Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou dnes schválila Sněmovna.

Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu ve výši 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 pak vzrostou odvody na 20 a 21 procent. Současně s tím by měla klesnout podpora fotovoltaik prostřednictvím jejich výnosnosti, takzvaného vnitřního výnosového procenta.

Státu by tato změna mohla ušetřit miliardy korun. Vnitřní výnosové procento (IRR), tedy výnosnost solární elektrárny po dobu trvání podpory, má nově činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta. Sněmovna tak schválila původní vládní návrh beze změny. Neuspěly jiné návrhy, které chtěly IRR nastavit jinak. Se zvýšením solárního odvodu uspěl sociální demokrat Petr Dolínek.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) již dříve ve Sněmovně řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. K tomu by stát ušetřil jednu až dvě miliardy Kč v rámci IRR. Podle Havlíčka jde na podporu obnovitelných zdrojů nyní ročně 47 miliard korun. Z toho 27 miliard Kč jde ze státního rozpočtu. Zbytek hradí spotřebitelé a průmysl. I když dnes Havlíček podpořil třeba návrh zpravodaje Pavla Pustějovského (ANO), aby vláda mohla i přiměřenosti podpory formou IRR rozhodovat vládním nařízením, Sněmovna to nepřijala.

Havlíček dnes před poslanci označil zákon za klíčový. Řekl mimo jiné, že řeší transformaci českého teplárenství, která se dotýká 1,7 milionu domácností, a umožní přechod na jiné než uhelné zdroje. Umožní také přechod k čisté mobilitě v dopravě. Zdůraznil, že zákon umožní udělat jednou provždy tlustou čáru za nešťastně zvoleným systémem fotovoltaiky vybudované v letech 2009 a 2010. Stát by tento systém podpory měl až do roku 2030 vyjít podle Havlíčka celkově na 572 miliard korun.

Rozhodnutí Sněmovny Havlíček po schválení zákona označil za tlustou čáru za minulostí fotovoltaiky z let 2010. Zdůraznil, že změna podpory se netýká novějších projektů. Ta nemá být dále vázaná na provoz elektráren. Rozhodnutím Sněmovny má být snížena podpora fotovoltaických projektů z konce prvního desetiletí století víc, než vláda původně navrhovala. Změnu připsal Havlíček tomu, že poslanci přetaktizovali přijímání pozměňovacích návrhů. Zda předlohu ještě změní Senát, nechtěl předjímat.

Pro zákon jako celek nakonec hlasovalo 112 poslanců z klubů ANO, SPD, ČSSD, KSČM. Podle hlasovací listiny jich sice bylo 113, ale lidovec Pavel Bělobrádek dodatečně oznámil, že se zdržel. Zákon podpořila i Olga Sommerová z klubu TOP 09.

Poslanci odmítli návrh hospodářského výboru, který chtěl vložit navýšení podílu biosložky v benzinu z nynějších 4,1 procenta na 8,8 procenta. Stejný návrh Sněmovna již dříve také odmítla. Souvisí to s prodejem benzínu E10. Zvýšení podílu biosložky kritizovali hlavně Piráti. K největším výrobcům biolihu v Česku patří firma Ethanol Energy, vlastněná z poloviny Agrofertem ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše. Pustějovský ale řekl ČTK, že povinnosti plnit cíle v přimíchávání biosložky mají distributoři, nikoli výrobci. Distributoři tak podle něj už postupují bez ohledu na platný zákon a nemusí přidávat pouze bioetanol z cukrové řepy, ale mají i jiné možnosti.

Sněmovna na návrh Martina Kolovratníka (ANO) osvobodila od poplatku na podporu obnovitelných zdrojů elektřinu spotřebovanou ve veřejné drážní dopravě. Týká se to osobních i nákladních vlaků, tramvají, trolejbusů nebo lanovek. Ministr Havlíček však již dříve v hospodářském výboru řekl, že to návrh není úplně fér, protože jeden segment ekonomiky dostane podporu, kterou jiný nemá. Kolovratník však míní, že by to jednoduše a účinně podpořilo bezemisní drážní dopravu. Celkem by to dopravcům podle Kolovratníka mohlo přinést asi 900 milionů korun.

Sněmovna schválila také přechodovou podporu pro teplárny. „To je zásadní,“ řekl ČTK zpravodaj k předloze Pavel Pustějovský (ANO). Teplárny, které musí nakupovat emisní povolenky, mají kvůli jejich vysoké ceně také vysoké náklady na teplo, což zatěžuje konečné spotřebitele, popsal. „Přechodová podpora tepla je zavedena minimálně na tři roky. Znamená, že ten, kdo se zaváže do roku 2030 odejít od uhlí k jinému zdroji, bude mít nárok na tuto podporu. Takže je to podpora odklonu od uhlí k jiným alternativním zdrojům,“ řekl Pustějovský.

Teplárenské sdružení ČR již na jaře upozornilo, že pokud se nepodaří v tomto volebním období zákon schválit, bude to mít zásadní vliv na transformaci teplárenství, které se připravuje k přechodu z uhlí na nízkoemisní energetické zdroje. Podle sdružení by to ohrozilo existující zdroje i plánované investice do ekologizace zdrojů.