Americké ministerstvo obrany zaznamenalo zrychlení rozšiřování čínského jaderného arzenálu. Peking by podle Pentagonu mohl do roku 2035 zčtyřnásobit počet svých jaderných hlavic. I přes to by Rusko a USA měly mít stále podstatně větší zásoby, píše německý list Spiegel. Čína vloni také rozšířila testy raket, vypálila jich víc než zbytek světa dohromady.

Rozšiřování čínského jaderného arzenálu popsal Pentagon ve své výroční zprávě, kde sleduje vojenský vývoj po celém světě. Čína by podle zprávy mohla mít pravděpodobně v roce 2035 asi 1500 jaderných hlavic. Pentagon v současnosti odhaduje, že Čína disponuje 400 funkčními jadernými zbraněmi.

"Pokud Čína udrží tempo své jaderné expanze, bude mít pravděpodobně (do roku 2035) arzenál asi 1500 hlavic," uvedl Pentagon. V loňském roce Pentagon uvedl, že počet čínských jaderných hlavic by se mohl do roku 2030 zvýšit nejméně na 1000. Počet je výrazně menší, než má Rusko a USA v současnosti. Obě země mají každá tisíce jaderných hlavic.

Vloni americká vláda oznámila, že má od září 2020 na skladě 3 750 jaderných hlavic. Čím více zbraní hromadného ničení existuje, tím je to znepokojivější, prohlásil ve zprávě mluvčí amerického ministerstva obrany Pat Ryder. "Proto z hlediska regionální a globální stability chceme vést otevřený dialog, abychom zajistili transparentnost a pochopili, jaké jsou záměry," dodal.

Zpráva Pentagonu o čínské armádě také uvedla, že Peking rovněž modernizuje své balistické střely schopné nést jaderné hlavice. Čína loni při testech vypálila kolem 135 balistických raket , což je „více než zbytek světa dohromady“. Střely odpálené během ozbrojených konfliktů jsou vyloučeny.Vedení v Pekingu také rychle postupuje v modernizaci svých vzdušných sil a přibližuje se k Západu, dodává zpráva.

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena považuje ekonomicky a vojensky se rozvíjející Čínu za největší geopolitickou výzvu světa. Biden a čínský vůdce Si Ťin-pching se poprvé setkali před dvěma týdny. Ústředním tématem konfliktu bylo jednání Číny s Tchaj-wanem.