Kauza OKD

Stát netuší, jak by předvedl Bakalu před sněmovní komisi k OKD

Kauza OKD
Stát netuší, jak by předvedl Bakalu před sněmovní komisi k OKD

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Předvést finančníka Zdeňka Bakalu ze Švýcarska před vyšetřovací komisi k OKD, pokud o to Poslanecká sněmovna požádá, nemusí být vůbec snadné. České orgány zatím nevědí, jak by v takovém případě postupovaly. Ještě se totiž nestalo, aby svědek odmítl před sněmovní vyšetřovací komisi přijít, a policie ho proto musela předvést. A ještě k tomu ze zahraničí. V pondělí začne další kolo výslechů k privatizaci OKD. Předseda komise Lukáš Černohorský v týž den navrhne, aby sněmovna nechala Bakalu předvést.

„Poslanecká sněmovna může požádat o součinnost Policii ČR a ta by na to už měla mít své vlastní postupy. Jaké, netuším, ale do toho já stejně nemůžu zasahovat,“ uvedl pro deník Echo24 předseda komise a pirátský poslanec Lukáš Černohorský. Rozhodovat o předvedení Bakaly, který před sněmovní komisi odmítl přijít, bude komise jako celek. Je to kolektivní rozhodnutí, v jehož rámci přijímáme usnesení, dodal Černohorský.

Deník Echo24 se s dotazem, podle jakých pravidel se bude postupovat v případné předvedení Bakaly ke komisi, obrátil na resorty zahraničí, spravedlnosti, Policii ČR a Nejvyšší státní zastupitelství. Téměř totožně ale odpovídaly, že se dotaz netýká jejich působnosti a odkazovaly na jiné orgány.

Předvést z ciziny svědka před sněmovní komisi je velmi nestandardní situace, s níž se české justiční a policejní orgány zatím nesetkaly. O předání Bakaly, který dlouhodobě pobývá ve Švýcarsku, do vlasti by musela na základě evropského zatýkacího rozkazu žádat Švýcarsko Česká republika. Věc ale do jisté míry komplikuje, že nejde o vydání za účelem svědecké výpovědi před policií, ale před sněmovní komisí.

„Nebude to jednoduché, leč všechno je jednou poprvé. Doposud taková věc nebyla potřeba, nikdo neodmítl podat svědeckou výpověď. Většina věcí, která se týká vyšetřovací komise k OKD, je unikátní. Zjišťujeme a děláme věci, které doposud nikdo nezjišťoval nebo nedělal,“ uvedl Černohorský.

Finančník Zdeněk Bakala se nedostaví ke sněmovní vyšetřovací komisi k privatizaci důlní společnosti OKD, protože dle něj není nestranná a svým zaměřením zasahuje do probíhajícího soudního řízení. Bakala se proto obává toho, že by jeho výpověď byla zneužita k dalším politickým tlakům na soudní projednávání případů souvisejících s OKD. Zdůraznil také, že se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického.

Před komisi míří další svědci

V srpnu i v září pokračují svědecké výpovědi před komisí. Vypovídat bude například prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, úředníci z ministerstva financí a europoslanec Pavel Telička. Do 12. října má komise předložit závěrečnou zprávu, má ale i pravomoc podat trestní oznámení. Zda se tak stane, nechtěl Černohorský komentovat.

Doposud komise vyslechla například členy bývalých vlád Bohuslava Sobotku, Vladimíra Špidlu, Milana Urbana, Jiřího Rusnoka a Miroslava Grégra.

Privatizace OKD

Prodej akcií společnosti OKD v roce 2004 schválila vláda Stanislava Grosse (ČSSD). Podíl získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest. Podle obžaloby však byla cenu podniku nejméně 9,8 miliardy, vzniknout tak měla škoda přes 5,7 miliardy. To vyvrací bývalý premiér Sobotka, který byl v té době ministrem financí.

„Cena, kterou za prodej tehdy vláda dostala, byla vyšší než cena určená znaleckým posudkem, byla vyšší než cena stanovená ÚOHS. Vyšší, než cena nabídnutá ve stejnou dobu jiným soukromým zájemcem,“ uvedl pro Echo24 už dříve expremiér Sobotka.

Společnost Karbon Invest, která patřila podnikatelům Viktoru Koláčkovi a Petru Otavovi, prodala OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries Zdeňka Bakaly.

V minulém volebním období sněmovna zřízení vyšetřovací komise k OKD odmítla. Loni v březnu se ale usnesla na tom, že privatizace společnosti byla pro stát nevýhodná ekonomicky i sociálně. Ustanovení komise iniciovali v prosinci Piráti a sehnali pro její vznik 94 poslaneckých podpisů. Podle místopředsedy Jakuba Michálka získali nováčci ve sněmovně podpisy ze všech stran kromě sociální demokracie.