Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Marie Benešové (za ANO) odevzdalo poslední červencový den vládě návrh zákona o hromadných žalobách, vynechalo z něj ale nejkritizovanější pasáž. Jeho první verze totiž vyvolala mezi odbornou veřejností hlasitý odpor a v druhé verzi zákona se ministerstvo pokusilo části výtek vyhovět. Ze zákona tak zmizela hrozba, že by byli potenciální poškození do skupiny hromadně žalujících zahrnuti, aniž by se o tom dozvěděli a museli se z ní aktivně odhlásit. Tzv. odhlašovací systém žalob nahradil přihlašovací. I přesto je část odborné veřejnosti se zněním návrhu zákona nespokojená.

Že se budou lidé aktivně do hromadných žalob přihlašovat, místo aby se z nich museli odhlašovat, vítá advokát a partner advokátní kanceláře Forlex Pavel Říha. Právě odhlašování z hromadných žalob jednohlasně kritizovala odborná veřejnost. „Je potřeba ocenit, že ministerstvo slyšelo zejména na preferenci přihlašovacího řízení, tzv. systém opt-in. Ten oproti systému opt-out, kdy musí potenciální poškozený žádat o vyřazení ze skupiny žalujících, kam byl zahrnut automaticky, zajistí reálný okruh poškozených,“ uvedl Pavel Říha pro Echo24.

Podobně hovoří i advokátka Kateřina Šveřepová z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný, podle níž ale zůstává návrh zákona stále problematický. „Ze strany ministerstva spravedlnosti bylo na první pohled zohledněno značné množství připomínek, které zazněly jak z praxe, tak i akademické sféry. Přesto však návrh zákona o hromadných žalobách i v aktuálním, dnes zveřejněném znění, zůstává v mnoha ohledech problematický,“ okomentovala druhou verzi zákona advokátka Kateřina Šveřepová.

Oba advokáti jsou přesvědčení, že kritizovat je stále co. Podle Říhy neposkytuje návrh dostatečné záruky, že hromadné žaloby nebudou zneužívány. „Doložit, že hromadné žaloby nejsou podány čistě účelově v rámci konkurenčního boje, bude vyžadovat velmi sofistikovanou a zkušenou kontrolní aktivitu. Proto by zavedení tohoto nástroje mělo být zároveň doprovázeno nalezením dostatečně odborného a účinného sankčního mechanismu pro trestání jeho zneužití,“ dodal Pavel Říha.

Podle Kateřiny Šveřepové i druhá verze návrhu zákona nevylučuje, že budou zahlceny soudy, ani nevylučuje zneužitelnost. „Zachován zůstal i profesionální investor/žalobce hromadné žaloby a široká možnost požadovat, aby žalovaní soudu a žalobcům poskytovali citlivé informace jako důkazy proti sobě. Dopady, na které po zveřejnění původního návrhu upozorňovala odborná veřejnost – zahlcení soudů, prodloužení soudních řízení, riziko zneužitelnosti – tak bohužel novou podobou eliminovány nebyly,“ uvedla.

Ministerstvo spravedlnosti si ale za návrhem zákona stojí. Podle ministryně Benešové jsou hromadné žaloby způsobem, jímž by mělo dojít k úspoře na straně účastníků řízení, k výraznému odlehčení soudů a k urychlení soudního řízení.

„Současné vládě šlo o to, aby ti, co před soudem uplatňují stejné nebo podobné nároky, mohli svá práva uplatňovat společně. Dojde tak ke zrychlení, zjednodušení a v neposlední řadě ke zlevnění celého soudního řízení. Schválení zákona by mělo přispět k úspoře na straně účastníků řízení, k výraznému odlehčení soudů a k urychlení soudního řízení. Ve svém důsledku tak bude znamenat efektivnější a hospodárnější justici,“ uvedla Marie Benešová.