Místo reformy jen menší změny. Komise navrhuje spoření na důchod od 18 let
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vstup do třetího důchodového pilíře by měl být povinný pro všechny občany od osmnácti let. Změna ve spoření by však počítala i s tím, že by každý mohl kdykoliv vystoupit. Tak vypadá jedna z variant zvažovaných změn v současném systému penzijního pojištění, kterou bude v červnu probírat důchodová komise. Ta má za úkol pouze dílčí úpravy penzí, i když se vláda zavázala k tomu, že důchodovou reformu připraví komise tvořená odborníky. Předsedkyně speciální skupiny Danuše Nerudová uvažuje i nad tím, že by se vytvořil státní penzijní fond.
Důchodovou komisi zřídila před dvěma měsíci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která tehdy uvažovala nad povinným třetím pilířem v rámci důchodového spoření. To však odmítl jak předseda vlády Andrej Babiš, tak šéfka důchodové komise a rektora Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Současné soukromě penzijní spoření, které nyní využívá na čtyři a půl milionu lidí, ale s největší pravděpodobností projde změnami.
První návrh se týká automatického vstupu pro mladé od 18 let. Podle Nerudové je totiž problémem to, že o penzijní spoření mají zájem až starší ročníky kolem čtyřicátého roku. „Samozřejmě by každý takový osmnáctiletý mohl ze třetího pilíře vystoupit. Většina 18letých by ale nejspíš nevystoupila a spořila si již od osmnácti. A to by zvýšilo jejich úspory při odchodu do důchodu. Toto opatření samozřejmě předpokládá existenci státního penzijního fondu,“ řekla pro Echo24 Danuše Nerudová.
Podle ní v současné době zůstává většina občanů ve starých transformovaných fondech. Řešením tak má být zřízení státního penzijního fondu. Zabývat se komise bude také výnosností penzijních společností, která není příliš vysoká. Předpokládané změny by se však měly dotknout i státní podpory. „Státní příspěvky a daňová podpora stojí přibližně dvacet miliard korun ročně. To odpovídá téměř pěti procentům výdajů na státní důchody. Je potřeba se podívat, zda jsou tyto peníze vydávány efektivně. Zda bychom za stejně nebo méně peněz nemohli občany více podpořit ke spoření na důchod,“ uvedla Nerudová.
Projednávané změny se mají týkat také zapojení zaměstnavatelů, kteří by měli být státem více motivováni k přispívání zaměstnancům. Jednat by se mělo také o navýšení částky, kterou si občané do fondů spoří. „Jako ideální se hovoří o cílové naspořené částce jeden a půl milionu korun, které znamená přilepšit si ke státnímu důchodu o cca osm tisíc měsíčně,“ uvedla Nerudová.
Komise neřeší reformu penzí
Komise je od svého počátku pod palbou kritiky kvůli svému zaměření. Opozice trvá na tom, aby se vláda pokusila připravit reformu penzijního spoření, kvůli alarmujícím analýzám. Ty uvádějí, že se současný systém bez výrazných změn zhroutí v roce 2030. „V současné době veřejné finance nemají nějaký významnější problém, ten se začne objevovat až někdy po roce 2030, kdy se začne dostávat důchodový systém do deficitu v souvislosti se silnými ročníky 70. let a jejich odchody do důchodu,“ řekl dříve člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.
Změnit by se to dalo v případě, že by proběhla „nějaká ne úplně kosmetická úprava důchodového systému“. Politici podle Pavla musí najít takový systém, který zabrání obrovským deficitům. Zároveň musí také zajistit, aby byl dostatečně sociálně citlivý a neuvrhne důchodce do existenčních problémů. V opačném případě by výdaje na důchody mohly být ročně o čtyři procenta HDP vyšší než příjmy. K poměru k dnešním cenám by tak schodek mohl činit ročně až 200 miliard korun.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová iniciovala vznik komise kvůli řešení vyšších penzí pro ženy a dřívějšího odchodu do důchodu u některých profesí. Resort práce také uvedl návrhy, které komise probere. Mezi ně patří paušální zvýšení starobního důchodu za každé vychované dítě o pevnou částku, zavedení nárůstového koeficientu pro výpočet procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě nebo zavedení diferencované valorizace důchodů žen a mužů.
Rezignaci na celkovou důchodovou reformu také kritizuje člen sociálního výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). „Výrok paní ministryně mě překvapuje. Já osobně jsem přesvědčen, a je to i dlouhodobý postoj KDU-ČSL, že důchodová reforma je nevyhnutelná. A počítal jsem s tím, že nová důchodová komise bude v tomto ohledu důležitým prvkem. Pokud záhy po jejím vzniku paní ministryně zpochybňuje její smysl, tak to bohužel ukazuje na to, že vláda si s reformou penzí neví rady,“ řekl pro Echo24 Kaňkovský.