Rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství, že premiér Andrej Babiš má nadále rozhodující vliv na firmy z holdingu Agrofert – a přitom celá věc neskončila správní žalobou – vyvolalo řadu kritických reakcí. Do nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana se ostře pustil lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, podle kterého se jasně ukazuje, proč po takovém rozhodnutí přestávají někteří lidé věřit v právní stát.

Kritiku odstartovalo rozhodnutí Pavla Zemana nepodat žalobu týkající se údajného střetu zájmů premiéra kvůli tomu, že pro tento postup neshledal závažný veřejný zájem. V dokumentu ke sporu mezi Černošicemi a Středočeským krajem ale stojí, že předseda vlády má nadále rozhodující vliv na své firmy z holdingu Agrofert, který je však nyní ve svěřenském fondu. Nejvyšší žalobce tím tak potvrdil úzkou vazbu na jeho firmy, přitom ale celou věc shodil ze stolu.

To rozlítilo řadu politiků, kteří se snaží prokázat jasný střet zájmů premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. „Pavel Zeman na jedné straně nesouhlasí s rozhodnutím krajského úřadu, který zcela zamázl celou kauzu týkající se střetu zájmů Andreje Babiše ve vztahu k jeho novinám. Na druhou stranu říká, že není společenský zájem pro to, aby celou věc žaloval u soudu. Tímto pohřbil na dlouhá léta jakoukoliv demokratickou snahu na prozkoumání těchto sporných rozhodnutí,“ řekl pro Echo24 Tomáš Zdechovský.

Podle něj je jasné, že Andrej Babiš skrz svou hejtmanku Jaroslavu Pokornou Jermanovou se velmi snažil o to, aby se celá věc smetla ze stolu. Černošický úřad (kam spadá Babišovo bydliště – Průhonice) vedl s premiérem správní řízení kvůli přestupku proti zákonu o střetu zájmů. Babiš čelil podezření, že stále ovládá média spadající pod holding Agrofert. Premiér se bránil tím, že holding v únoru 2017 vložil do svěřenského fondu. Tvrdil, že tím dostál povinnostem vyplývajícím ze zákona o střetu zájmů. Zatímco Městský úřad v Černošicích Babišovi přiznal dvakrát pokutu 200 tisíc korun, krajský úřad oznámil, že nebylo prokázáno spáchání skutku a řízení tak bylo pravomocně zastaveno. Toto rozhodnutí mohl ještě zvrátit správní žalobou nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

„Nevidím tedy žádný důvod, proč by Pavel Zeman stáhl kalhoty daleko před brodem a řekl, že nebude věc žalovat. Je to bezprecedentní zásah do spravedlnosti a do fungování věcí. Ukazuje to, že bohatí a vlivní lidé mají u spravedlnosti VIP postavení a myslím si, že to obecně vyvolává frustraci u obyčejných lidí,“ dodal dále Zdechovský.

Rozhodnutí nechápe ani podavatel podnětu David Ondráčka z Transparency International. „O to víc nedává smysl rozhodnutí Pavla Zemana neposlat kauzu k soudu. Ten by se s ní meritorně popral, téměř jistě by došel ke stejnému věcnému závěru, ale šlo by o verdikt nezávislého soudu. Dostávám vzkazy od státních zástupců, že se za zbabělý krok Pavla Zemana stydí a nechápou ho,“ uvedl na Twitteru Ondráčka.

Podobně kritický byl k Pavlu Zemanovi i senátor a někdejší Babišův náměstek na ministerstvu financí Lukáš Wagenknecht. „Dle nejvyššího státního zastupitelství má premiér dlouhodobou možnost ovládat svůj holding a ovlivňovat média. Rozhodnutí týmu jeho podřízené Jermanové je protiprávní. Veřejný zájem na soudním přezkumu a zrušení protiprávního rozhodnutí podřízené premiéra však není dostatečný. Pokud jde o premiéra, může si v Česku porušovat zákony, stát nebude právo na jejich dodržování v jeho případě vymáhat. Jedno, jestli jde o miliardy ze zakázek, dotací nebo zneužívání médií v demokratické politické soutěži. Jsme o více než 30 let zpět. Pro vyvolené zákony neplatí,“ uvedl Wagenknecht, který dokument zveřejnil na svém Twitteru.

Kompletní stanovisko @NSZ_info ohledně protiprávního postupu týmu paní Jermanové, který pokryl střet zájmů jejího nadřízeného pana premiéra Babiše. pic.twitter.com/VeUdTcEmSL

— Lukáš Wagenknecht (@WagenknechtLuk) August 4, 2020

V dokumentu Zemanův podřízený Zdeněk Snášel uvedl, že pro prostudování všech relevantních podkladů lze dospět k závěru, že obviněný z pozice zakladatele a obmyšleného svěřenského fondu disponuje prostředky, díky nimž nepřímo vykonává v obchodních korporacích provozujících média rozhodující vliv.

„Musím vycházet ze znění zákona, který mi říká, že mohu podat správní žalobu, je-li dán závažný veřejný zájem. V tomto směru mám za to, že pokud bych v podobném případě jakéhokoliv jiného občana České republiky nepodával správní žalobu, tak ji nemohu podat ani v případě ministerského předsedy, neboť bych mu tím sjednal nevýhodu před zákonem,“ uvedl Pavel Zeman k rozhodnutí.