ROSTOUCÍ INFLACE

Státy si neví rady s inflací. Rozdávání plošných příspěvků je ale cestou do pekel

ROSTOUCÍ INFLACE
Státy si neví rady s inflací. Rozdávání plošných příspěvků je ale cestou do pekel

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Řada evropských zemí si neví rady se současnou vysokou inflací. Volí proto různé scénáře, jak proti vysokým cenám energií, paliv či potravin bojovat. Některé vlády se rozhodly dočasně snížit či odpustit daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně, a některé státy se vydaly cestou jednorázových příspěvků. To je příklad i Rakouska nebo České republiky, která bude zřejmě od září vyplácet 5 tisíc korun pro rodiny s dětmi. Podle ekonomů je však cesta příspěvků pouze odsouvání problémů do budoucna, které navíc zvýší další inflační tlaky.

Éra zdražování přichází po několika koronavirových lockdownech a zejména kvůli ruské invazi na Ukrajinu. V důsledku ruské agrese tak prudce roste cena elektřiny a plynu. Řadě domácností to činí velké problémy, protože jim z měsíce na měsíc rostou běžné výdaje. Zdražování však není pouze u cen energií, ale skoro u veškerého zboží a potravin. Česká republika se tak nyní potýká s největším zdražováním v historii s květnovou meziroční inflací 16 procent.

V rámci Evropy se však nejedná o výjimku. Průměrná míra inflace je v zemích Evropské unie 8,8 procenta. V měřících parametrech má Česká republika s 15,2 procenta nejvyšší inflaci kromě pobaltských států. Nejvyšší zdražování je totiž měřeno v Estonsku (20,1 procenta), Litvě (18,5 procenta) a Lotyšsku (16,8 procenta). Naopak nejnižší míra inflace byla ve Franci a Maltě (5,8 procenta) a ve Finsku (7,1 procenta).

Státy se tak k prudkému zdražování postavily po svém. Například v Belgii a Nizozemsku snížily daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty. Bulharská vláda chystá opatření se zvyšováním důchodů o více jak 20 procent, či sníží daně na chléb, topení a zemní plyn pro domácnosti. Ve Francii by měli od léta dostat zaměstnanci nezdaněnou prémii na podporu kupní síly ve výši až 600 eur. Kromě toho se má více peněz přesunout i pro osoby samostatně výdělečně činné. Francie také v minulosti zastropovala ceny elektřiny a plynu, což vyšlo na 20 miliard eur. Další 2 miliardy eur stojí čtyřměsíční sleva ve výši 15 centů na litr pohonných hmot.

Opatření k pohonným hmotám zavedlo také Maďarsko v loňském roce. Ceny benzinu jsou totiž zastropovány zhruba okolo částky 33 korun za litr. Podobně je na tom také Polsko, které dočasně snížilo sazby DPH u pohonných hmot a potravin. V Německu byla schválena pomoc pro potřebné, rodiny, nízkopříjmové občany za více jak 30 miliard korun. Došlo také ke snížení ceny paliv na tři měsíce. Německá vláda také zavedla snížení ceny měsíčních jízdenek. Kromě toho rodiny s dětmi dostanou jednorázový bonus ve výši 100 eur a příjemci sociálních dávek 200 eur.

S jednorázovým příspěvkem přišla také rakouská vláda, která zavedla bonus 500 eur pro každou dospělou osobu a 250 eur pro každé dítě. Nezaměstnaní a důchodci pak získají dalších 300 eur. Rodiny s dětmi pak dostanou jednorázový příspěvek 130 eur na dítě. Podle ekonomů je však cesta příspěvku jen odsouváním problémů do budoucna. „Jednorázový příspěvek na jedné straně umožní lidem lépe čelit zdražování, ale na druhé straně bude vyvolávat další inflační tlaky. Jedná se tedy o krátkodobé zlepšení situace v přítomnosti, které bude z dlouhodobějšího pohledu zhoršovat budoucnost. Navíc se tímto opatřením zhorší rakouské hospodaření a daňoví poplatníci budou muset v budoucnu vše splatit i s připočtenými úroky,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Podle hlavního ekonoma investiční společnosti Natland Petra Bartoně není rakouské opatření namířené proti inflaci, ale naopak pro inflaci. „Inflace konfiskuje všem, to víme, proto proti ní ekonomové bojují. Každá inflace není ničím jiným, než že příliš mnoho peněz honí příliš málo statků. Nynější evropská inflace je primárně proto, že nerovnováhu mezi množstvím peněz a statků způsobil úbytek statků, které je nyní dražší vyrábět. Pokud do toho někdo zvýší množství peněz, které mají spotřebitelé ke spotřebě, nutně to přilévá olej do ohně a onen nepoměr se zvýší,“ řekl pro Echo24 Bartoň.

Ten také upozorňuje, že inflaci rozdáváním peněz vyřešit nelze. „Lze jimi vyřešit případné problémy pro ty nejnuznější, na které vždy inflace dopadá nejvíce, ale to by vlády musely dát nějaké peníze například nejchudším 10 procentům, ne všem,“ dodal Bartoň.

25. června 2022