Demonstrace v Bulharsku

V Sofii požadovaly stovky lidí konec vlády kvůli kauze ČEZ

Demonstrace v Bulharsku
V Sofii požadovaly stovky lidí konec vlády kvůli kauze ČEZ

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Stovky lidí se ve středu podle bulharských médií sešly před úřadem vlády v Sofii, aby požadovaly demisi vlády kvůli kontroverznímu prodeji bulharských aktivit české energetické společnosti ČEZ. Protest již v úterý podpořila opoziční Bulharská socialistická strana (BSP) a účastnilo se jej několik jejích poslanců.

„Bulhaři, blahopřeji vám za odvahu postavit se proti moci,“ uvedla šéfka druhé nejsilnější parlamentní strany Kornelija Ninovová. „Změna je možná, je důležité abyste ji vy, všichni společně požadovali. Neztrácejte naději,“ dodala. Premiérovi Bojkovi Borisovovi vzkázala, že její strana má podporu 70 procent bulharského lidu.

Mnoho účastníků dorazilo s bulharskými vlajkami, skandovala se hesla jako „rezignace“ a „mafie“. Těsně před začátkem středečního zasedání kabinetu se údajně skupina protestujících pokusila vniknout do úřadu vlády. Policie jim v tom zabránila, jeden strážce zákona byl při tom lehce zraněn.

Prodej aktivit ČEZ vyvolal v Bulharsku vášně zejména proto, že strategický provoz má převzít malá a prakticky neznámá firma Inercom. S jejími vlastníky se navíc dobře zná ministryně energetiky Temenužka Petkovová, která v souvislosti s transakcí ohlásila odchod z vlády. Premiér Borisov nejdříve uvedl, že její rezignaci přijme, v pondělí ale jeho náměstek vyjádřil stanovisko, že k ní není důvod.

Není to poprvé, co je ČEZ zapleten do kauzy, kvůli níž se v Bulharsku demonstruje. Na začátku roku 2013 zasáhly zemi masivní protesty kvůli vysokým cenám elektřiny a jedním z hlavních terčů hněvu byla tehdy také místní součást skupiny ČEZ.

Kvůli vlně protestů podala 20. února 2013 demisi první Borisovova vláda. Po následných předčasných volbách stanul v čele Bulharska technokratický kabinet bez jasného stranického vyhrazení a parlament v červnu upravil energetický zákon, což umožnilo snížit ceny elektřiny.

Momentálně je u moci už třetí Borisovův kabinet, který nastoupil loni v květnu. Premiérova konzervativní strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) po volbách loni na jaře získala 95 poslaneckých křesel a utvořila koalici s nacionalistickou aliancí Jednotní vlastenci. Opoziční BSP má v poslanecké sněmovně 80 zástupců.

,

7. března 2018