Levicový kandidát Gustavo Petro uznal porážku v nedělním druhém kole prezidentských voleb v Kolumbii. Získal 41,8 procenta hlasů, zatímco jeho pravicový soupeř Iván Duque 54 procent. Sečteny už přitom byly téměř všechny hlasy. Petro uznal, že v prezidentském souboji prohrál.

Přesto nechce hovořit o porážce jako takové. „Jakápak porážka? Osm milionů svobodných Kolumbijců zaujalo postoj. To není žádná porážka. Pro tuto chvíli nebudeme vládnout,“ uvedl 58letý Petro na twitteru.

Novým kolumbijským prezidentem byl zvolen 41letý konzervativec Iván Duque po slibu, že částečně reviduje křehkou a také kontroverzní mírovou dohodu, kterou v roce 2016 uzavřela vláda s levicovými povstalci z hnutí FARC. Dosavadní prezident padesátimilionové země Juan Manuel Santos za ni dostal Nobelovu cenu za mír.

Mírový proces, oceňovaný ve světě, budí v samotné Kolumbii spory. Podle konzervativců stát rebelům příliš ustoupil. Povstalci se například nemusí obávat příliš tvrdých trestů a jejich hnutí má navíc zaručeno deset míst v parlamentu.

Zapojení bývalých povstalců do politického života Duque a jeho příznivci kritizují. Panují proto obavy, že zablokuje uvádění mírové dohody do praxe. Zbývá totiž přijmout asi čtvrtinu zákonů vyplývajících z dohody, kontroverzní jsou zejména ty o soudech pro bývalé povstalce.

Až se Duque v srpnu ujme úřadu, stane se nejmladším kolumbijským prezidentem za více než století. „Přišel jsem splnit sen,“ řekl Duque před svým volebním centrem. „Aby Kolumbii vládla nová generace, která chce vládnout pro všechny a se všemi. Která zemi sjednotí a vymítí korupci,“ dodal zvolený prezident.

Duque zdědí zemi, která je stále poznamenána pěti dekádami krvavého ozbrojeného konfliktu a potýkající se s rostoucí produkcí kokainu. Odlehlé části země jsou stále pod kontrolou drogových mafií a zbytkových povstalců.

Vystudovaný právník Duque, který v letech 2001 až 2013 působil v Meziamerické bance pro rozvoj (IDB), bude řídit čtvrtou největší ekonomiku Latinské Ameriky podle hrubého domácího produktu.

Nový prezident Kolumbie bude muset řešit i humanitární krizi, s níž se potýkají zejména příhraniční regiony s Venezuelou. Z této země uprchly v předchozích letech před ekonomickou a politickou krizí do Kolumbie statisíce lidí.