POMOC PODNIKATELŮM

Rána pro podnikatele. Hamáčkův návrh výrazně ztíží možnost žádat stát o odškodné

POMOC PODNIKATELŮM
Rána pro podnikatele. Hamáčkův návrh výrazně ztíží možnost žádat stát o odškodné

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ministr vnitra Jan Hamáček připravil před návratem do Ústředního krizového štábu zcela zásadní změny. Ústavní novelou chce jednak zavést stav nebezpečí, který by vyhlašovala vláda a občanům by osekala ústavní práva. Druhá změna se týká krizového zákona, podle kterého by podnikatelé měli mnohem těžší podmínky při možných žádostích o náhradu škody.

Obě předlohy jsou nyní v připomínkovém řízení a ministr Hamáček je bere jako prirority. Babišova vláda nyní chce po Poslanecké sněmovně a Senátu do ruky větší nástroj, podle kterého by mohl kabinet v krizových situacích rychleji reagovat. „Jasně vymezujeme, co vláda nebo hejtman může během stavu nebezpečí omezit a nařídit. Přicházíme také s funkcí zmocněnce pro případ, kdy by hejtman nebo starosta nemohl plnit úkoly stanovené krizovým zákonem,“ uvádí Jan Hamáček.

Změn ale doznává i ustanovení, které se týká náhrady škod. Vláda se kvůli tomu na jaře, aby nemusela platit lidem a firmám odškodné, uchýlila k postupu podle zdravotního zákona. Přitom ve stavu nouze měla postupovat podle krizového, což později soud potvrdil. Nyní chce Hamáček podobu změnit, aby podnikatelé dosáhli pouze na škodu, kterou způsobí přímo úřady, policisté či hasiči. Nahrazuje se jen taková materiální škoda, která vznikla při boji orgánu proti krizovým situacím.

Firmám by se tak zúžil prostor pro náhradu škody od státu, který by vyhlásil v budoucnu stav nouze či nebezpečí. Hospodářská komora tuto změnu vnímá negativně. „I když Hospodářská komora není oficiálním připomínkovým místem k novele krizového zákona, proces pozorně sleduje, protože na rozdíl od ministerstva vnitra, které je jejím autorem, má za to, že tento zákon může do života podnikatelů zasahovat velmi výrazně,“ řekl pro Echo24 ředitel Odboru legislativy, práva a analýz komory Ladislav Minčič.

Podle něj je zatím z dostupného textu patrné, že se ministerstvo vnitra snaží sejmou ze státu povinnost k úhradě škody, které vyplývají ze současného znění krizového zákona. „Komora nevylučuje, že některá ustanovení zamýšlené novely mohou mít své opodstatnění, takže zatím neodmítá novelu jako celek. Nicméně zejména ustanovení, která by měla pro podnikatele znamenat výrazné okleštění jejich možností získat náhradu škody v případě přijetí krizových opatření, bude zásadně odmítat,“ dodal Minčič.

Objevuje se však také protinávrh, který připravila opoziční strana TOP 09. Zákon by se měl týkat všech podnikatelů, kteří budou mimořádnými opatřeními omezení či nemohou vykonávat svou živnost. „Pro podnikatele, kteří musí kvůli mimořádným opatřením zastavit svou činnost, vznikne nárok na poskytnutí státní pomoci ve výši 100 % fixních nákladů. Podnikatelům, jejichž činnost bude vinou těchto opatření omezena, pak zákon přisuzuje nárok na poskytnutí státní pomoci ve výši 50 % fixních nákladů. Nárok na kompenzaci se pak váže na dobu trvání mimořádných opatření a začíná platit od prvního dne následujícího měsíce od zavedení opatření,“ uvádí strana.

Náhrada škody je přitom velmi diskutována už od jara, kdy vláda Andreje Babiše překotně měnila právní taktiku. Během karantény totiž vláda začala vydávat mimořádná opatření a nedržela se tak krizového zákona. Právní změna měla zmenšit šance živnostníků i běžných lidí získat od státu náhradu škody nebo ušlého zisku, která jim podle krizového zákona náležela téměř automaticky. Soud ale nakonec mimořádní opatření zrušil, takže podnikatelé a lidé mohou o náhradu žádat za celou dobu vypnuté ekonomiky.

Stát je ale k podnikatelům a k placení jakéhokoliv odškodnění zdrženlivější. Již v květnu ministryně spravedlnosti Marie Benešová uvedla, že vláda nepočítá s vytvořením mechanismu pro odškodňování firem kvůli restrikcím ze strany státu. Podle ní došlo už k tak shovívavé pomoci, jako je částečné proplácení mezd z programu Antivirus nebo odklad odvodů. „Vláda jim udělala takové úlevy, že si nemohou stěžovat,“ řekla ministryně Benešová v pořadu televize Prima Partie.

Postoj Benešové zastává také ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček, který se k odškodněním stavěl negativně již na konci března. Podle něj by takové proplácení vedlo ke státnímu bankrotu.