Pracovní týden by se mohl zkrátit o dvě a půl hodiny. Navrhuje to největší česká odborová centrála, která si volí nové vedení na příští čtyři roky. Před třemi lety přišli odboráři s kampaní Konec levné práce a kromě tlaku na růst mezd se jim podařilo prolobbovat čtyřikrát zvýšení minimální mzdy. Dá se očekávat, že s podobnou vervou se pustí i do boje za kratší pracovní týden. Proti jsou zaměstnavatelé. Návrh označují za nereálný třeba kvůli nedostatku pracovní síly.

Odboráři upozorňují na to, že český zaměstnanec pracuje dlouho. Dle údajů OECD je český roční fond pracovní doby v průměru 1770 hodin, německý 1356 hodin, dodávají. Téma zkrácení pracovní doby chtějí odboráři otevřít právě na dnešním sjezdu, který pokračuje i v sobotu. K ČMKOS se hlásí 29 odborových svazů a tedy 295 555 členů.

Proti jsou zaměstnavatelé. „Zkracování pracovní doby je líbivé opatření, ale i kvůli nedostatku lidí nyní nereálné. Současná legislativa umožňuje flexibilní formy zaměstnávání a mnoho firem je již využívá,“ uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR. Hospodářská komora ČR také upozorňuje, že si podobnou novinku česká ekonomika nemůže dovolit.

Za Středulova vedení do odborů vstoupilo více než 49 tisíc členů

Post předsedy obhajuje Josef Středula, jenž stojí v čele centrály od roku 2014. Zatím nemá žádného protikandidáta, stejně tak místopředsedové centrály Vít Samek a Radka Sokolová. „V této chvíli nemám informace o protikandidátech, ale to se může změnit. To právo mají delegáti sjezdu v podstatě až do poslední chvíle. Těší mě, že jsou delegáti alespoň podle těch nominací spokojeni s tím, co děláme. Budu rád, když nás potvrdí do dalšího období,“ uvedl pro deník Echo24 Josef Středula.

Své první funkční období v čele centrály Středula chválí. „Hodnotit zevnitř jde těžko. Ale například kolegové ze Slovenska naši práci hodnotí téměř v superlativech. Navíc na sjezdu zazní nová informace o nárůstu členů. Počítali jsme, kolik nových unikátních členů vstoupilo do odborů v letech 2014 až 2017. To číslo je vyšší než 49 tisíc,“ řekl Josef Středula deníku Echo24.

Odbory v poslední době své požadavky stupňují. Po éře protestů odborářů v době pravicové vlády Petra Nečase, která vládla s heslem rozpočtová odpovědnost, následovala levicová vláda Bohuslava Sobotky. Během té se čtyřikrát navýšila minimální mzda. Nyní kromě zrušení karenční doby žádají odbory pro příští rok opět zvýšení minimální mzdy.