Mladí voliči patří tradičně k těm méně disciplinovaným, v současných volbách podle průzkumů i z velké části k těm nejméně pevně rozhodnutým. Jejich vliv bude však letos zřejmě výrazně menší i z dalšího důvodu, lidí do třiceti let totiž může jít volit nejméně v historii. Do tohoto věku totiž dospěly výrazně slabší ročníky z devadesátých let a počátku tisíciletí.

Na nižší účast mezi nejmladšími voliči ukazují i průzkumy, podle toho posledního od agentury Kantar pro ČT patří lidé ve věku 18-29 let k těm zatím méně ochotným jít k volbám. Od jarních měsíců navíc zájem opadá. To platí i pro následující skupinu 30-44 let, ovšem v ní bylo v srpnu pevně rozhodnuto jít volit 60 % lidí, zatímco u nejmladších pouze 56 %.

Právě v nejmladší voličské kategorii do třiceti let se pak výrazně objevují lidé, kteří nejsou ještě pevně rozhodnuti, kterou stranu volit, jak pro deník Echo24 uvedl analytik Kantaru Pavel Ranocha. Podle agentury Median se navíc ve zhruba třetině zatím nerozhodnutých voličů skrývá až přes 13 % těch, kteří si mohou účast rozmyslet a nemusí k volbám nakonec vůbec jít.

Otázkou tak je, jak výrazný vliv budou mladí voliči letos mít. Kromě volební účasti je totiž ve hře i věkový posun v populaci. Do kategorie 18-29 let totiž letos dospěly ročníky mezi lety 1992 a 2003, které patřily k letům s výrazně nižší porodností. Zatímco v roce 1990 tak dosahovala roční porodnost kolem 130 tisíc dětí, v roce 1996 už to bylo jen 90 tisíc. V roce 1999 se podle Českého statistického úřadu narodilo nejméně dětí v historii, když jejich počet spadl těsně pod tuto hranici.

V desetiletém srovnání mezi lety 2009 a 2019 tak nejvíce poklesla věková skupina 20-24 let (o více než 30 %), narůstaly naopak starší kategorie. Zatímco populace mezi 18 a 30 lety tak čítá přes 1,2 milionu lidí, mezi 30 a 45 už jde prakticky o dvojnásobek. O více než půl milionu pak od roku 2009 narostla věková kategorie lidí nad 65 let. V dalších letech by pak pokles ve skupině do 30 let měly obrátit pozdější ročníky, které od roku 2005 začaly opět překračovat stotisícovou hranici nově narozených.

Historicky nejnižší počet možných voličů mezi mladými pak podle sociologa Daniela Prokopa nehraje do karet například Pirátské straně, která u mladých dlouhodobě boduje. „Mělo by smysl se už delší dobu před volbami začít stylizovat jako zástupce nejen mladé, ale mladší střední generace,“ uvedl Prokop v Týdeníku Echo k předvolebnímu boji s tím, že zaměřovat se zejména na nejmladší voliče nemá příliš cenu.

Ze stárnutí populace může naopak těžit hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. To je jedinou stranou na Západě, která je závislá téměř jen na hlasech z jedné voličské skupiny, v tomto případě tedy na seniorech. Právě ti jsou plně závislí na příjmech od státu, čehož si je Babiš vědom, a proto na důchodcích nešetří a nešetřil ani v době pandemie.

Hnutí ANO si po jarním propadu začalo brát voliče zpět, kromě důchodců pak i z věkových kategorií nad 45 let. Dřívější předpoklady se tak naplnily a k premiéru Andreji Babišovi se vrací voliči, kteří s uklidněním covidové situace „zapomněli“ na tuhé jarní měsíce a tvrdé a často nezákonné vládní restrikce.

Premiérovo hnutí by tak podle srpnového průzkumu volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo se ziskem 27,5 procenta. Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a koalice Pirátů a STAN by dostaly shodně 21 procent hlasů. Z modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi vyplynulo, že do sněmovny by se dostalo ještě SPD se ziskem deset procent, hnutí Přísaha se šesti procenty a KSČM s pěti procenty. Vládní ČSSD by skončila pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zisk poslaneckých mandátů.