Pražská primátorka Adriana Krnáčová jen několik týdnů před koncem volebního období navrhla úpravu památkového zákona, která budí značné kontroverze. Krnáčová chce zrušit povinné vyjádření Národního památkového ústavu (NPÚ) ke stavebním zásahům na památkách a v památkovém území. Návrh bezprostředně spustil vlnu kritiky. „Je to bezprecedentně drzý krok,“ uvedla předsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková. Vedoucí ústavů a kateder dějin umění také sepsali petici adresovanou premiérovi, ve které vyjadřují s postojem pražské primátorky zásadní nesouhlas.

Návrh, který minulý týden schválili pražští radní, obchází NPÚ při posuzování stavebních projektů. Do teď měli úředníci povinnosti vyžádat si od památkářů stanovisko. Kdyby byl návrh schválen, posuzovali by změny jen radniční úředníci, v Praze Odbor památkové péče.

„Komu památkáři NPÚ tolik vadí, že se magistrát pokusil o tak bezprecedentně drzý krok? Drzý je nejen tím, že si město, byť město hlavní, troufá omezit pravomoc státu, ale zejména tím, že je tak jednoznačně průhledný,“ píše Bečková na svém blogu.

Bečková rozvíjí své dvě teorie, v první z nich upozorňuje na blízký vztah mezi Krnáčovou a společností Penta, která má v centru města velké ambice. „Pro developera či investora, vstupujícího do historického území, je totiž jednání s Národním památkovým ústavem zpravidla věcně nepříjemné. To má logiku, vždyť jsou to přirození soupeři,“ píše Bečková.

Zadruhé upozorňuje aktivistka na možný vliv samotného Odboru památkové péče: „Magistrátní odbor památkové péče, jak bylo naznačeno výše, se překvapivě často s názorem státních památkářů, tedy NPÚ, rozchází. V takovém případě má sice možnost jej v závazném stanovisku nerespektovat, ale svůj odlišný názor musí dostatečně a věrohodně zdůvodnit.“ 

Dopis premiérovi

Ředitel Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Karlovy univerzity Richard Biegl informoval o tom, že s kolegy z Brna, Olomouce a Ostravy sepsali dopis vedoucích ústavů a kateder dějin umění, ve kterém vyjadřujeme s touto absurdní ideou pražské radnice zásadní nesouhlas. “Magistrát navrhuje vyloučit Národní památkový ústav z rozhodování o památkách. Návrh zpracovala primátorka Prahy a má být prý určen hlavně pro omezení role NPÚ v Pražské památkové rezervaci, ale ve skutečnosti jej vylučuje z obnovy všech památek včetně kupříkladu Karlštejna, Karlova mostu nebo vily Tugendhat. Obojí je z našeho pohledu mimořádně nebezpečné a nevratně by to poškodilo památkovou péči v ČR,” uvedl Biegl na Facebooku.  Celý text dopisu, včetně seznamu podepsaných osobností naleznete na konci tohoto článku.

Za rozhodnutím je politika

Ředitel Odboru památkové péče Jiří Skalický se k situaci vyjadřovat nechtěl. „V dané věci se do projednání zastupitelstvem města nebudu vyjadřovat,“ řekl pro server Echo24 ředitel Odboru památkové péče Jiří Skalický.

Politiku vidí v návrhu Adriany Krnáčové i samotný Národní památkový ústav. „Je zcela zjevné, že skutečným účelem navrhované změny není urychlení procesu vydávání závazných stanovisek, nýbrž omezení vlivu NPÚ jakožto nezávislé odborné organizace státní památkové péče, což by mohlo vést k zásadnímu oslabení veřejného zájmu na ochraně kulturního dědictví a ke snížení úrovně památkové péče v České republice,“ říká ústav ve svém stanovisku.

S návrhem mají problém i Zelení, kteří jsou přitom součástí rady. „Pokud by novela památkového zákona skutečně prošla parlamentem, Praha se dostane do přímého konfliktu s UNESCO, což je vždy velká mezinárodní ostuda. Praha má jít příkladem a ukazovat, jak se dá propojit péče o historické památky s moderní rozvojem města,“ konstatuje kandidát na primátora za SZ Ondřej Mirovský.

Znamená návrh kolaps na malých městech? 

Kritici argumentují tím, jaký může mít návrh případně fatální dopad na menší města. Například pražský zastupitel za TOP 09 Václav Novotný Hospodářským novinám uvedl, že Praha sice má dostatek kvalifikovaných památkářů, což ale neplatí v menších městech. „Směřuje to k tomu, že památková péče absolutně zkolabuje,“ uvedl Novotný pro HN.  

Podobně argumentovala i Kateřina Bečková: „Zároveň je zajímavé si uvědomit, že iniciátor primátorčiny zákonodárné iniciativy měl klapky na očích, viděl totiž v zúženém zorném úhlu jenom Prahu a její specifickou situaci. Mnohé obce s rozšířenou pravomocí po zrušení expertní role Národního památkového ústavu netouží, naopak ji potřebují, protože jinak by nedokázali kvalifikovaně rozhodnout, nejsou na to odborně vybaveny.“

Podle Moniky Paulové, vedoucí oddělení státní památkové péče v Šumperku, tomu ale tak není. „Myslím si, že to není o té kvalifikovanosti úředníků na obcích s rozšířenou působností, ale nemůžu tvrdit, že to všude stoprocentně funguje. Skutečně v jiných obcích na některých pozicích nesedí opravdoví odborníci, takže tam se dá říct, že opisují vyjádření Národního památkového ústavu,“ řekla Paulová pro server Echo24.

„Stejně tak jsou tam lidé, kteří kvalifikaci mají a ti doplácí na ten rádoby systém, kdy má Praha pocit, že jenom u nich to funguje a všude jinde to nefunguje. Kdybych vzala jenom olomoucký kraj, tak tam je poměr třeba 80% kvalifikovaných vůči 20% nekvalifikovaných,“ upřesnila Paulová situaci v regionu. 

Regionální památkáři jsou však podle Paulové stejně jako ti pražští pod politickým tlakem: „Tlak samosprávy na pracovníky, kteří vykonávají státní správu v přenesené působnosti, což je i ta památková péče, je občas takový, že se snaží ovlivnit vývoj staveb v majetku města. Například se může jednat o nákup oken, kdy samospráva chce okna plastová, namísto dřevěných, protože jsou o polovinu levnější. My jsme pak tlačeni k tomu, abychom je povolili.“