echo24 zároveň odmítá, že by EU ohledně šíření koronaviru zaspala a za příklad dává pomoc, kterou si jednotlivé státy mezi sebou nabízejí. Podle Petříčka je v současnosti v zahraničí 1 500 občanů, kteří mají zájem vrátit se do vlasti. Ministerstvo uvažuje o vypravení jednoho nebo dvou mimořádných letadel zejména na americký kontingent.

Ministerstvo zahraničí minulý týden uvádělo, že je v zahraničí zhruba 2 500 Čechů, kteří mají zájem o návrat do vlasti. Jaké je to číslo nyní a do jakých destinací ještě plánujete pro české občany vyslat letadla?

Do čtvrtka (9. dubna – pozn. red.) jsme do Česka dostali prostřednictvím letů a autobusů, které zajišťovalo ministerstvo, přes šest tisíc občanů, takže to číslo je již opět nižší. Odhadujeme, že je to tak 1 500 občanů. Tímto bych také především chtěl poděkovat svým kolegům na ambasádách a ministerstvu. V desítkách lidí zvládali a zvládáme obsloužit tisíce českých občanů, kteří se dostali do nouze v zahraničí. Jedná se skutečně o desetitisíce mailů, telefonátů a organizace všech repatriačních cest, tak abychom pomohli maximálně našim občanům se vrátit domů.

Kam byste chtěli ještě pro české občany vyslat letadla?

V tomto týdnu proběhly ještě naše lety nebo ve spolupráci s jinými státy repatriace z Asie. Ve středu se vrátila necelá stovka našich spoluobčanů z Indonésie, lidé se také vraceli z Ruska prostřednictvím rakouského letu. To, co nás teď přes víkend ještě čeká, je pro tuto fázi finální let z Austrálie a Nového Zélandu, jehož prostřednictvím by se do vlasti mohlo dopravit přes 300 lidí.

Velikonocemi budou repatriační lety končit, nebo plánujete pokračovat i po nich?

Hlavní část repatriací počítáme, že bude končit Velikonocemi, ale samozřejmě se může stát, že ještě jedno nebo dvě letadla bude potřeba vyslat. V tuto chvíli budeme situaci vyhodnocovat a sledovat situaci našich občanů. Jedná se třeba o Spojené státy, Severní Ameriku, ale i další části světa, kde by mohly skupiny našich spoluobčanů zůstat. V repatriacích samozřejmě pokračujeme ve spolupráci s ostatními státy, zejména to jsou menší skupiny, kdy se snažíme využít letů našich sousedů, kteří nám na oplátku také nabízejí pomoc. Kromě šesti tisíc našich občanů jsme totiž pomohli více než šesti stovkám občanů evropských států.

Jak to funguje, pokud mají Češi zájem takto speciálně vypravenými lety cestovat? Je pro ně letenka zdarma?

Od počátku této krize, která je skutečně mimořádná svým rozsahem, protože došlo fakticky k celosvětovému zastavení komerční letecké osobní dopravy, jsme především pomáhali lidem, aby se vrátili vlastní cestou. Prostřednictvím asistence našich ambasád a konzulárních pracovníků se mnohem více lidí dostalo do Česka zbývajícími lety, případně náhradní dopravou, kterou jsme zajišťovali po Evropě. Můžu třeba uvést případ skupiny z Gambie, která se dostala domů přes devět bodů včetně pěšího přechodu hranice mezi Německem a Českem, takže ty samotné repatriační lety jsou až tím posledním řešením, kdy naši občané vyčerpali všechny možnosti. Kdybychom tento způsob přepravy domů nezorganizovali, tak by dlouhodobě zůstali ve velmi vzdálených destinacích. Na repatriace vláda uvolnila asi 11 milionů korun, nicméně my většinu letů také registrujeme v rámci systému konzulární spolupráce civilní ochrany Evropské unie, takže taky předpokládáme, že větší část nákladů bude uhrazena ze zdrojů Evropské unie. V příštích týdnech očekáváme, že bychom měli dostat přibližně 75 milionů korun z těchto nákladů zpět.

Česká republika byla mimo jiné pochválena Evropskou komisí za pomoc ostatním státům. ČR zaslala desetitisíce ochranných obleků do Itálie a Španělska, Slovinsku například vypůjčila přes milion roušek. Jak si podle vás ČR ve srovnání s jinými evropskými státy během této krize stojí?

V této krizi, která nezasáhla jen jednu členskou zemi, je potřeba, pokud to naše podmínky umožňují, pomáhat. I ta evropská solidarita není jen o tom, že si například vycházíme vstříc při repatriacích občanů, ale také o tom, že více zasaženým zemím, jako jsou třeba Itálie nebo Španělsko, poskytujeme třeba materiální pomoc. Ale i jiné členské státy pomohly, třeba tím, že vyslaly lékařské týmy například do Itálie. Ve středu jsme o tom hovořili s kolegy z Polska, že tam 10 dní působilo 15 polských lékařů. Tento problém musíme řešit společně. Pokud zaznívá kritika, že Evropská unie zaspala, tak tady je příklad, že pomáhá. Měli bychom možná víc říkat, jak si navzájem pomáháme.

Předmětem diskuzí posledních dní je, jestli by měly státy rozvolňovat opatření přijatá proti šíření koronaviru na základě vlastního uvážení, nebo postupovat jednotně v souladu s Evropskou komisí. Jaký na to máte názor vy?

Stejně jako při zavádění těch restriktivních opatření, tak i nyní reflektují členské státy situaci u sebe doma. Ano, myslím, že bychom měli, zejména třeba ministři zdravotnictví, být průběžně v kontaktu kvůli tomu, jak s ohledem na vývoj situace budou opatření uvolňována. Jelikož se jedná o problém, který zasáhl všechny členské státy unie, je potřeba se lépe koordinovat, minimálně být v kontaktu s bezprostředními sousedy, protože uvolnění situace v jednom státu by mohlo mít dopad na ten druhý.

Ještě k těm ochranným pomůckám – Česká republika se dostala do mnoha světových médií v negativním světle, když stát zabavil v Lovosicích roušky, které byly určeny jako čínský dar pro Itálii. Poté jste jim zaslali více než 100 000 roušek jako dar. Přesto, máte už nějaké informace ohledně toho, jak policejní vyšetřování toho, jak se tam roušky ocitly, dopadlo?

Policejní vyšetřování podle mých informací stále probíhá. My jsme ale chtěli, i s ohledem na situaci v Itálii, dodat materiál, který byl určen do Itálie, co nejrychleji. Proto jsme nečekali na výsledek tohoto vyšetřování. Takové incidenty se bohužel stávaly i v jiných částech Evropy, že byl materiál zadržen nebo se někde po cestě ztratil. Není to nic výjimečného, bohužel to rezonovalo především v zahraničních médiích. A my se snažíme, aby dobré jméno České republiky nebylo poškozováno. My jsme určitě neměli v úmyslu odcizit někomu zdravotnický materiál. Jsem rád, že se to podařilo napravit. Také to, že v různých částech Evropy pomáhají naše komunity, je myslím dobrá známka, že Češi jsou solidární, že se v těžkých chvílích zapojí a pomáhají.

**** clink rendering error ****

Česká republika byla požádána San Marinem o pomoc ve formě zdravotnického materiálu, tu ale vláda tento týden odmítla. Můžete specifikovat, proč jste to zamítli?

Na vládě se k tomu vedla diskuze. Jednalo se tam především o to, jak velká by ta pomoc mohla být. A nakonec pan ministr Hamáček řekl, že bychom našli jiný kanál, jak San Marinu pomoci, že to nemusí být z vládních rezerv a můžeme tam zapojit třeba přímo české firmy k tomu, aby pomohly. Rozhodně jsem ale přesvědčen, že pokud máme tu možnost a není to na úkor ochranných pomůcek pro české zdravotníky nebo české domovy seniorů, tak bychom měli pomáhat. V této chvíli je potřeba, abychom byli solidární. Nyní například pracujeme na ministerstvu se změnou naší humanitární pomoci tak, abychom pomohli třeba zemím východní Evropy na západním Balkánu se zvládáním této epidemie.

Do Česka měli přiletět vážně nemocní francouzští pacienti, ti nakonec ale francouzským vládním letadlem nepřiletěli. Francie uvedla, že pro ně našla kapacitu ve svých nemocnicích. Registrujete žádosti některých dalších států ohledně toho, abyste přijali jejich pacienty? Některé nemocnice totiž uvádějí, že na to kapacitu mají…

V tuto chvíli nemáme konkrétní požadavky. Nejsem o něčem takovém informován. Ale je pravda, že třeba z Itálie bylo převezeno několik desítek pacientů do jiných členských států EU, například do Německa. Myslím, že bychom se o tom na vládě mohli bavit. Opět je ale potřeba, aby to bylo učiněno tak, aby to neohrozilo české občany a české zdravotníky, abychom na to měli ty kapacity. Pokud je nemocnice mají, je možné se o tom s ministerstvem zdravotnictví bavit.

Tento týden jste s vašimi protějšky z Visegrádské čtyřky (V4) rozhodli uvolnit v přepočtu 6,8 milionu korun z neziskového fondu pro země Východního partnerství, kterými jsou Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Byla to iniciativa V4, nebo vás o to tyto země požádaly?

Byla to iniciativa českého předsednictví V4. S partnery jsme se dohodli, že v rámci Mezinárodního visegrádského fondu uvolníme 250 000 euro na pomoc při řešení pandemie covid-19 ve státech východní Evropy. Zejména chceme pomoci těm nejzranitelnějším skupinám, jako jsou třeba senioři, lidé dlouhodobě nemocní a podobně. Je to projev naší solidarity, taky proto se tento zvláštní program pro východní Evropu jmenuje V4 East Solidarity. Ve středu jsme o tom krátce hovořili, ale byla tam jednoznačná shoda. Jednalo se o vlastní iniciativu států střední Evropy.

Jako ministři V4 jste se také shodli, že byste chtěli, aby EU posilovala vztahy s těmito vyjmenovanými státy. V čem byste je chtěli zlepšit?

V této situaci je potřeba především pomoci. V rámci EU vznikl tým Evropa, který by měl lépe koordinovat humanitární a rozvojovou pomoc členských států a evropských institucí s tím, že by se do toho měly zapojit i další mezinárodní instituce. Jsou k dispozici poměrně velké prostředky na podporu zdravotnických systémů nebo na zmírnění sociálních a ekonomických dopadů. Východní Evropa a Východní partnerství je dlouhodobě jedna z priorit české zahraniční politiky. Chceme zvyšovat odolnost těchto zemí a jejich společností proti různým krizím, proti negativním dopadům třeba tenzí v mezinárodní politice. Podporujeme je také v zavádění reforem, které by umožnily větší ekonomický rozvoj a růst těchto šesti států. Jde také o lepší využívání asociačních dohod s EU, které otevírají prostor i pro větší spolupráci mezi evropskými a tamními podnikateli.

Česká republika také ve čtvrtek rozhodla o další pomoci. Peníze půjdou z rozpočtu ministerstva zahraničí na humanitární pomoc a budou určeny přednostně Bosně, Ukrajině, Moldavsku, Gruzii a Kambodži. Celkem se jedná o 25 milionů korun. Peníze poslouží na projekty, které mají řešit bezprostřední dopad pandemie koronaviru na poskytování zdravotní péče, podporu hygieny a výživy. Deset milionů z částky je určeno pěti zemím, kde by i za pomoci dodávek zdravotnické techniky od českých firem měly pomoci ke zvýšení tamních zdravotnických kapacit. Zbývajících 15 milionů korun rozdělí Česko prostřednictvím darů vázaných na přímé dodávky vybavení vybraným zdravotnickým zařízením. Konkrétní zdravotnická zařízení vyberou české zastupitelské úřady v zahraničí.

Minulou neděli napadli českou ambasádu v Moskvě ultralevicoví aktivisté, kterým vadilo přemístění Koněvovy sochy z Prahy 6. České velvyslanectví poslalo ruskému ministerstvu zahraničí diplomatickou nótu. Odpovědělo na ni? A případně jak?

Oficiální reakci ze strany ruského ministerstva zahraničních věcí nemáme, nicméně já jsem měl jednání s ruským velvyslancem tady v Praze a o této záležitosti jsme hovořili. Věřím, že se záležitost vyšetří a že do budoucna budou přijata taková opatření, aby se podobné incidenty neopakovaly. Mám již informaci, že ruská strana posílila ochranu perimetru naší ambasády v Moskvě, pan velvyslanec mě informoval, že již zaznamenal, že tam hlídkují policisté. Takže to bych rád ocenil, že na to ruská strana reagovala. Přesto takovéto incidenty na obou stranách samozřejmě nepomáhají k dobrým vztahům mezi Českou republikou a Ruskou federací. Myslím, že tady bychom k tomu měli všichni na obou dvou stranách přistupovat odpovědně.

Bývalý ministr Cyril Svoboda (KDU-ČSL) serveru Aktuálně.cz řekl, vzájemné vztahy jsou tak špatné, že si v Rusku může dovolit provokaci vůči našemu velvyslanectví kdokoliv. Co na tato slova říkáte?

Je skutečností, že naše vztahy s Ruskem jsou zatíženy celou řadou zejména historických otázek. Já bych rád, abychom si také věnovali nějakou pozitivní agendu, i když samozřejmě tyto incidenty, ale také některé kroky českých lokálních politiků vyvolávají atmosféru, v které se hůře rozvíjí diplomatický dialog s ruskou stranou.

Jak vnímáte to, že vláda, jejíž jste ministrem, poměrně nadšeně vítala na letištích ochranné pomůcky z Číny, přičemž vyšlo najevo, že Čína po celém světě včetně České republiky tyto pomůcky měsíc nebo dva zpět hromadně skupovala, aby je pak celému světu znovu prodávala? Jak se na toto zjištění díváte?

Nejsem přesvědčen, že skupování pomůcek vedlo k tomu, že nyní prodávají ty samé pomůcky do Evropy. Čína skutečně nakupovala ve velkém ochranné pomůcky ve chvíli, kdy vrcholila u ní epidemiologická krize, zejména v provincii Chu-pej. Stejně jako nyní zbytek světa nakupuje ochranné pomůcky zejména v Asii a Číně. Státy nejsou schopny si tyto pomůcky zajistit vlastními silami. Co se týče toho, že se pomůcky teď především nakupují, tak je třeba říci i B, a to, že jsou tady kromě Číny i další partneři. Řadu zdravotnického materiálu darovaly čínské provincie nebo města a firmy. Česko od nich dostalo stovky tisíc roušek a dalšího zdravotnického materiálu, stejně jako třeba z Vietnamu, Tchaj-wanu a třeba i od světových společností. Mohl jsem přes videokonferenci navštívit americkou firmu působící v Česku, která zdarma dodává roušky, které vyrábí dobrovolně třeba pro domovy seniorů. Takže ta solidarita je mezinárodní a myslím si, že ukazuje, že i v této krizi se dá hledat něco pozitivního.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) poté co jste jej na Pražském hradě přehlasovali s ostatními nejvyššími ústavními činiteli ohledně jeho požadavku na výměnu čínského velvyslance v Praze stále hovoří o tom, že by velvyslance chtěl vyměnit. Proč nejste na jeho straně?

Já bych možná odkázal na to, jak fungují mezinárodní diplomatické konvence. Je to vysílající strana, která určuje, jakého velvyslance bude v dané zemi mít. Není to přijímací země. Ta může případně pouze zvážit agrément, či odmítnutí udělení tohoto dokumentu. Jediná cesta je označit takovou osobu za personu non grata, to má ale také své jasné důvody, ne pouze nějaký diplomatický konflikt. Jedná se především o bezpečnostní nebo vážná porušení mezinárodních pravidel či právního řádu hostitelské země.

Čtěte také: Ruský velvyslanec byl na koberečku u Petříčka kvůli útoku na českou ambasádu

Vojtěch Drbohlav