Sociální demokraté v rámci předvolební mediální kampaně vyrukovali s dvojicí takzvaných desater: Jedno v bodech shrnuje údajné zásluhy ČSSD, druhé pak vytyčuje program, s nímž chce strana v říjnu bojovat o hlasy voličů. Mezi body se ale skrývají některá kontroverzní témata. Sociální demokracie kupříkladu tvrdí, že „zastavila vlnu uprchlíků mířících do ČR“ a slibuje, že „vybere více peněz od bohatých“. Velkolepých ekonomických plánů v desateru figuruje více, podle ekonomů oslovených redakcí ale příliš realistické nejsou.

Desatero věcí, které ČSSD „zavinila“ notně propaguje především ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Ve výčtu ale nechybí témata, která se těžko ověřují anebo je nelze straně tak docela připisovat. ČSSD se totiž chlubí třeba navýšením důchodů a platů učitelů, připisuje si rovněž posun České republiky mezi 10 nejbezpečnějších zemí světa. Mnohé body nicméně podpořila ve sněmovně s ČSSD také opozice nebo koaliční hnutí ANO.

Kontroverzní je taktéž zmínka o zastavení migrace, strana si ji nicméně hájí. „V Česku v podstatě žádní uprchlíci nejsou a zejména samotní pašeráci lidí se Česku zdaleka vyhýbají, což je výsledek práce ministerstva vnitra pod vedením Jana Hamáčka. Odmítli jsme a odmítáme kvóty na přerozdělování uprchlíků. Osoby, které nelegálně vstoupí na naše území, umísťujeme dle zákona do detenčních zařízení. Každého žadatele o politický azyl přísně prověřujeme. Toto a mnohé další jsou opatření, která zásadně odrazují uprchlíky před vstupem do Česka,“ obhajoval na dotaz deníku Echo24 předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka.

Do České republiky nicméně nikdy oficiálně žádná vlna nemířila, cílem migrace byla běžně západní či jižní Evropa a počet žádostí o azyl v tuzemsku nikdy za měsíc nepřesáhl 200 oproti tisícovkám v zahraničí.

Šéf poslanců ČSSD si stojí za tím, že desatero obecně pravdivé je. „Jde o fakta potvrzená realitou, ať už vládními rozhodnutími či zákony prosazenými v parlamentu. Dokonce se domnívám, že vyjmenovaných věci by mohlo být násobně více. A cizím peřím se rozhodně nechlubíme, spíše je to naopak – spoustu našich projektů a zákonů například v oblasti podpory seniorů či rodin s dětmi si přivlastňují jiní,“ dodal Chvojka.

Sliby do budoucna

ČSSD před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny také připravila desítku slibů, kterými chce nalákat voliče. Ambiciózní jsou především plány v ekonomické oblasti. „Náklady covidové pandemie rozdělíme spravedlivě: zaplatit tentokrát musí především ti, kdo na to mají, miliardáře nevyjímaje. Za stejnou práci stejnou odměnu, platy musí růst!“ zní jeden ze záměrů strany.

V plánu je také větší zdanění movitějších. „Vedle progresivního zdanění, zdanění obřích majetků nad 100 mil. Kč, bankovní a digitální daně, omezení výjimek pro nadnárodní korporace, také zavedeme progresivní dědickou daň u velkých majetků převyšující 50 mil. Kč. Nulovou sazbu dědické daně zachováme v přímé linii u majetků do 50 milionů korun,“ plánuje ČSSD.

Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities je ale sociálnědemokratický program plný přerozdělování na základě diskutabilních kritérií. „To může v očích některých lidí zvyšovat spravedlivost, nicméně je to doprovázeno značnou mírou neefektivity. To by v konečném důsledku poškozovalo české hospodářství, což by kromě preferovaných skupin obyvatel poškozovalo všechny ostatní,“ okomentoval pro redakci.

Strana správně tlačí na růst mezd, nicméně nepředstavuje žádný reálný plán, jak jich dosáhnout, myslí si. „Sociální demokraté odmítají nacházet nové zdroje financování pro české zdravotnictví, to bude vést k rostoucím nárokům na veřejné rozpočty či snižování kvality a dostupnosti zdravotní péče. Jejich politika tak v praxi bude ohrožovat hlavně lidi, kteří nemají známé ve zdravotnictví, aby se mohli probojovat k adekvátní zdravotní péči,“ doplnil Křeček, který kritizoval i důchodovou politiku ČSSD, protože strana dle něj nedokázala během dvou volebních období ve vládě prosadit svou vlastní důchodovou reformu.

K letošním volbám do Sněmovny předložilo kandidátní listiny 22 volebních seskupení. Je jich zhruba o třetinu méně než při minulých volbách před čtyřmi roky. Tehdy dodalo kandidátky 31 stran a hnutí. Kandidátní listiny podle očekávání podaly všechny sněmovní strany, které podle průzkumů mají šanci znovu obsadit poslanecká křesla. ANO, SPD, ČSSD a KSČM kandidují samostatně, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vytvořily koalici Spolu, koaliční kandidátku sestavili také Piráti se Starosty. Volby se uskuteční 8. a 9. října.