O konci superhrubé mzdy mluví vládní hnutí ANO už od roku 2013. Další pokus na její zrušení budou mít poslanci zřejmě na podzim, kdy chce vláda představit daňovou reformu. Ta kromě zrušení superhrubé mzdy bude obsahovat i devatenáctiprocentní daň z hrubého platu. Podobnou daňovou reformu navrhuje i opoziční ODS, která existenci superhrubé mzdy dlouhodobě kritizuje.

Zejména samotný premiér Andrej Babiš superhrubou mzdu velmi dlouho kritizuje. Podle něj se jedná o „podvod na voliče“, protože faktická sazba je 20,1 procenta. Vláda tuto sazbu navrhuje snížit na 19 procent tak, jak uvádí ve svém programovém prohlášení. Zároveň se počítá i s tím, že by změny, které by se dotkly skoro 4 milionů lidí, platily až v roce 2021. Tedy v období, kdy se odehrají volby do Poslanecké sněmovny.

S podobným návrhem přichází i nejsilnější opoziční strana ODS, která superhrubou mzdu chtěla zrušit v minulosti. Naposledy se o to pokoušela v září minulého roku, kdy však vláda jejich návrh smetla ze stolu.

Občanská demokratická strana ve svém návrhu daňové reformy chce zavést paušální daň pro malé živnostníky, zrušit daně z nabytí nemovitosti a silniční daně, snížení sociálního pojištění či s návrhem na zavedení daňové brzdy. „Přicházíme s návrhem na takzvanou daňovou brzdu jako novou součást fiskální ústavy. Tato brzda by stanovila nepřekročitelný strop, maximum daňového zatížení v ČR a zamezila dalšímu zvyšování daní,“ řekl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Hnutí ANO tak v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy vyslyší i přání mnoha odborníků, kteří vládě vytýkají, že nepředložila dosud žádnou daňovou reformu. S jejím rušením však může mít hnutí ANO problém u sociální demokracie, která požaduje více peněz pro své resorty. Se zrušením superhrubé mzdy totiž dojde k výpadku dvaadvaceti miliard korun ze státního rozpočtu. Právě dvacet miliard požaduje koaliční partner hnutí ANO na své resorty.

„Požadavky ministrů za ČSSD ve výši více než 20 miliard korun představují jednoznačný dopad na navržený deficit státního rozpočtu. V této souvislosti bych chtěla poznamenat, že predikci příjmů sektoru vládních institucí tedy i státního rozpočtu posuzuje nezávislý Výbor pro rozpočtové prognózy, který vydává své odborné stanovisko. Nepřipustím, aby predikce příjmů byla označena za nerealistickou a nafouknutou,“ uvedla k požadavkům ministryně financí Alena Schillerová.

Sociální demokracie pak chce získat další peníze ze zavedení bankovní daně, která by podle nich přivedla do rozpočtu dalších 14 miliard korun. Kromě toho chtějí rušit i některé daňové výjimky. Nejvíce peněz žádá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která chce ve svém resortu o 11 miliard korun navíc. Její ministerstvo má přitom už nyní největší výdaje, které jsou způsobeny důchody. Na příští rok navíc vláda počítá s tím, že důchody porostou o 900 korun, tedy se zvednou výdaje o 36,9 miliardy korun.

Ministryně práce a sociálních věcí pak uvedla, že 11 miliard je minimum, o které se bude na jednání s Alenou Schillerovou snažit. Peníze totiž podle ní chybí na plánovanou změnu IT systémů, sociální služby nebo na dotace. Kromě toho požaduje více finančních prostředku i ministr vnitra Jan Hamáček a ministr zahraničí Tomáš Petříček.