SJEZD ČSSD v Hradci Králové

Sjezd ČSSD: „Babiš z nás dělal malé děti.“ Do vedení míří Foldyna i Netolický

SJEZD ČSSD v Hradci Králové
Sjezd ČSSD: „Babiš z nás dělal malé děti.“ Do vedení míří Foldyna i Netolický

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Sociální demokraté si na sjezdu zvolili své místopředsedy. Z prvního kola volby vzešli tři místopředsedové Jana Fialová, Jaroslav Foldyna a Martin Netolický. Delegáti také diskutují o krachu jednání mezi hnutím ANO a ČSSD. To zcela nečekaně ve čtvrtek večer skončilo. ČSSD oznámila, že jde do opozice. Předseda strany Jan Hamáček zkritizoval hnutí ANO, že mu nešlo ve vyjednáváních o případné společné vládě o kompromis, ale o maximalizaci zisku. Povýšilo zájem jednoho člověka nad zájem země, řekl Hamáček.

Místopředsedy sociální demokracie se stal pardubický hejtman Martin Netolický, poslanec Jaroslav Foldyna a krajská radní z Vysočiny Jana Fialová. Ve vedení doplní předsedu strany Jana Hamáčka a jeho statutárního místopředsedu Jiřího Zimolu. Ve druhém kole byl zvolený Roman Onderka.

Sjezdu dominuje i téma krachu vyjednávání s hnutím ANO. Ještě ostřejší než předseda Hamáček byl směrem k premiérovi v demisi Babišovi první místopředseda ČSSD Jiří Zimola. „Ještě než jsme se poprvé posadili ke stolu, potýkali jsme se s jeho útoky. Dělal z nás malé děti, zesměšňoval nás a vzkazoval, jak jsou naše požadavky přes čáru,“ uvedl Zimola.

Vyjednavači ČSSD přistoupili podle Hamáčka na řadu kompromisů, šli možná až za hranu, když přistoupili i na možnost, že by trestně stíhaného Babiše v čele vlády tolerovali, kdyby veřejně slíbil, že když bude prvoinstančně odsouzen, odstoupí.

„Cítili jsme odpovědnost za stabilitu ČR, víme, že země potřebuje stabilní vládu s důvěrou. Pokusili jsme se jednat na rozdíl od ostatních,“ zdůvodnil, proč ČSSD do jednání šla. I když po týdnech programových debat jednání zkrachovala, ANO podle Hamáčka nyní ví, že na ČSSD neplatí agresivita. „A bude to platit i v budoucnu, s námi nikdo nebude povýšeně a agresivně jednat,“ zdůraznil.

Statutární místopředseda ČSSD Jiří Zimola ve svém úvodním slovu uvedl, že ANO nevyužilo dlouhou šanci na to, aby zaujalo stanovisko k problému Babišova trestního stíhání. „Slovo kompromis nemá ve slovníku Andreje Babiše své místo,“ uvedl Zimola. Vyjednávání o vládě podle něj usvědčilo premiéra v demisi jako člověka, který o žádnou spolupráci nestojí. „Až se ta marketingová mašina (hnutí ANO) zadře, tak lidé možná ocení, že jsme se nenechali koupit za pár stříbrných,“ prohlásil.

„Ještě než jsme se poprvé posadili ke stolu, potýkali jsme se s jeho útoky. Dělal z nás malé děti, zesměšňoval nás a vzkazoval, jak jsou naše požadavky přes čáru,“ uvedl Zimola. Babiš podle něj zapomněl, že mluví s představiteli nejstarší a hrdé politické strany, která má sice starosti, ale nikdo s ní nebude zametat. „A dělat z jejích členů a voličů nějaké nazdárky,“ dodal Zimola.

Oba zdůraznili, že v programové části debat se jim podařilo dojednat řadu témat. To ocenil i host sjezdu, odborový předák Josef Středula. Téma proplácení prvních dnů nemoci se stalo prioritním, pochválil misi sociálnědemokratických vyjednavačů. Na sjezdu vystoupil i politolog Pavel Šaradín. Kromě místopředsedů sociální demokraté hlasovali i o kvótách a stanovách.

Štěch byl od počátku proti účasti ve vládě

Sjezd měl původně potvrdit, že členská základna souhlasí s tím, co vyjednal Zimola spolu s předsedou strany Janem Hamáčkem. Zimola navíc už v týdnu vyjádřil pochybnosti, že by členové na vládu s Babišem kývli. „Je možné, že sjezd v Hradci Králové bude rozhodovat o tom, že podmínky nabízené v rámci současných vyjednávání nejsou pro sociální demokracii akceptovatelné,“ řekl po středečním jednání Jiří Zimola.

Proti byla totiž i řada vysoce postavených členů sociální demokracie. Předseda Senátu Milan Štěch se už od začátku stavěl proti účasti ve vládě. „Pořád zastávám názor, že do vlády, kterou by vedl trestně stíhaný Andrej Babiš a také to, jak se vůči sociální demokracii choval, tak pro takovou účast ve vládě nejsem,“ řekl pro Echo24 Milan Štěch.

Skepticky se k samotnému vyjednávání stavěl i předseda pražské sociální demokracie Petr Pavlík. „V podstatě platí, že tento způsob vyjednávání o vládě se mi nezdá býti nejšťastnějším. Členská základna v Praze, myslím, ve své většině se mnou souhlasí. Pokud Babiš nedokáže respektovat základní pravidla slušného chování během vyjednávání koaliční vlády, jak se asi bude chovat po jejím případném utvoření?“ řekl pro Echo24 Petr Pavlík.

Nyní zní ale ze strany i hlasy, že ukončit jednání byla chyba. Babiš by totiž mohl v případě předčasných voleb „hodit“ veškerou vinu právě na sociální demokraty. „Jestli budou předčasné volby a Babiš hodí vinu na nás, taky bychom mohli mít pod pět procent,“ vyjádřil své obavy jeden z vysoce postavených členů strany.

V očích voličů je totiž tím, který se uvolil ve volbách velmi slabých sociálním demokratům dát pět ministerských křesel. Mezi nimi i žádané resorty, jako je ministerstvo spravedlnosti nebo pro ČSSD důležité ministerstvo práce a sociálních věcí. Ustoupil v řadě programových bodů – například v karenční době, kterou si sociální demokraté vytyčili jako prioritu.

ČSSD se vrátila i k diskusi o změnách stanov. Podle návrhu, který sestavila speciální komise podle námětů straníků, by z aktuálního dokumentu mohly vypadnout například kvóty pro zastoupení žen v některých orgánech a na kandidátkách. Větší pružnost strany by měla zajistit elektronická hlasování, která by umožnila nahradit nákladná korespondenční hlasování. O jednotlivých novinkách by se mělo rozhodovat v několika dílčích hlasováních.

Při únorové debatě se dočkal kritiky mimo jiné návrh, aby 40procentní zastoupení žen na krajských či sněmovních kandidátkách nebylo automatické, ale musel ho předem odsouhlasit kvalifikovanou většinou sjezd. Stejná změna by se měla týkat i ustanovení, podle kterého o konečné podobě kandidátek v komunálních, senátních a sněmovních volbách rozhodují všichni členové v příslušném obvodu v přímém hlasování. Navrhovaná opatření kritizovali například senátor Jiří Dienstbier či bývalá ministryně práce Marksová.