Poslední šéf sovětské tajné policie KGB Vadim Bakatin zemřel v Moskvě ve věku 84 let, oznámila v pondělí agentura RIA Novosti s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj. Vládní list Rossijskaja gazeta upřesnil, že Bakatin zemřel v neděli. Agentura RIA Novosti, jejíž zprávu převzala i další ruská média, zdůraznila, že Bakatin svého času prozradil Američanům, jak je odposloucháváno jejich velvyslanectví v Moskvě.

Bakatin, rodák ze sibiřského Kiseljovska, byl původní profesí stavbař, než v roce 1973 přešel do aparátu komunistické strany. Vedl stranickou organizaci v Kirovské a Kemerovské oblasti, stal se členem ústředního výboru a v roce 1988 byl jmenován ministrem vnitra. V roce 1991 kandidoval na ruského prezidenta, ale skončil jako poslední ze šesti kandidátů. Do čela KGB se dostal po zmařeném pokusu o komunistický puč v tehdejším Sovětském svazu v srpnu 1991.

Bakatin podle agentury RIA Novosti proslul hlavně tím, že se souhlasem sovětského prezidenta Michaila Gorbačova jako gesto dobré vůle předal Američanům plán odposlouchávacího zařízení v jejich velvyslanectví v Moskvě. Bakatinovým úkolem byla reforma dříve všemocné KGB, která se ve výsledku rozdělila na různé tajné služby.

Zpravodajský server Meduza připomněl, že za Bakatina jako ministra vnitra byl zrušen systém placených donašečů. Bakatin se také stavěl proti tomu, aby policie potlačovala protesty, a to i v Pobaltí. V prosinci 1990 jej sesadili a v čele vnitra jej vystřídal Boris Pugo, který patřil k strůjcům puče v srpnu 1991. Sám Bakatin se tehdy proti puči postavil. Byl členem delegace, která se vypravila za prezidentem Gorbačovem, internovaném pučisty v letovisku Foros. Za Bakatinova působení KGB oficiálně ukončila svou existenci.

Rossijska gazeta připomněla, že Bakatin se stal prvním z regionálních stranických vedoucích, kteří se do funkce dostali za nového generálního tajemníka Gorbačova. Ten Bakatinovi nečekaně nabídl funkci ministra vnitra. Bakatin později vzpomínal, že Gorbačov byl nejspíše přesvědčen, že ho bude snadno ovládat. Ale propuštěn byl poté, co odmítal použít sílu k rozhánění demonstrací v sovětských republikách. V prezidentských volbách pak dostal jako nezávislý kandidát okolo šesti milionů hlasů.

Během puče vystupoval jako aktivní vyjednávač s cílem vyvarovat se krveprolití. Na Jelcinovo naléhání jej Gorbačov postavil do čela KGB, ale při jejím reformování Bakatin odmítl Jelcinovy nejradikálnější návrhy: KGB rozpustit a začít s náborem nových agentů do nové organizace. To byl podle Bakatina znamenalo zhroucení bezpečnostních orgánů, a tak KGB reformoval cestou reorganizace.

Jelcin mu před odvoláním nabízel, že jej vyšle jako velvyslance do USA, ale Bakatin odmítl. Spojeným státům ovšem prokázal neocenitelnou službu předáním plánu supermoderního odposlouchávacího zařízení v nové budově amerického velvyslanectví v Moskvě. Bakatin se za to nikdy neospravedlňoval, i když jej obviňovali málem ze zrady. Až později vyšlo najevo, že o tom nerozhodl sám, ale nejvyšší vedení země, dodal deník Rossijska gazeta.