Konflikt USA a Íránu

Činy Trumpa v Iráku jsou zločinné, překvapil Schwarzenberg

Konflikt USA a Íránu
Činy Trumpa v Iráku jsou zločinné, překvapil Schwarzenberg

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Smrt velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního, kterého v pátek usmrtila u letiště v Bagdádu raketa Spojených států, vyvolala rozporuplné reakce i na české politické scéně. Překvapil například postoj čestného předsedy TOP 09 a někdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Ten, ačkoli se Spojených států amerických opakovaně zastával, nyní USA kritizuje za překročení mezinárodního práva a činy prezidenta USA Donalda Trumpa dokonce označil za zločinné.

„Přiznávám, že jsem po celý život byl příznivcem Američanů, je to veliká demokratická země, která nám může být v mnoha věcech vzorem. Ale tyto činy prezidenta Trumpa podle mého názoru jsou, říkám otevřeně, zločinné. Nikdo nesmí překračovat mezinárodní právo, ani prezident Spojených států,“ uvedl Schwarzenberg na svém Facebooku.

Podle Schwarzenberga se málo mluví o skutku jako takovém. „Jeden stát zabil představitele druhého státu na území třetího státu. Je pravda, že Solejmání velel oddílům Islámských revolučních gard, které se soustředily na boje v zahraničí a podporoval nejrůznější šíitské ozbrojené teroristické skupiny od Iráku přes Sýrii, Libanon až po Jemen. Dělal to jako generál a oficiální představitel íránského státu,“ uvedl Schwarzenger s tím, že důležitá byla i Solejmáního role v bojích s Islámským státem.

„Já jsem ještě vyrostl v době, kdy se válka vyhlašovala. Teď se ale začíná střílet, bombardovat a odpalovat rakety, aniž by nějaký takový formální krok proběhl. Mě tento vývoj děsí. Překračujeme všechny meze mezinárodního práva,“ komentoval dále Schwarzenberg. Mám obavy, že se někteří čelní světoví politici nakazili terorismem, dodal na závěr.

Deník Echo24 oslovil s žádostí o stanovisko TOP 09 k zásahu USA v Iráku i předsedkyni TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou. Na její odpověď zatím čeká.

Česko se k zásahu USA vyjádřilo prostřednictvím ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) krátce po něm. Šéf diplomacie označil zabití Solejmáního za mimořádný krok. Situace na Blízkém východě se podle něj nyní dál zkomplikovala, ohroženy jsou úspěchy v boji proti mezinárodnímu terorismu.

„Letecké údery USA v Iráku vnímám jako mimořádný krok v komplikované situaci. O vině lidí by měly rozhodovat soudy, ale nejsem vojenský taktik. Zcela jistě ale tak jako vyvolal akci útok na (americkou) základnu a velvyslanectví (v Iráku), nezůstane bez odezvy ani cílené zabití (íránského) armádního důstojníka,“ uvedl Petříček. „Situace na Blízkém východě se tak dál komplikuje, místo aby se uklidňovala. Ohroženy jsou mimo jiné i křehké úspěchy v boji proti Islámskému státu a mezinárodnímu terorismu jako takovému,“ doplnil.

Útok na Solejmáního kritizoval i ministr kultury a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Zabití íránského generála Solejmáního je nebezpečná provokace, která bude znamenat eskalaci situace v regionu. Donald Trump si tímto siláckým gestem vyrobil další problém do blížících se prezidentských voleb v USA,“ napsal v pátek na twitteru.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že Evropa by měla vyzvat Spojené státy a Írán, aby neeskalovaly situaci po smrti íránského generála Kásema Solejmáního. Prý se na tom shodl na pondělním novoročním obědě v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem. Evropané by se měli více angažovat, uvedl premiér.

Írán slibuje tvrdou pomstu

Spojené státy na příkaz prezidenta Donalda Trumpa v pátek Solejmáního usmrtily raketou z dálkově ovládaného dronu u letiště v irácké metropoli. Konzervativní generál Solejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu. Po Chameneím byl považován za nejmocnějšího muže v zemi. Írán za jeho smrt slibuje Američanům tvrdou pomstu.

Podle některých expertů by reakce Teheránu mohla přijít po konci třídenního smutku za padlého velitele, který končí právě dnes. Trump v sobotu na twitteru napsal, že po případné odvetě Íránu má Washington seznam 52 íránských cílů včetně kulturních objektů, na které může „velmi rychle a velmi tvrdě“ zaútočit. Pentagon se však v noci na úterý od jeho výroku distancoval s tím, že Spojené státy budou respektovat válečné právo, které útoky na kulturní památky zakazuje.

Íránský parlament v úterý schválil novelu zákona označující americké ozbrojené síly a Pentagon za teroristy. Íránští poslanci pozměnili dřívější nedávno schválený zákon, který označoval americké síly operující v Africkém rohu a na Blízkém východě za teroristy. Novela nyní označuje za teroristický také Pentagon, všechny americké síly a každého, kdo byl zapleten do smrti Solejmáního. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf mezitím oznámil, že mu Washington zamítl žádost o vízum, které mu mělo umožnit odjet na jednání OSN v New Yorku.

Zatímco mnoho Íránců považovalo Solejmáního, který velel elitním oddílům Kuds, za národního hrdinu, Spojené státy ho viní ze smrti amerických vojáků v Iráku a tvrdí, že těsně před smrtí plánoval další útoky. Solejmání v minulosti vedl íránské síly podporující vládu syrského prezidenta Bašára Asada v Sýrii a rovněž udržoval blízký kontakt s proíránskými aktéry v Iráku, Libanonu a Jemenu.

, , , voš