PREZIDENTSKÉ VOLBY

Zeman nebude „chromá kachna“. S Babišem bude o vládu hrát nejméně do 7. března

PREZIDENTSKÉ VOLBY
Zeman nebude „chromá kachna“. S Babišem bude o vládu hrát nejméně do 7. března

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

V Zemanově režii pokračuje politický boj o novou vládu. Nic na tom nezmění ani případný úspěch Jiřího Drahoše, který avizoval, že by trestně stíhaného premiéra nejmenoval. Zeman bude úřadovat až do 7. března, a tak dál může předvádět „probabišovský“ postoj. Drahoš do rozehrané hry nezasáhne.

V úterý bude ve sněmovně pokračovat hlasování o důvěře menšinové vlády, kterou sestavil Babiš. Zatím to vypadá tak, že na první pokus Babiš neuspěje. Zeman mu slíbil druhý pokus, jenže minulý týden ho už podmínil tím, že premiér musí donést 101 hlasů. Nabízí se tak řada otázek: Proč Zeman „přitvrdil“? Jak dlouho bude Babišovi hledání podpory ve sněmovně trvat? A jak do toho všeho zasáhne volba nového prezidenta?

Druhé kolo prezidentských voleb proběhne za necelých 14 dnů. Pokud by se tak Drahošovi podařilo současného prezidenta porazit a úřadu se ujal hned, mohl by tak čistě teoreticky Zemanovi jeho rozehranou hru s Babišem rozbít. „Ústavní úprava je vázána na instituce, nikoliv na osoby. Nově zvolený prezident navazuje tam, kde prezident „starý“ skončil: druhým pokusem, třetím pokusem, rozpuštěním Sněmovny,“ vysvětlil už dříve serveru Echo24 ústavní právník Jan Kysela.

Zemanův druhý pokus

Jenže Drahošovi se může klidně stát, že sice volby vyhraje, bude ale muset sledovat, jak Zeman ještě celý měsíc dělá politicky zásadní kroky – například jmenuje Babiše podruhé premiérem. Zeman totiž vstoupil do svého úřadu 8. března před pěti lety a jeho funkční období tak skončí až 7. března tohoto roku. A i kdyby Babiš ani na druhý pokus se svoji vládnou neuspěl, ačkoliv se to nezdá příliš pravděpodobné, do třetího pokusu by Drahoš mluvit také nemohl. Ten totiž patří předsedovi Poslanecké sněmovny a tím je dnes zástupce hnutí ANO Radek Vondráček.

Zeman by tak nebyl žádnou „chromou kachnou“ jak se v anglofonním prostředí často s výsměchem označuje prezident, který v úřadu končí. Naopak by ještě na konci svého volebního období mohl dost výrazně zasáhnout do situaci na české politické scéně.

Zeman může pomoci do vlády třeba hnutí SPD Tomia Okamury, které svými výroky dlouhodobě legitimizuje a s jehož předsedou v posledních měsících několikrát jednal – naposledy tři dny před prvním kolem prezidentských voleb. Okamura sám přitom vzdal prezidentskou kandidaturu, o které dříve uvažoval. Toto své rozhodnutí veřejnosti sdělil také poté, co se sešel se Zemanem.

Stejně tak by ale mohl orodovat za ČSSD. V únoru proběhne mimořádný sněm strany, na kterém se bude řešit mizerný výsledek z voleb. Dá se přitom čekat, že do vedení strany se dostanou lidé, kteří mají se Zemanem lepší vztahy, než bývalý premiér Bohuslav Sobotka či volební lídr stran a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Sociální demokraté přitom už několikrát naznačili, že při druhém pokusu už by Babiše podpořit mohli.

Mluvil o tom například předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka v Echo TV.

Není přitom standardní ani to, že by oba prezidentovy pokusy měla ta samá osoba. Naposledy dal šanci dvakrát za sebou Václav Klaus Mirkovi Topolánkovi. Podle Kysely se tím ale vyprazdňuje smysl ústavní úpravy. „U Topolánkovy vlády bylo neobvyklé to, že oba pokusy dostal ten stejný člověk, byť se ve srovnání s dneškem jednalo o odlišné politické poměry,“ uvedl.

Neexistuje ale žádné pravidlo na to, zda má, či nemá být pověřena druhým pokusem jiná osoba. „To se nedá říci. Dalo by se argumentovat tím, že není úplně na místě pověřit tu samou osobu, když už jednou neuspěla. Nicméně právě Topolánkova vláda může být protiargumentem, že politik, který poprvé neuspěl, je schopný sestavit napodruhé vládu, která důvěru získala,“ vysvětlil ústavní právník Aleš Gerloch.