Migrační pakt OSN

Země OSN přijaly v Marrákeši migrační pakt. Česko se nepřipojilo

Migrační pakt OSN
Země OSN přijaly v Marrákeši migrační pakt. Česko se nepřipojilo

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Země Organizace spojených národů v marockém městě Marrákeši formálně přijaly pakt o migraci, informovala agentura AFP. Podle ní se konference účastní přes 150 zemí, Česká republika a několik dalších zemí podle očekávání zastoupena není. Globální pakt, který má být definitivně potvrzen na Valném shromáždění OSN 19. prosince, totiž, ač právně nezávazný, vyvolal v předchozích měsících v řadě zemí vzrušené debaty a kritiku.

Příznivci paktu si od dokumentu slibují spolupráci v řešení problémů migrace či lepší boj proti pašerákům lidí. Podle kritiků ale text představuje migraci jako pozitivní fenomén, čímž podporuje nekontrolovanou migraci, a stírá rozdíl mezi nelegální a legální migrací.

K přijetí paktu i ostatními zeměmi OSN na úvod konference v Maroku vyzval generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož pakt o migraci pomůže zabránit utrpení a chaosu a bude prospěšný pro všechny.

Cílem migračního paktu je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s nimi. Dohoda se zabývá i tím, proč lidé migrují, jak migranty chránit, jak je integrovat a jak umožnit jejich návrat domů.

Pakt letos v červenci předběžně schválilo přes 190 členských zemí Organizace spojených národů. Na konferenci v Marrákeši by měl být nijak nezavazující dokument jen formálně přijat, nebude se o něm hlasovat ani se nebude podepisovat.

Jako první se o paktu odmítly vůbec bavit loni Spojené státy. Už krátce před červencovým schválením se pak začaly ozývat další kritické hlasy. V Evropské unii se postupně k němu odmítly připojit všechny čtyři země visegrádské skupiny – Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko – a také Lotyšsko a Bulharsko.

České vládě na dokumentu vadí, že se do něj nedostaly některé její priority, třeba jasné rozlišení mezi legálními a nelegálními migranty nebo označení nelegální migrace za nežádoucí. Na Slovensku kvůli odmítnutí dokumentu uvažoval o demisi ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který se na vyjednávání paktu jako předseda Valného shromáždění OSN podílel.

Napětí vyvolal pakt i v Chorvatsku mezi vládou, která ho přijmout chce, a prezidentkou Kolindou Grabarovou Kitarovičovou, jež odmítla do Marrákeše cestovat. V Belgii se dokument v sobotu večer postaral o rozpad vládní koalice, z níž vystoupil její nejsilnější člen Nová vlámská aliance (N-VA) kvůli rozhodnutí premiéra v Marrákeši s paktem souhlasit.

,

10. prosince 2018