AKCIE SKUPINY ČEZ

„Bezprecedentní poškození práv akcionářů“. Hrozba zestátnění i zdanění ničí hodnotu ČEZu

AKCIE SKUPINY ČEZ
„Bezprecedentní poškození práv akcionářů“. Hrozba zestátnění i zdanění ničí hodnotu ČEZu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vypuštěný balonek v podobě možného zavedení sektorové daně pro energetické firmy a také úvahy premiéra Petra Fialy (ODS) o možném rozdělení skupiny ČEZ. To jsou důvody, proč akcie celé skupiny začaly už před týdnem oslabovat. Minulé pondělí klesla hodnota skupiny o 70 miliard korun, kdy odepsala téměř 11 procent. Další propad o 9 procent nastal minulý pátek a v pondělí dále akcie oslabily o 5,5 procenta. Rétoriku vlády kritizují jak ekonomové, tak i někteří akcionáři ČEZu. „Je to bezprecedentní poškozování majetku a práv akcionářů,“ řekl pro Echo24 investor Marek Šnobr.

Zprvu se téma sektorové daně objevilo v myšlenkách čtyř vládních stran z pěti. A to i přes to, že nebyla součástí jejich předvolebních programů. Pro speciální daň ve výši 25 procent pro energetické firmy se pro klaní Piráti, hnutí STAN, KDU-ČSL a TOP 09. Kriticky se zatím k návrhu staví ODS, která však v tomto případě není jednotná. Daň by mohla být časově omezená na dva až tři roky a je více variant, pro koho by mohla platit.

Strany svůj příklon pro uvalení sektorové daně zveřejnily přes anketu České televize předminulou neděli. Hned minulé pondělí došlo k prudkému poklesu akcií skupiny ČEZ, která by tímto návrhem byla největším přispěvatelem. Akcie totiž během jednoho dne ztratily téměř 11 procent na 1045 korun za kus. I když další den došlo k posílení akcií, tak další rozhovory ministra financí Zbyňka Stanjury velmi znervozily trh.

V pátek tak došlo k odepsání dalších 9 procent a dnes v pondělí o 5,5 procenta. Podle ekonoma, poradce investiční skupiny J&T a minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra se tak vláda dopouští manipulace poškozování majetku a práv akcionářů. Kritizuje zejména, že premiér Petr Fiala vystoupil s projevem k národu, ve kterém nastínil možnost rozdělení či zestátnění skupiny ČEZ. „V podstatě tím premiér řekl, že pokud byste si ode mě chtěl koupit auto a jeho cenu následně další den snížíte tím, že propícháte všechny gumy a rozbijete okna. Neděláte v podstatě nic jiného, než manipulujete s hodnotou. To prostě nemá logiku a hraničí to s návratem do socialismu,“ řekl pro Echo24 Šnobr.

Podle Šnobra vláda zatím vůbec netuší, co může spustit uvalením speciální daně na energetické firmy, kam spadá i ČEZ. „Rozhodně se nejedná o windfall zisky, které by opravňovaly vládu k podobným daním. Skupina ČEZ by naopak měla dostat vyznamenání, protože díky přeprodeji elektřiny na dva roky dopředu prodával ČEZ většinu produkce na roky 2022 a 2023 za extrémně nízké ceny. Ještě 80 procent produkce na rok 2022 bylo prodáno za 54 euro, zatímco tržní cena je přes 300. Na rok 2023 to bylo z 60 procent produkce za 70 euro,“ řekl dále Šnobr.

Zveřejnění návrhu zdanění v minulém týdnu je pod vlnou kritiky i od poradce premiéra a hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka. „Tržní kapitalizace ČEZu se snížila během jediného dne o 70 miliard korun. Takto zásadní záměry by se měly oznamovat, až budou prodiskutované a bude na tom nějaká shoda ve vládní koalici. Navíc když jsou známé konkrétní parametry takového návrhu s přesnými propočty. Nikdo neví, jak by něco takového mohlo vypadat pokud by se mělo něco zavádět. Přesně to zvyšuje nejistotu a podle mého je podobné chování nezodpovědné. Pouze to vede k důsledkům, že mnozí akcionáři včetně státu na tom tratili obrovské peníze,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Podobný názor má i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Vládní politici nekoordinovaně vypustili do éteru podstatnou kurzotvornou informaci, která jde navíc proti jejich vlastnímu programu. Nečekanost takové informace propad ještě prohloubila. Tak zásadní věci by měli vládní politici komunikovat veřejnosti pouze po vyjasnění a ujednocení postoje, a to jen tehdy, pokud se opravdu rozhodnou jít proti svému programu a sektorovou daň zavést. Protože takto jen srazili hodnotu podniku o desítky miliard korun, zaskočili investory a akcionáře, ale nic tím nezískali,“ řekl ekonom.

Další vývoj pak bude velmi záviset na tom, kam se kroky vlády budou ubírat. „Panu premiérovi budu důrazně doporučovat, aby nic takového nebylo nikdy zavedeno. Důvodem je, že to považuji za velice nebezpečný nástroj, kterým se odčerpávají peníze firem. Ty pak nemohou své peníze investovat dále do svého rozvoje,“ řekl pro Echo24 Křeček.

4. července 2022