Signály o ruské vůli k dalším jednáním se Západem jsou důvodem k opatrnému optimismu, Moskva však zatím nijak nesnížila počet svých vojáků na hranici s Ukrajinou a má vše připraveno k okamžitému útoku. Novinářům to v úterý řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který ve středu projedná další postup NATO s ministry obrany členských zemí. Hovořit s nimi bude mimo jiné o plánovaném navyšování počtu jednotek ve východním křídle aliance. Podle diplomatů by mohlo jít o stálou přítomnost až čtyř bojových skupin.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem navrhl pokračovat v jednáních se Západem, což prezident podle agentury Interfax podpořil. Ministr obrany Sergej Šojgu zase prohlásil, že část vojenských cvičení již skončila a další brzy skončí.

„Z Moskvy přicházejí náznaky, že diplomacie by měla pokračovat. To dává důvod k opatrnému optimismu. Ale zatím jsme neviděli žádné náznaky snížení napětí přímo v terénu,“ prohlásil Stoltenberg, podle něhož NATO nemá informace o stažení jakýchkoli jednotek.

Rusko má podle aliance na 100 000 vojáků u svých hranic s Ukrajinou, dalších 30 000 jich vyslalo do Běloruska. Podle Západu jsou připraveni k útoku na sousední zemi. Moskva tvrdí, že jde o cvičení s cílem připravit se na možné ohrožení Ruska.

Stoltenberg zopakoval, že NATO neustoupí ruským požadavkům, které porušují základní principy aliance. Nezavře tedy dveře pro možný budoucí vstup Ukrajiny a nebude omezovat své působení v postkomunistických členských zemích.

Rusko podle něj může čekat pravý opak, pokud nesníží napětí. Stoltenberg uvítal například francouzskou nabídku vést novou stálou bojovou skupinu v Rumunsku, další západní země včetně USA dočasně vysílají své vojáky do Polska či pobaltských zemí.

Ministři budou podle diplomatů hovořit o vytvoření několika bojových skupin. Kromě té rumunské se v současnosti jedná o jejich umístění do Bulharska, Maďarska a na Slovensko. NATO chce však zároveň být připraveno reagovat na případné vstřícné kroky Moskvy a mít možnost snížit počet svých vojáků v blízkosti Ruska.

„Musíme vidět výrazné stahování jednotek, ale také techniky,“ odpověděl Stoltenberg na otázku, kdy NATO uzná, že Rusko má skutečný zájem o snížení napětí v oblastí. Nechtěl však specifikovat, zda a v jaké chvíli přestane aliance považovat aktivitu Moskvy za akutní hrozbu a bude připravena odvolat dočasně vyslané síly ze svého východního křídla.

Podle šéfa NATO budou ministři hovořit také o zvyšování výdajů na obranu, které by u všech zemí měly v souladu s dřívějším závazkem během nejbližších let dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). O to usilují především Spojené státy, které nesou většinu obranných nákladů aliance.

„Současná krize ukázala, že je nutné zvýšit výdaje na obranu,“ podotkl v úterý Stoltenberg, podle něhož evropští členové NATO a Kanada již sedmým rokem v řadě vydávají více peněz na vojenské účely, avšak za stanoveným cílem většina zemí zaostává.