Pražské bubenečské náměstí před ruskou ambasádou by se mohlo přejmenovat po zavražděném politikovi Borisi Němcovovi (1959 - 2015). Iniciativu pražským zastupitelům podal bývalý místopředseda Strany zelených Petr Kutílek během občanských interpelací. Pro přejmenování náměstí vznikla v minulosti i petice, jež má skoro čtyři a půl tisíce podpisů. Minulý návrh za vlády Adriany Krnáčové neprošel přes magistrátní místopisnou komisi.

Praha by se tak stala po Kyjevu, Vilniusu a Washingtonu dalším městem, kde by došlo k přejmenování náměstí po zavražděném opozičním politikovi. Šanci na změnu názvu oživil zastupitel čtvrté městské části za Zelené Petr Kutílek. „Dnes ráno formálně přes podatelnu a nyní ústně v rámci občanských interpelací jsem na jednání zastupitelstva hlavního města Prahy znovu navrhl, aby zavražděný ruský demokrat Boris Němcov měl i v Praze své Náměstí Borise Němcova,“ uvedl Kutílek na svém Facebooku.

Dřívější návrh zamítla magistrátní místopisná komise, která usoudila, že ke změně názvu není důvod. Podle magistrátních úředníků se však náměstí Pod Kaštany jmenuje už od 30. let minulého století. Přejmenování přitom žádali i místní obyvatelé, kteří podepsali internetovou petici.

Se změnou názvu podle skupiny Náměstí Borise Němcova před komunálními volbami souhlasili Jiří Pospíšil (TOP 09), Jan Čižinský (Praha Sobě) či Ondřej Mirovský (Zelení). Deník Echo24 oslovil primátora Zdeňka Hřiba s dotazem, zda by se změnou názvu souhlasil, či zda by vyslovil pro návrh podporu. Hřib na otázky dosud neodpověděl.

Primátor přitom s pojmenováním ulic po politicích nemá problém. Čtyři dny po smrti primátora polského Gdaňsku Pawela Adamowicze Hřib oznámil, že se na jeho počest bude v budoucnu jmenovat jedna z ulic v Praze. „Pověřím místopisnou komisi magistrátu přednostním požadavkem, aby v příštích týdnech vytipovala ulici, která ponese jméno zesnulého primátora Gdaňsku. Praha tím vyjádří úctu jeho osobě,“ řekl primátor Hřib pro Pražský deník.

Zavraždění Borise Němcova

Od smrti opozičního politika Borise Němcova uběhnou v únoru už čtyři roky. V letech 1997 až 1998 byl vicepremiérem za vlády prezidenta Borise Jelcina. Z parlamentu odešel v roce 2003 a poté pomáhal organizovat protesty proti současnému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Při akcích byl několikrát zatčen a uvězněn.

Němcov kritizoval Putina i za ekonomickou situaci, korupci či za válečný konflikt na východní Ukrajině. Zavražděn byl před demonstrací proti Putinově vládě a válce na Ukrajině, která se měla konat 1. března 2015. V den vraždy Němcov poskytl rozhovor ukrajinskému rádiu o připravované akci.

Policie později údajné vrahy dopadla. Moskevský soud poté a vraždu Němcova odsoudil Čečence Zaura Dadajeva k dvaceti rokům vězení. Jeho čtyři spolupachatelé si od soudu odnesli tresty od jedenácti do devatenácti let vězení. Němcova rodina se však domnívá, že skuteční vrazi jsou nadále na svobodě.