Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne jako poslanec do úterka snížení daně z příjmů zaměstnancům na 15 procent. Pro lidi s vyššími příjmy chce sazbu 23 procent. Televizi CNN Prima News to v neděli řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). O změně daňových sazeb se jedná v souvislosti s plánovaným zrušením superhrubé mzdy. Sněmovna má v úterý v druhém kole projednat vládní daňový balík na rok 2021.

"Řekl mi (Babiš), že to prostě lidem slíbil a že ten návrh podá. Že ho podá na 15 a 23 procent, protože teď lidé potřebují pomoct. Je to sedm procent úspora z hrubé mzdy," řekla CNN Prima News ministryně. Podle Babiše je potřeba snížit daň z příjmů pro všechny zaměstnance na příští dva roky. "Tím pádem ani zaměstnavatelé nemusí navyšovat mzdy, protože tím pádem dochází k navýšení mezd všech zaměstnanců o sedm procent hrubého a pět procent čistého," uvedl podle televizní stanice premiér.

Koalice ANO a ČSSD slíbila zrušení superhrubé mzdy ve vládním programovém prohlášení, v němž se zavázala ke snížení daně z příjmu na 19 procent. Na zavedení patnáctiprocentní daně se koaliční strany dohodly koncem srpna. Zároveň má zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem zhruba nad 139.000 korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.

Schillerová v úterý uvedla, že daňově nejčistší je daň z příjmu 15 procent a sazba 23 procent pro lidi s vysokým příjmem. Pokud by ale vláda podle ministryně nesehnala v takovém případě podporu pro návrh státního rozpočtu na příští rok, tak může ustoupit na sazby 19 a 23 procent.

Místopředsedkyně poslanců ČSSD Kateřina Valachová k tomu v úterý uvedla, že ANO od dohody na 15procentní daně couvá směrem k cíli podle vládního programového prohlášení.

Zavedení patnáctiprocentní sazby daně pouze na dva roky v minulosti doporučil prezident Miloš Zeman. Snížení by totiž podle odhadů ochudilo rozpočtové příjmy o 70 miliard až 90 miliard korun ročně. Babiš mluvil o výpadku 73 miliard korun.

Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka, ta má zůstat fakticky zachována.