Polský antimonopolní úřad hrozí pokutami za Nord Stream 2

Polský antimonopolní úřad hrozí pokutami za Nord Stream 2

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Polský antimonopolní úřad zahájil řízení proti ruské firmě Gazprom a dalším pěti evropským společnostem kvůli financování plánovaného plynovodu Nord Stream 2, který má vést z Ruska po dně Baltu do Německa. Zmíněným společnostem podle polských médií hrozí vysoké pokuty až do výše deseti procent jejich globálního obratu. Firmy mohou odpovědět na polské výhrady do 25. května.

Polský úřad vychází z toho, že Gazprom a západní společnosti - německé Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Shell, rakouská OMV a francouzská Engie - se na něj v roce 2015 obrátily se žádostí o souhlas s vytvořením společného konsorcia pro výstavbu, financování a provoz nového plynovodu, ve kterém by Gazprom měl poloviční podíl a západní partneři po 10 procentech.

V létě 2016 šéf úřadu Marek Niechcial vyjádřil výhrady k projektu, protože by mohl vést k omezení konkurence, a to tím spíše, že Gazprom má již dominantní pozici na polském trhu a nový plynovod by ještě posílil jeho postavení při vyjednávání s polskými odběrateli. O měsíc později Gazprom a jeho partneři žádost zaslanou polskému úřadu stáhli.

"Bez čekání na formální zákaz se firmy rozhodly svou žádost stáhnout," připomněl dnes Niechcial s vysvětlením, že formální zákaz by znamenal, že v projektu by mohl pokračovat pouze ruský Gazprom, a to na vlastní riziko a na vlastní náklady.

Úřad nicméně zahájil své šetření, jakmile Gaprom a západní koncerny v dubnu 2017 podepsaly dohodu o financování plynovodu, podle které měly západní koncerny hradit po deseti procentech nákladů, tedy po 950 milionech eur. Následně s Gazpromem uzavřely další dohodu v červnu 2017 v Petrohradu.

"Bohužel se i přes náš odpor rozhodly financovat projekt. Může to znamenat porušení antimonopolních předpisů, a proto máme námitky vůči Gazpromu a pěti dalším společnostem," řekl Niechcial. Uzavřené dohody mohou podle něj představovat pokus obejít nesouhlas polského úřadu, přestože jak vznik konsorcia, se kterým polský úřad nesouhlasil, tak pozdější dohody měly stejný cíl: zajistit financování projektu Nord Stream 2. Dotčené firmy mají 21 dnů na odpověď na polské výhrady.

Postup úřadu může skončit až trestem v podobě pokuty sahající až do výše deseti procent celkového obratu. Úřad také může nařídit zákaz dalšího financování či nařídit prodej akcií zajišťující kontrolu ve firmě. Za odmítnutí uposlechnutí nařízení může ukládat další pokuty až do výše 10.000 eur denně.

"Nejde o trest, ale o to, zda lze porušovat předpisy," řekl Niechcial. Tím, že se Gazprom a západní koncerny původně obrátily na polský úřad, uznaly podle něj, že spadají pod polskou a evropskou jurisdikci.

Ruský list Kommersant nicméně upozornil, že polský úřad nemůže zabránit uskutečnění projektu Nord Stream-2, protože plynovod nepovede přes polské území, ani přes polské výsostní vody. Dodal, že proti případné sankci polského úřadu se dotčené firmy budou moci odvolat k polskému či následně k unijnímu soudu, a to tím spíše, že podle právníka Alexandra Pachomova společnosti formálně polský zákaz vytvořit společný podnik neporušily, protože poskytnutí úvěrů představuje jiný právní vztah.

Polský úřad ohlásil své rozhodnutí o zahájení řízení na Den Evropské unie, aby tak vyjádřil odpor řady unijních států proti projektu Nord Stream 2, který má přivést do Německa až 55 miliard metrů krychlových ruského zemního plynu ročně. Proti plánu jeho výstavby je hlavně Polsko, Pobaltí a Ukrajina.

Polsko spatřuje v projektu, který by měl zdvojnásobit ruskou exportní kapacitu plynu přes Baltské moře, hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Také tvrdí, že posílí již dominantní pozici Gazpromu na trhu.

Varšava stále odebírá většinu plynu z Ruska, ale svou závislost se snaží snižovat nákupy v jiných zemích a přes nový terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Za plyn od jiných dodavatelů ale Varšava platí vyšší ceny.

10. května 2018