Nedělní prohlášení prezidenta Miloše Zemana znovu rozvířilo jeho dlouho se táhnoucí spory s Bezpečnostní informační službou a navíc v nepříznivém světle zatahuje do hry i premiéra Andreje Babiše. Zeman se totiž nechal slyšet, že BIS odposlouchávala jeho okolí i jeho samotného a že kvůli tomu požádal premiéra Andreje Babiše, aby nechal odposlechy zastavit. Jenže to předseda vlády jednoznačně popřel, ze zákona totiž ani nemá o žádných odposleších vědět. V pondělí však přilil olej do ohně hradní kancléř Vratislav Mynář: Prohlásil, že on osobně byl u inkriminované schůzky Babiš-Zeman. A také uvedl, že jej a Zemanova poradce Martina Nejedlého BIS opakovaně odposlouchávala.

Zemanovy pletky s tajnou službou v 90. letech

Stále není jasné, odkud hlava státu své informace čerpá a zda jsou pravdivé, stejně tak jako panovaly dohady o Zemanových pletkách s tajnými službami už v 90. letech. Miloš Zeman se na českou kontrarozvědku zaměřil už v roce 1996 ještě jako opoziční politik. Zeman na základě materiálů od svého zdroje tvrdil, že tehdejší ministr vnitra Jan Ruml a BIS chtějí přetvořit Českou republiku na policejní stát. To se ale ukázalo být podvrh a spíše jen spekulace o schůzkách často neexistujících lidí. Tato aféra dostala jméno Zemanův kufřík.

V roce 1998 pak nynější prezident přišel s obviněním z chystaného útoku tajných služeb na sociální demokracii a ODS. „Majoru Martinu Hádkovi předám k vyšetřování záznam z tajné porady u ministra Rumla, které se mimo jiné zúčastnil ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Oldřich Černý, který tam oznámil, že jeho služba je připravena inspirovat akci vycházející ze zahraničí proti České straně sociálně demokratické,“ uvedl tehdy Zeman. Sám musel později přiznat, že naletěl na nepravdivé informace.

Ani vláda, ani já jako premiér nemáme žádnou kompetenci pro povolování a zastavování odposlechů. Samozřejmě, že nemám ani žádné informace o tom, koho BIS nebo Policie odposlouchává, a odposlechy povoluje soud. Odmítám, že bych se kdykoliv zajímal, koho služby odposlouchávají.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 22, 2021

Zapleten byl tehdejší šéf ČSSD v roce 1998 i do aféry Bamberg. Ten se měl v roce 1995 v německém Bambergu s čechošvýcarským podnikatelem Janem Vízkem, který údajně nabízel sociální demokracii půlmiliardovou půjčku a kompromitující materiály na ODS výměnou za ministerská křesla pro jeho lidi.

Zeman: Odposlouchávali mé okolí, tedy i mě

Nejnověji se do BIS pustil o víkendu, když řekl, že byl odposloucháván. „Před několika lety mě jeden vysoký důstojník BIS informoval o tom, že pan Koudelka nařídil odposlouchávání mého nejbližšího okolí, a tedy i mě, protože odposlechy probíhají přes mobilní telefony. Já, jak víte, telefon, mobilní ani jiný, nemám, takže když se s těmito spolupracovníky bavím, tak jsem odposloucháván i já,“ prohlásil. Doplnil, že kvůli údajným odposlechům kontaktoval premiéra Babiše, který mu posléze za přítomnosti hradního kancléře Vratislava Mynáře sdělil, že odposlechy zastavil.

Babiš ale jednoznačně odmítl, že by odposlechy Zemana zkoušel zastavit. „Ani vláda, ani já jako premiér nemáme žádnou kompetenci pro povolování a zastavování odposlechů. Samozřejmě že nemám ani žádné informace o tom, koho BIS nebo policie odposlouchává, a odposlechy povoluje soud. Odmítám, že bych se kdykoliv zajímal, koho služby odposlouchávají,“ uvedl šéf vlády na Twitteru.

Schillerová: Byli jen oni dva. Mynář: Byl jsem tam taky

V pondělí kauzu okomentovala i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Novinářům řekla, že o Zemanových obviněních ministři nemluvili přímo na jednání vlády. „Zaznělo to na části přípravné, kde seděli ministři za hnutí ANO. Pan premiér nás informoval, že pokud na to téma někdy s prezidentem mluvil, ale neprobírali jsme konkrétně to téma, tak nikdy u toho nebyl přítomen nikdo jiný než oni dva,“ uvedla ministryně financí. Kabinet podle ní věc neřešil, protože na ni nemá vliv a je to mimo její kompetenci.

S razantním prohlášením přispěchal hradní kancléř Vratislav Mynář. Ten potvrdil Zemanovu verzi, že on byl jednání prezidenta s premiérem na toto téma přítomen. „Mohu potvrdit, to, co říkal pan prezident. Seděl jsem u toho rozhovoru, kdy tato záležitost, kterou pan prezident o víkendu zmiňoval, zazněla,“ řekl pro Blesk.cz Mynář. Na otázku, zda by mohl specifikovat, kdy ke schůzce mělo dojít, řekl, že nechce přilévat olej do ohně. „Zůstaňme u toho, co jsem vám potvrdil,“ řekl Mynář.

Pro CNN Prima News pak řekl, že byl opakovaně odposloucháván on i Zemanův poradce Martin Nejedlý. „Kdy jsem se k té informaci dostal, si nevzpomínám, ale ani to podle mě není důležité. Klíčové je, že jsem byl já a Martin Nejedlý opakovaně odposloucháván,“ řekl Mynář.

Odposlechy BIS spadají podle zákona č. 154/1994 Sb. o bezpečnostní informační službě pod takzvanou zpravodajskou techniku, jejíž užití je ale regulované. „Bezpečnostní informační služba může zpravodajskou techniku použít jen po předchozím písemném povolení předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla Bezpečnostní informační služby (dále jen „soudce“) a za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování činností, pro něž má být použita, bylo jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné,“ stojí v legislativě. Odposlech Zemana a okolí by tak musel nejdříve posvětit soud.

Ten ale věc odmítl komentovat. „Práce senátu, k jehož oboru působnosti svůj dotaz směřujete, i vedení rejstříků v těchto věcech podléhá dle zákona mlčenlivosti,“ sdělila deníku Echo24 mluvčí Vrchního soudu v Praze Kateřina Kolářová.

Kdo je „vydíratelný ústavní činitel“?

Miloš Zeman rovněž prohlásil, že existují i další ústavní činitelé, které BIS odposlouchávala a kteří jsou na rozdíl od něj nějakým způsobem vydíratelní. „Já vám ta jména samozřejmě neuvedu, protože to je potřeba probrat s nimi a nepouštět do éteru, ale uvědomte si jednu věc. Ne každý je tak čistý a nevinný, bílá lilie, jako já, který vydíratelný není. Aniž bych byl příliš velký skeptik, pokud pan Koudelka bude tyto metody používat i u lidí, kteří mají vliv a, řekněme, i významné ekonomické vazby, tak se může z těch odposlechů vyloupnout v některých případech, že jsou vydíratelní, a že tedy pan Koudelka s nimi může manipulovat, a to je nebezpečí,“ prohlásil prezident.

Podle svých slov se s jedním takovým ústavním činitelem sejde, jméno ale říci odmítl. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček k tomu na dotaz redakce jen dodal, že netuší ani oblast působení daného člověka, ani kdy by se schůzka mohla konat. „To nevím,“ napsal v odpovědi.

Práce kontrarozvědky, která ve svých zprávách opakovaně upozorňuje například na nebezpečí ruských či čínských špionů, je zdrojem dlouhodobé kritiky prezidenta Miloše Zemana. Kriticky se Zeman vyjadřuje i k osobě jejího šéfa Michala Koudelky. V minulosti o něm prohlásil, že není člověkem na svém místě a šestkrát ho odmítl povýšit na generála. A výroční zprávu BIS z prosince 2018, ve které tajná služba varovala před ruskými a čínskými agenty, označil Zeman za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“.

Zeman se rovněž netají s tím, že si přeje odchod Koudelky z čela BIS. Tomu totiž nedávno vypršel mandát, vláda ale jeho prodloužení nepotvrdila, pouze Koudelku pověřila dočasným vedením služby.