Zrušení části volebního zákona Ústavním soudem může výrazně ovlivnit osud premiéra Andreje Babiše (ANO) i jeho četných kauz. Ve hře je hodně – vyšetřování v souvislosti s farmou Čapí hnízdo a údajného únosu Andreje Babiše mladšího na Krym, střet zájmů z pozice premiéra a ministra financí, korunové dluhopisy, čerpání dotací pro koncern Agrofert či ovlivňování médií ve svěřenském fondu. Babiš označil krok ÚS jako jednoznačně načasované, účelové politické rozhodnutí, které ho má dostat z politiky.

Zrušení části volebního zákona staví hnutí ANO do nevýhodné pozice. V kombinaci s klesajícími volebními preferencemi dle posledních výzkumů by to mohlo znamenat, že Babiš nutně nemusí znovu stanout v čele vlády po podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. Mnozí v tom vidí šanci na posun v několika kauzách, které jsou se jménem současného premiéra spojené. Debatu k problémům předsedy vlády přiživilo i nedávné vyjádření Andreje Babiše mladšího – po dvou letech opět promluvil s médii.

Serveru Neovlivní.cz sdělil, že v kauzách nevypovídal proto, že o to nemá zájem. Potvrdil také, že během rozhovoru, který byl v listopadu 2018 natočen ve Švýcarsku na skrytou kameru, mluvil pravdu a necítil se pod tlakem. "Naopak se mi ulevilo, že jsem to mohl někomu říct," uvedl. Tehdy také řekl, že ho manžel tehdejší ošetřující lékařky Dity Protopopové (Petr Protopopov) nedobrovolně odvezl na Ruskem anektovaný poloostrov Krym. Premiér Babiš se věc snažil obhájit tím, že jeho syn trpí schizofrenií. Po návštěvě jeho syna přímo ve Švýcarsku už o něm nebylo znovu slyšet.

Kriminalisté zavlečení Babiše mladšího prověřovali už v roce 2017 poté, co je o tom e-mailem zpravil on sám. Případ ale odložili. Jejich postup poté prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů i vedení pražské policie. Za administrativní chybu si vysloužili kázeňské tresty. Policisté kauzu znovu otevřeli po odvysílání reportáže. Případem se má zabývat nový policista, aniž by bylo vysvětleno, proč skončil ten předchozí. Bez toho, aniž vypovídal, uzavřeli kriminalisté také stíhání Babiše mladšího v kauze Čapí hnízdo.

Farma Čapí hnízdo

Kauza Čapí hnízdo je středobodem Babišových problémů. Vyšetřování není ani po několika letech ukončeno. Lhůta byla kriminalistům již několikrát prodloužena, nyní se přesunul na konec února. V kauze padesátimilionové dotace čelí v současnosti trestnímu stíhání jak Babiš, tak jeho někdejší poradkyně Jana Mayerová. Původně policisté obvinili více lidí včetně členů Babišovy rodiny nebo tehdejšího místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka. Jejich stíhání kromě předsedy vlády a Mayerové ale bylo postupně zastaveno. Zde zasáhl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který v prosinci 2019 stíhání obnovil u Babiše a bývalé poradkyně.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Babišovu Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert. Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej vložil do svěřenských fondů.

Premiér, který vinu dlouhodobě odmítá, byl v říjnu 2017 kvůli postupu při financování Farmy Čapí hnízdo obviněn z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů EU. Společně s vyšetřováním dotačního podvodu se s Čapím hnízdem pojí i kauza pochybných reklam. Firmy ze skupiny Agrofert platily Čapímu hnízdu za fiktivní inzertní služby, výdaje za reklamu si pak započítávaly do nákladů a následně platily méně na dani z příjmu. Tím měly ušetřit i na DPH. Zde byla lhůta pro vyšetřování prodloužena až do poloviny června.

Korunové dluhopisy

Kauza, na kterou jako první upozornil server Echo24.cz, se stala důvodem Babišova odchodu z vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Šlo o nákup korunových dluhopisů Agrofertu, jejichž výhoda spočívá v tom, že držitel v podstatě neplatí ze získaných úroků daň z příjmu. Sobotka nejprve oznámil, že se rozhodl podat demisi vlády kvůli Babišovým majetkovým poměrům a finančním transakcím. Babiš byl podle něj ve střetu zájmů, když mu podléhala finanční správa, která by měla vyšetřit nákup dluhopisů. Sobotka nakonec demisi nepodal, což vyústilo v ostrý konflikt s prezidentem Milošem Zemanem. Poté navrhl Babišovo odvolání, což Zeman po průtazích udělal.

Střet zájmů na české i evropské úrovni

Agrofertem se dlouhodobě, konkrétně už dva roky, zabývají auditoři také Evropské komise kvůli vazbám premiéra Andreje Babiše na jeho bývalý podnik. Babiš sice vložil holding do svěřenských fondů, podle zjištění auditorů EK na něj má stále vliv a je proto ve střetu zájmů. Zpráva EK ukázala, že Babiš porušuje článek 4 zákona o střetu zájmů. Co se týče zemědělských dotací, tam se na závěrečnou zprávu ještě čeká. Od léta 2018 platí zpřísněná unijní pravidla o střetu zájmů, Česko by tak mohlo vracet do unijního rozpočtu až kolem 450 milionů korun, samotný Agrofert by si na další dotace unijních strukturálních fondů pak nemusel už sáhnout.

Kromě EK se střetem zájmů zabýval i Městský úřad v Černošicích, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde premiér žije. Babiš čelil podezření, že ovládá média spadající pod Agrofert. Úřad ale oznámil, že v přestupkovém řízení nebylo prokázáno spáchání skutku a řízení bylo pravomocně zastaveno. Kraj posuzoval Babišovo odvolání proti rozhodnutí úřadu v Černošicích, který premiérovi uložil již podruhé pokutu 200 tisíc korun. Následně podněty k podání správní žaloby podala Transparency International ČR a senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty). Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zastavení řízení nepřezkoumá. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman poté oznámil, že nepodá správní žalobu proti rozhodnutí krajského úřadu.

Ovlivňování médií i Finanční správy

Vliv Babiše na vydavatelský dům Mafra (MF DNES, Lidové noviny) je od jeho odkupu předmětem kritiky. Pozornost vzbudily nahrávky zveřejněné v roce 2017 na twitterovém účtu Julius Šuman, na kterých se Babiš urážlivě vyjadřoval o členech vlády a mluvil o chystaných dehonestujících článcích v médiích, která mu dříve patřila. Na jedné z nahrávek novinář Marek Přibil předává Babišovi dokumenty, které podle něj pocházejí z policejního vyšetřování.

Na dalším sestříhaném odposlechu zveřejněné Šumanem mluví Babiš o „zakleknutí na firmu FAU Přerov“, na kterou Finanční správa vydala zajišťovací příkazy. „Teďka to koupil ten Pitr, no a samozřejmě jedeme po nich, protože to je zločinecká banda, která dluží na daních státu asi 200 milionů,“ podotkl v nahrávce Babiš. Agrofert totiž chtěl koupit sklad chemické firmy, panovalo tu proto podezření, že ze své pozice úkoloval a zneužívat páky na Finanční správě.

Spolupráce s StB

Podle archivních dokumentů byl Babiš, někdejší člen komunistické strany, od roku 1982 tajným spolupracovníkem totalitní tajné policie (StB). Babiš to odmítá a vedl kvůli tomu soudní spor na Slovensku. Tamní nižší soudy mu nejprve daly zapravdu, po zásahu ústavního soudu ale Babišovu žalobu, že je evidován jako agent neoprávněně, zamítly. Premiér se prostřednictvím ústavní stížnosti snaží zvrátit rozhodnutí slovenských soudů. Ústavní soud jeho stížnosti v podstatné části vyhověl a slovenské soudy se Babišovou kauzou budou muset znovu zabývat. V prosinci 2018 premiér neuspěl s žalobou na Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva.