Často se nestává, aby se do sebe ostře pustily opoziční strany kvůli zákonům či návrhům ve výboru. Jeden spor se ale rozhořel o klíčový volební zákon, u kterého předseda ústavněprávního výboru Marek Benda (ODS) uspěl s návrhem, aby se adepti na volná místa poslanců v druhém skrutiniu obsazovali podle určených regionů. S tím ostře nesouhlasí Piráti a hnutí STAN, podle kterých jde o protiústavní krok, který je návratem do devadesátých let. Obávají se totiž toho, že politici budou vybírání politickým vedením, a tím dojde k znehodnocení hlasů voliče. To v rozhovoru pro Echo24 Benda tvrdě odmítá a současnou vyhrocenou situaci považuje za souboj o hlasy voličů před podzimními sněmovními volbami.

Navrhl jste, aby republika zůstala rozdělená na 14 krajů s kvórem pro koalice ve výši 8 a 11 procenty. V předloze ale také je, že ve druhém skrutiniu by strany určily region, kam připadnou zbývající mandáty. Proč jste s tímto návrhem na ústavněprávní výbor přišel?

Návrh byl určitým pokusem o kompromis uvnitř Poslanecké sněmovny, protože se nacházíme v lehce složité situaci. Ústavní soud a vypsané volby nám opravdu nedávají příliš času na to, abychom se mohli dohadovat. Je třeba vidět rozhodnutí soudu v souvislostech. Ústavní soud zrušil d‘Hondtův model, který je jinak čistě poměrný a nezrušil kraje. Kdyby chtěl, abychom měli čistě poměrný systém, tak zruší rozdělení na kraje a pak se i d‘Hondtův systém chová naprosto poměrně. Kromě rozhodnutí Ústavního soudu jsem přihlédl i na signál ze Senátu, že kraje mají být zachovány a nemá se přecházet na jeden volební obvod. S tím já naprosto souhlasím. Proto jsem vybral systém, který zachovává poměrnost a rozděluje více mandátů v krajích. Tedy abychom zachovali krajskou myšlenkou, kterou Ústavní soud ve svém rozhodnutí podporoval.

V přepočtu mandátů ve druhém skrutiniu jsem opustil model z devadesátých let, ke kterému Ústavní soud div že nenabádal ve svém nálezu. Řekl jsem tedy, že strany mají možnost rozhodnout, které regiony budou pro ně v druhém skrutiniu posíleny. Je to čistě na regionu a dokonce tak, že případný náhradník při odstoupení by přicházel ze stejného regionu. Je tedy vyloučeno, že by přišel z celostátního seznamu, který by byl vytvořen jen pro druhé skrutinium. Skutečně to byla snaha umožnit vyrovnávat regionální rozdíly, které stranám nebo koalicím vzniknou.

Předloha vyvolala velmi ostré reakce ze strany politiků Pirátů a STAN. Očekával jste takovou kritiku?

To, že to vyvolalo takto hysterickou reakci těchto dvou subjektů, spíše přičítám tomu, že se s námi snaží bojovat o voliče. Zejména členové Pirátů, ale také i hnutí STAN vyhledávají každou příležitost se do mě a do koalice SPOLU trefit. Myslím si, že do podzimních voleb to nebude jiné. Tyto strany vnímají, že jsou našimi konkurenty a budou se snažit kritizovat ve všech případech. Z jejich strany nepřišel ani jiný návrh, ani jiná alternativa.

Váš návrh nazývali zástupci těchto stran jako neférový. Předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek na svém Twitteru uvedl, že je šokován a že se jedná o návrat čistých devadesátek. Neobáváte se, že váš návrh narazí u Ústavního soudu?

Čisté devadesátky jsou čistá lež. Jak může být pan Michálek šokovaný, když o návrhu Piráti věděli týden před jednáním výboru? To jsem překvapený, ale silné výroky je třeba volit, aby člověk upoutal pozornost. Pokud se týká rozboru, který nám byl doručen, tak byl zcela proti systému v devadesátých letech. Jednalo se o úplně jiný model výběru z kandidátek, takže se o žádný návrat nejedná.

U Ústavního soudu návrh obstojí, protože každý ze čtrnácti prvních náhradníků získá část mandátu. Nejde o nikoho, koho by si strana volně vybírala. Je to opravdu na principu, že pokud chce strana smysluplně zaplnit určitý region, tak se předem určený náhradník vybere. Pokud si strany regiony neurčí, tak připadnou mandáty těm krajům, které mají největší počet zbytkových hlasů.

Dokonce se ozývaly hlasy, že by to pomohlo konkrétně vám, protože jste byl v minulosti několikrát na nevolitelných místech. Je to pravda?

Tak to mě opravdu baví. Já jsem snad poprvé v historii ODS na místě, které je volitelné. Dejme tomu, že v roce 1996 jsem ještě byl na volitelném místě. Připadá mi to na hranici vtipu a opravdu volební systémy nekonstruuji kvůli sobě, ale upřímně řečeno ani kvůli své straně. Vycházím z toho, že systém má nějaký delší čas platit a myslím si, že je férový, odpovídající Ústavnímu soudu a současně snažící se přidělit více mandátů v regionech.

Na novém volebním zákoně se musí shodnout Poslanecká sněmovna se Senátem. V horní komoře drží druhý nejsilnější senátorský klub Starostové a nezávislí. Neobáváte se, že váš návrh může cestu volebního zákona zkomplikovat?

To samozřejmě uvidíme. Nejsme na konci, protože máme podklad, který míří do druhého čtení ve sněmovně. Předpokládám, že všichni kritici do té doby přinesou jiné a lepší návrhy, jak řešit druhé skrutinium. Se zástupci Senátu budeme mít jednání o tom, co je a co není schválitelné.

Současně malinko říkám, že snaha některých senátorů diktovat sněmovně volební systém do sněmovny, mi nepřipadá ústavně férová a komfortní. Vím, že každý, kdo má moc, ji chce využít. Přesto si myslím, že určitá zdrženlivost by měla u řady senátorů fungovat. Jak se volí do sněmovny, je přece jenom více věc Poslanecké sněmovny než Senátu. Když se dříve chtěly měnit volební obvody, tak jsme jako Poslanecká sněmovna více respektovali názory Senátu, než abychom zkoušeli diktovat, zda se nepřesune 5 tisíc lidí z jednoho obvodu do druhého.

Nyní jsme v druhé polovině března. Je cesta k přijetí nového volebního zákona stále bez problému?

Určitě. V příštím týdnu bude druhé čtení a předpokládám, že budou načteny případné návrhy změn. Někdy začátkem dubna po Velikonocích může proběhnout třetí čtení a návrh odejde do Senátu. Chci věřit tomu, že se do té doby podaří najít shodu se Senátem, aby sněmovna schválila variantu, která bude Senátem akceptovatelná.