Desetitisíce lidí v sobotu demonstrovaly v několika francouzských městech proti ekonomickým reformám prezidenta Emmanuela Macrona. Manifestace svolaly desítky levicových organizací, včetně parlamentní Nepodrobené Francie neúspěšného kandidáta na prezidenta Jeana-Luca Mélenchona.

Podle odborové organizace CGT se protestních pochodů zúčastnilo po celé Francii na 250 000 lidí, policie ale zpravidla uvádí mnohem střízlivější údaje. Například v Paříži podle pořadatelů bylo 80 000 lidí, podle úřadů 21 000, uvedla agentura AFP.

Demonstrace provázely v některých městech incidenty. V Paříži utrpěl ve spršce kamenů zranění jeden policista. Ve francouzské metropoli zadržela policie již nejméně 24 lidí. V Nantes na západě země zasáhla proti násilným projevům části demonstrantů vodními děly.

Macron už před demonstracemi vzkázal z návštěvy ruského Petrohradu, že od svých reformních záměrů neustoupí a že se nebude řídit náladami nespokojenců v zemi.

Poslední velké demonstrace (kolem 130 po celé zemi) se konaly v úterý. Do ulic vyšli státní zaměstnanci: pošťáci, učitelé i čističi kanalizace. Stávkovali opět i letoví dispečeři, což vedlo ke zrušení mnoha letů.

Zaměstnanci státního sektoru, který čítá na 5,7 milionu lidí, se obávají nízkých platů a hromadného propouštění. Odbory odmítají směřování vládní politiky, která podle nich představuje útok na status státního zaměstnance. Macronova politika vede k častějšímu využívání smluvních zaměstnanců nebo posílení principu zásluhovosti v platech. Do roku 2022 vláda plánuje zrušit zhruba 120 000 pracovních míst.

Prezident počátkem května uzavřel první rok ve funkci v zemi, která sice vykazuje optimistické ekonomické ukazatele, ale kterou zároveň ovládají velké protesty proti prosazovaným reformám. Polovina Francouzů podle průzkumů totiž nepovažuje Macronovo působení za šťastné.

Hospodářský růst loni dosáhl nicméně ve Francii dvou procent hrubého domácího produktu, nezaměstnanost klesla, investice se výrazně zvyšují, podnikatelská nálada je vysoko nad dlouhodobým průměrem.