Novela o státním zastupitelství

Boj o Bradáčovou a Zemana. Senátoři chtějí zamezit jejich okamžitému odvolání

Novela o státním zastupitelství
Boj o Bradáčovou a Zemana. Senátoři chtějí zamezit jejich okamžitému odvolání

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Nástup ministryně spravedlnosti Marie Benešové do vlády odstartoval velkou debatu o budoucí podobě státního zastupitelství. Mezi zákonodárci tak po více než dvou měsících Benešové v úřadu leží aktuálně čtyři návrhy, jak by se státní zastupitelství měla změnit. Vládní novela počítá například s tím, že od přijetí zákona poběží dvouletá lhůta nejvyšším státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který poté skončí ve funkci. S tím nesouhlasí část senátorů, podle kterých je takto krátká doba riziková. Vláda Andreje Babiše by tak mohla provádět změny ještě v tomto volebním období.

Právě kvůli krátké době navrhl senátor Zdeněk Hraba (STAN) přechodnou lhůtu tří let jako pojistku, aby k odvolání nejvyššího státního zástupce nemohlo dojít v době nynější vlády Andreje Babiše. Dvouleté přechodné období navrhované vládou by tak znamenalo, že se k obsazení státních zástupců bude vyjadřovat nynější kabinet trestně stíhaného předsedy vlády, kterého policie navrhla obžalovat v kauze Čapího hnízda.

Tříleté přechodné období by podle senátora mělo být i kvůli tomu, aby Pavel Zeman mohl nominovat budoucí vrchní státní zástupce, kterým by končilo přechodné období po dvou letech. Tedy podobně jako krajským a okresním státním zástupcům. Pro zachování této stávající praxe se vyslovil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „Ponechme to rozložení sil tak, jak by mělo být. To znamená, státní zástupce navrhuje svého kandidáta a ministr spravedlnosti jmenuje, nebo nejmenuje. Jakákoliv ingerence ministra spravedlnosti do té předcházející fáze je podle mého názoru špatná,“ řekl Pavel Zeman.

Senátorská novela, počítá se zavedením desetiletého funkčního období pro nejvyššího státního zástupce a sedm let pro vedoucí žalobce nižších stupňů. Odvoláni by mohli být jen pro kárné provinění. Novela má zabránit tomu, aby byl nejvyšší žalobce vládou odvolán bez udání důvodu, což umožňuje současný zákon.

Podle něj by navíc bylo vhodné, aby se úloha státních zastupitelstev posílila tím, že nebudou součástí výkonné moci. To ocenila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová. „Takovému kroku bych byla nápomocna, myslím si, že by podobně jako NKÚ měli mít samostatný rozpočet. Je to útvar svého druhu já bych tomu fandila, protože patří mezi justiční orgány a vůbec se nebudu zlobit, když mi to vypadne ze hry. Ale změnu v současné situaci iniciovat nebudu,“ řekla Marie Benešová. Podobně kladně se k návrhu Zemana staví i Unie státních zástupců.

Kromě senátní a vládní verze se zákonodárci budou zabývat i dvěma poslaneckými novelami. V květnu totiž předložili poslanci z TOP 09 a STAN svou novelu a Piráti, ODS a lidovci vlastní verzi. Druhá novela obsahuje například to, aby byl zákon přijat zrychleně už v prvním čtení. Návrh podobně jako vládní novela počítá s tím, že státní zástupce může být odvolán pouze v případě rozhodnutí kárného soudu. Změna se především týká v tom, že poslanci Pirátů, ODS a KDU-ČSL navrhují desetileté funkční období místo vládou navržených sedm let. Novely se shodují i v tom, že by nejvyššího státního zástupce měla jmenovat pouze vláda na návrh ministra spravedlnosti a aby ostatní vedoucí zástupce jmenoval ministr na návrh nadřízeného vedoucího žalobce nebo nejvyššího státního zástupce.

Demonstrace proti Benešové

Ihned po nástupu Marie Benešové do čela ministerstva spravedlnosti se zvedla ostrá kritika proti jejímu jmenování. Premiér Andrej Babiš ji navrhl totiž den poté, co policie navrhla předsedu vlády obžalovat z možného dotačního podvodu u farmy Čapí hnízdo. Benešová po pár dnech navíc prohlásila, že uvažuje o zásadním zeštíhlení justiční soustavy v Česku. Dosavadní čtyřstupňový systém by nahradila třístupňovým, z čehož by vypadly vrchní soudy a vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci.

„Kdybychom přistoupili na třístupňovou soustavu, tak by vrchní státní zastupitelství šla ze hry. Muselo by to být jednotné a s tím by se zrušily i vrchní soudy. Nemůžete mít někde vrchní státní zastupitelství a nemít soudy. Nejde to ani obráceně. Je to moje předběžná úvaha,“ řekla v dubnu Benešová.

Pokud by taková změna, kterou Benešová označila za revoluční a určenou až pro jejího nástupce, prošla, nynější vrchní žalobci v Praze Lenka Bradáčová a Olomouci Ivo Ištvan by podle ministryně našli jiné uplatnění v nejvyšších justičních funkcích. „Třeba se neztratí a povýší. Někteří mohou jít do Brna na Nejvyšší státní zastupitelství, kterému přibudou pravomoci. Ti lidé se neztratí. Jak jsem ale řekla, na takovou revoluční změnu budu kromě zmiňované zevrubné analýzy, která mimochodem nikdy nebyla udělána, určitě chtít znát většinový názor, který pak budu ctít. „Mám kratší období, tak to asi nestihnu,“ podotkla.

Proti Benešové a vládě Andreje Babiše se od doby jmenování nové ministryně spravedlnosti mohutně demonstrovalo. Sérii protestů začala demonstrace na Staroměstském náměstí v Praze, která se po pár týdnech přesunula na Václavské náměstí. Demonstrace vyvrcholily čtvrtmilionovým protestem na pražské Letné.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také:

Bradáčovou popudila kritika Benešové. Její čísla jsou zkreslená, říká

Pokouším se vyhovět i požadavkům demonstrantů, řekla Benešová