Inteligentní karanténa

Nová strategie: stát bude sledovat nakažené za pomoci operátorů a bank

Inteligentní karanténa
Nová strategie: stát bude sledovat nakažené za pomoci operátorů a bank

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Česko se připravuje na přechod na tzv. inteligentní karanténu, která by měla začít fungovat podle vyjádření náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly pravděpodobně po Velikonocích. Stát chce od mobilních operátorů a bank údaje o pohybu jak nakažených obyvatel nemocí Covid-19, tak také těch, kteří s nakaženým přišli nebo mohli přijít do kontaktu. Ty chce pak ve spolupráci s hygienickými stanicemi a armádou rychle umisťovat do karantény a také testovat. Podmínkou má být ale souhlas dotyčného nakaženého s poskytnutím údajů.

„Nakažený bude požádán, aby dal informovaný souhlas. Pak se vyjede jeho stopa, která bude založená na monitorování jeho mobilního operátora za posledních pět dní plus platby kartou,“ popsal připravovaný systém předseda Ústředního krizového štábu a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Po pohovoru s hygienikem se pak udělá kvalifikovaný odhad rizikových osob. „Ty budou okamžitě osloveny, bude u nich provedená karanténa a budou za nimi vyslány odběrové týmy, do jejichž transportu se zapojí i armáda, nebo vlastním vozidlem dojedou do odběrového místa,“ uvedl.

Spolu s novým systémem inteligentní karantény také podle Prymuly mohou přijít postihy za její porušování. „Až bude spuštěn, budou postihy přísnější, bude skutečně možno člověka vytrasovat a policie bude dodržování postihovat,“ řekl. Dřívější data ukázala, že platební karty 46 procent lidí, kteří měli nařízenou karanténu, byly v jejím průběhu použity. Prymula ale doufá, že je třeba půjčili v rodině, aby jim došli nakoupit.

U všech lidí se kvůli absenci příznaků podle něj nemusí podařit nákazu zachytit. „Bude tu třeba deset nebo dvacet procent osob, které nezachytíme, ale my potřebujeme chytit těch 80 procent,“ sdělil Prymula.

Co by mohlo nastat, pokud by občan nedal souhlas se zveřejněním dat?

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula ale už neuvedl, jak by stát postupoval v případě, že by občané neudělili souhlas s využitím těchto dat. „Pokud se jedná o takovou epidemii a hrozí takové ztráty na životech, domnívám se, že tady ochrana osobních dat nehraje roli. Osobně si tedy myslím, že pokud by někdo odmítl s tímto souhlasit, znalec by si to mohl vyžádat a měl by mít právo se s tím seznámit. Každý rozumný člověk, tedy i soudce, by to podle mě pochopil tak, že se jedná o obstrukce toho daného člověka,“ řekl deníku Echo24 advokát Oldřich Choděra, který se specializuje na občanské a medicínské právo.

Kde je naopak podle Oldřicha Choděry ochrana dat prioritou, to jsou například adresy nakažených osob nebo osob v nařízené karanténě. Takové seznamy s konkrétními jmény, a dokonce bydlišti těch lidí, zveřejňuje v médiích například Bosna a Hercegovina, která není v Evropské unii. „To by u nás nebylo možné. Naopak si myslím, že tady je ochrana údajů namístě. Dovedu si představit, že by mohla vzniknout třeba nějaká davová hysterie, kdy by mohli lidé například daného člověka lynčovat kvůli tomu, že zavinil nákazu dalších osob,“ dodává Oldřich Choděra. 

Podle názoru expertů z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný by byl souhlas s poskytnutím údajů platný, pokud by byl udělen svobodně. Dotyčný by ho také mohl odvolat. „Nakaženého nelze k udělení souhlasu v žádném případě nutit. V souladu s právními předpisy rovněž platí, že souhlas ke zpracování osobních údajů je vždy odvolatelný. Pokud by k odvolání souhlasu došlo, měly by příslušné subjekty zpracování osobních údajů okamžitě ukončit, a tedy nepokračovat ve vyhledávání dalších kontaktů nakaženého přes data získaná z jeho mobilního telefonu či platební karty,“ sdělili deníku Echo24 Barbora Červinková a Radek Tupec, kteří se specializují na problematiku ochranu osobních údajů GDPR.

Zároveň ale připouštějí, že v současné době, která je v mnoha ohledech mimořádná, by se mohlo stát, že by státní orgány data využily i bez uděleného souhlasu. „Právě s ohledem na možnost odvolání souhlasu lze v současné situaci očekávat, že příslušné orgány nakonec (alespoň částečně) přistoupí ke zpracování kontaktů nakažených získaných z mobilních telefonů a platebních karet na základě jiného právního titulu než souhlasu. V dané situaci přichází do úvahy především zpracování osobních údajů odůvodněné ochranou životně důležitých zájmů nakaženého nebo jiných fyzických osob, popřípadě tím, že je toto zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu. Ke zpracování prokazatelně prováděnému za účelem ochrany životně důležitých zájmů nebo ve veřejném zájmu lze totiž přistoupit i bez souhlasu subjektů údajů,“ dodali GDPR experti.

Premiér Andrej Babiš podle Romana Prymuly rozhodl, že významně se zapojí armáda a bude mít řadu pravomocí. „Bude koordinovat činnost krajských hygienických stanic tak, abychom byli schopni získat výsledky. Bude zabezpečovat transporty některých odběrových týmů, bude schopná dodat specializovaná vozidla a vozidla použitá na dopravu personálu,“ doplnil.

Vojtěch Drbohlav

25. března 2020