„Jsem přesvědčená, že sexuální uspokojení nikdy nebylo pro společnost prioritním aspektem života ženského pohlaví,“ prohlásila na tiskové konferenci na letošním berlínském festivalu Emma Thompson, představitelka Nancy ve filmu Hodně štěstí, pane Veliký. Někteří cynici tvrdí, že herectví je vlastně plačtivé volání o pomoc, což je samozřejmě poněkud příkré rčení redukující umělce tlačící Thespidovu káru na předvádivé oběti talentu, který je dlouhodobě udržuje někde mezi výsluním a pokrajem nervového zhroucení. Neexistuje herec či herečka, kteří by se této jízlivé definici vysmáli s tak podmanivou razancí jako právě Emma Thompson. Vzácná kombinace jiskřivé a sebevědomé inteligence a úžasného smyslu pro humor, s pomocí které se nikdy nebála ostrého vyjádření názoru i na téma vyloženě politické, už několik desítek let patří k jediné umělkyni, jež byla oceněna Oscary nejen jako herečka (Rodinné sídlo, 1993), nýbrž i coby autorka scénáře (Rozum a cit, 1995).

Karel Och