Den před mimořádným videosummitem probírali čelní představitelé Evropské unie a jejích členských zemí situaci v Bělorusku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O rozhovorech s ním v úterý postupně informovali německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron a šéf Evropské rady Charles Michel. Zdůrazňovali potřebu dialogu mezi všemi stranami.

Běloruskem již více než týden zmítají protivládní protesty v souvislosti s prezidentskými volbami, jejichž vítězem byl vyhlášen dlouholetý autoritářský vůdce postsovětské země Alexandr Lukašenko. Místní opozice i řada západních představitelů má ovšem oficiální výsledky za zfalšované.

Vláda prezidenta Lukašenka se musí zříci násilí vůči nenásilným demonstrantům a zahájit s opozicí celonárodní dialog, uvedl po dnešním telefonátu mluvčí kancléřky Merkelové. Jeho prohlášení také volá po okamžitém propuštění politických vězňů.

Kreml uvedl, že telefonát Merkelové s Putinem se uskutečnil z iniciativy kancléřky. Putin prý v tomto rozhovoru, jakož i při jednání s Macronem označil za nepřijatelné cizí vměšování do vnitřních záležitostí Běloruska, které by krizi jen prohlubovalo.

Macron podle agentury Reuters vyjádřil podobné stanovisko jako před ním Merkelová. S ruským prezidentem se podle agentury TASS shodl na tom, že situaci v Bělorusku je potřeba co nejrychleji řešit.

Šéf unijních summitů Michel jednání s Putinem oznámil na twitteru s tím, že „pouze poklidný a skutečně inkluzivní dialog“ může Bělorusko vyvést ze současné krize. Podrobnosti o rozhovoru s ruským prezidentem ihned nesdělil.

Michel na středeční odpoledne kvůli běloruské krizi svolal mimořádné jednání prezidentů a šéfů vlád zemí EU. Unie už dala najevo, že chystá sankce vůči konkrétním představitelům země odpovědným za falšování voleb i za násilí vůči demonstrantům. Putin naopak přislíbil poskytnout Lukašenkovu režimu vojenskou podporu v případě vnějšího ohrožení bezpečnosti v Bělorusku.