Poslanci v tichosti zařadili na bod své schůze schvalování výročních zpráv o hospodaření a činnosti České televize, přes které mají možnost ovlivnit fungování veřejnoprávní televize. Respektive odvolat její radu. Když se o možnosti ovládnutí ČT hlasovací „mašinerií“ hnutí ANO, SPD a KSČM hovořilo na jaře, na podporu veřejnoprávní televize přišly demonstrovat tisíce lidí. Na ČT v uplynulých měsících útočili zástupci ANO a SPD i prezident Miloš Zeman.

Česká televize musí každý rok předkládat poslancům ke schválení dvě výroční zprávy o hospodaření a o činnosti. V dolní komoře nyní na schválení čekají hned čtyři, za roky 2017 i 2016, ke kterým se poslanci stále ještě nedostali.

Projednávání výročních zpráv ČT je důležité proto, že poslancům dává možnost odvolat celou Radu ČT. Stačí zprávu dvakrát po sobě neschválit. Jak hlasování dopadne, nelze předvídat. Volební výbor doporučil poslancům všechny zprávy schválit. V různých obměnách se ale hlasování zdrželi (případně hlasovali proti) poslanci ANO, SPD a KSČM, včetně předsedy volebního výboru Stanislava Berkovce (ANO), jenž se v září zdržel při schvalování zprávy o hospodaření za rok 2017 a na jaře se zdržel, když výbor projednával zprávu o činnosti z roku 2016. Rozhodovat o výročních zprávách budou poslanci až na plénu. Zda se k projednávání dostanou už dnes, zatím není jasné. Na pořadu schůze ale výroční zprávy jsou.

Zástupci vládního ANO a vládu podporující KSČM spolu s opoziční SPD se do České televize pravidelně „obouvají“. Například premiér Andrej Babiš (ANO) měl v minulosti konflikt s novináři z pořadu Reportéři ČT, které nazval „zkorumpovanou pakáží“. Předseda SPD Tomio Okamura dříve osočil pořad 168 hodin, že lže, vymýšlí si a dehonestuje hnutí SPD. Poslance k neschválení výročních zpráv ČT na jaře vyzval i prezident Miloš Zeman, k televizi dlouhodobě kritický.

Obavy o nezávislost veřejnoprávních médií na jaře nabraly konkrétních rozměrů, když v dolní komoře po sněmovních volbách vznikla hlasovací „mašinerie“ hnutí ANO, SPD a KSČM. Tedy stran, které po radikálních změnách v ČT volaly dlouhodobě.

Česká televize „pod palbou“

Projednávání činnosti a hospodaření České televize přichází v kontextu anonymního trestního oznámení, které bylo podáno na ředitele ČT Petra Dvořáka a týká se hospodaření televize. A také v kontextu rozhodnutí sněmovního školského výboru, který se kriticky postavil k pořadu Zprávičky na dětském kanálu Déčko. Na návrh předsedy výboru Václava Klause ml. (ODS) přijal usnesení, podle kterého veřejnoprávní dětský program „čím dál častěji porušuje politickou neutralitu a zejména vykazuje snahu o politickou indoktrinaci dětí a mládeže, včetně dětí v předškolním věku“.

Demonstrace a petice na podporu České televize

Na podporu České televize vznikla i petice, která se projednávala v úterý v Senátu. Podepsalo ji více než osmnáct tisíc lidí a nese název Braňme média veřejné služby. „Vadí nám stupňující se útoky některých našich ústavních činitelů a jejich příznivců na novináře v České republice. Jsme znechuceni z představ, že média veřejné služby mají sloužit k upevňování jejich moci. Jsme rozhořčeni snahami tato média ovládnout nebo umlčet!“ píše se v prohlášení petice.

Téma možného ovládnutí České televize a odvolání její rady rezonovalo na jaře, kdy sněmovní volební výbor dal zelenou výročním zprávám za rok 2016 (o výročních zprávách za rok 2017 jednal až v září). Na podporu ČT se v polovině března v Praze a dalších městech sešly tisíce lidí. Psali jsme o tom zde.

Sněmovna odvolala radu pouze jednou. V roce 2001 v průběhu tzv. televizní krize.