Výročí úmrtí novináře

Peroutkovo výročí: Hrad hledá neexistující článek tři roky, dovolání je „u ledu“

Výročí úmrtí novináře
Peroutkovo výročí: Hrad hledá neexistující článek tři roky, dovolání je „u ledu“

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Spor o výroky prezidenta Miloše Zemana týkající se novináře Ferdinanda Peroutky pokračují i po více než třech letech. Zeman tehdy Peroutkovi, od jehož úmrtí v pátek uplyne 40 let, připsal autorství článku s názvem Hitler je gentleman. Pražskému hradu se ale článek nepodařilo nalézt. Peroutkova vnučka podala kvůli Zemanovým výrokům na stát žalobu, požaduje omluvu. Pravomocný verdikt dosud nepadl, dovolání řeší už 16 měsíců Nejvyšší soud. Kaslová se nad délkou soudního řízení pozastavuje. Pražský hrad se k případu nechce vyjadřovat.

Zeman 27. ledna 2015 v projevu k výročí konce holokaustu hovořil i o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakým byl nástup nacismu, a o jejich fascinaci tímto zrůdným učením. O Peroutkovi řekl, že napsal v časopise Přítomnost článek s titulkem Hitler je gentleman. Zároveň mu přisoudil výrok „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“. Posléze se ukázalo, že autorem tohoto výroku je Jan Stránský.

Článek z Přítomnosti Pražský hrad i přes snahu prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka nedokázal v archivech objevit. Zeman na jeho existenci ale i nadále trval, četl jej prý v Přítomnosti vlevo dole. Na nalezení článku vypsal odměnu 100 000 korun. I tak nikdo článek nenalezl. Podle historiků neexistuje. Zeman se omluvil pouze za to, že článek nebyl nalezen. Fascinaci Peroutky nacismem se ale snažil Ovčáček dokázat dalšími texty, které uznávaný novinář napsal.

Kaslová se obrátila na soud, u kterých zažalovala český stát. Soud jí přiznal nárok na omluvu. Hrad se ale podle soudu nemusí omlouvat za Zemanovu úvahu o fascinaci intelektuálů zrůdným učením ani za to, že prezident Peroutkovi přisoudil výrok Stránského. Obě strany podaly dovolání, Nejvyšší soud je obdržel v polovině prosince 2016. Rozhodnutí dosud nepřijal.

„Už je to trochu hodně dlouho,“ poznamenala k délce soudního řízení Kaslová. Podotkla, že spis není objemný, a rozhodnutí by proto mělo být poměrně jednoduché. Zprávy, kdy by se případ mohl dostat k projednávání, Kaslová ani její právník František Vyskočil nemají.

Nejvyšší soud nechce případ v průběhu řízení komentovat. Jeho mluvčí Petr Tomíček sdělil, že Nejvyšší soud na svém civilním úseku vyřizuje dovolání v průměru za 200 dnů. Zdůraznil, že jde ale o průměr, který se počítá z „poměrně velkého rozptylu“ délek řízení, kdy mnohá bývají brzy odmítnuta. Další podle něj čekají na vyřízení i déle než rok a půl. „Jde řádově o desítky věcí, ojediněle jsou některá dovolání vyřizována i ve lhůtě delší než dva roky,“ dodal.

Kaslová řekla, že soudního sporu nelituje. „Myslím si, že člověk může nad ledasčím mávnout rukou, ale ne nad vším,“ poznamenala. Připomněla, že Zeman Peroutkovi připsal autorství článku, který nebyl schopen Hrad dohledat, a výrok, který pronesl někdo jiný. „Takže z mého pohledu je velmi jednoduché říct ‚Promiňte, já jsem se spletl‘. Na to čekám. Myslím si, že každý prezident by měl být schopen se omluvit, pokud říká nepravdy,“ dodala.

Ovčáček spor nechtěl komentovat. „Vše podstatné jsme již k tomuto sporu řekli,“ napsal. V minulosti avizoval, že spor může skončit až u Ústavního soudu.

Dílo novináře, spisovatele, dramatika a kritika Ferdinanda Peroutky, který zemřel 20. dubna 1978 ve věku 83 let v New Yorku, se stalo součástí zlatého fondu českého politického myšlení a publicistiky. Peroutka byl rovněž demokratickým politikem, účastníkem druhého odboje a předním činitelem politické emigrace po komunistickém puči v únoru 1948. Jako občan a bojovník za lidská práva výrazně ovlivnil myšlení několika generací.

Pražský rodák řídil za první republiky kulturně politickou revui Přítomnost a přispíval do různých periodik v čele s Lidovými novinami. Za okupace odmítl spolupráci s gestapem a byl až do konce války vězněn v koncentračním táboře Buchenwald. Po osvobození řídil jako šéfredaktor Svobodné noviny a týdeník Dnešek, věnoval se vlastní literární tvorbě a stal se též poslancem Národního shromáždění za národní socialisty. Po únoru 1948 emigroval, později se usadil v USA.

Autor monumentálního historického díla Budování státu se stal jedním ze zakladatelů a do roku 1961 vedoucím českého vysílání Rádia Svobodná Evropa. Uznání ve vlasti se dočkal teprve po listopadu 1989. V květnu 1991 byla urna s jeho ostatky uložena na vyšehradském hřbitově. V roce 1995 vznikla u příležitosti stého výročí jeho narození Cena Ferdinanda Peroutky, jedno z nejvýznamnějších ocenění pro tuzemské novináře. Ve stejném roce propůjčil Václav Havel Peroutkovi Řád T. G. Masaryka.

,